Salamo 107
1 Andriañeñe t’Iehovà, amy te Ie ro soa; nainai’e ty fiferenaiña’e.
Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
2 Ano izay ry jineba’ Iehovà— ry nijebañe’e am-pitàn-drafelahy,
Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
3 vaho hinoloholo’e hirik’ amo taneo, boak’atiñanañe naho ahandrefañ’ añe, boak’ avaratse vaho hirik’ amy riakey.
A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
4 Nirererere ambabangoañ’ añe iereo, an-dratraratra ao, tsy nahaonin-drova fimoneñañe.
Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
5 Nisalikoeñe naho taliñiereñe, nitoirañe añ’ova ao ty fiai’ iareo.
Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
6 Le nitoreo am’ Iehovà an-kaloviloviañe naho hinaha’e amo hasotria’iareoo,
Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
7 Nindese’e mb’an-dalam-bantam-beo higodañe mb’an-drova fimoneñañe añe.
A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
8 Handriañe’ iereo t’Iehovà ty amy fiferenaiña’ey naho o fitoloña’e fanjaka amo ana’ondatioo,
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
9 fa nieneñe’e ty fiaiñe taliñiereñe, nanjañe’e raha soa ty troke nilimpoa.
Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
10 Teo ty nitozòke añ’ieñe ao naho an-talinjon-kavilasy ao, rinohy an-kasotriañe naho vý,
Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
11 amy t’ie niody amo fepèn’Añahareo, vaho nañovok’ i famerea’ i Andindimoneñey.
Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
12 Aa le nampibokohe’e ty arofo’ iareo am-pitromahañe, nampidaleandaleañe tsy amam-pañimba.
Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
13 Le nitoreo am’ Iehovà t’ie niankoheke, le rinomba’e amo fikoretañeo;
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
14 naaka’e boak’ añ’ieñe naho an-talinjon-kavilasy ao, vaho nipoñafe’e o silisilio.
Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
15 Handriañe’ iareo t’i Iehovà ty amy fiferenaiña’ey naho o halatsañe nanoe’e amo ana’ ondatioo,
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
16 amy te pinaratsà’e o lalam-bey torisìkeo naho pinozapoza’e o doda viñeo.
Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
17 Nampisotriañe o seretseo ty amo fiolà’eo, naho o tahi’eo.
Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
18 Nampangori’ ty fiai’ iareo ze atao hàneñe, ie nitotoke o lalam-bein-kavilasio.
Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
19 Le nitoreo am’ Iehovà t’ie niampoheke, vaho rinomba’e amo haemberañeo.
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
20 Nahitri’e i tsara’ey nahajangañe iareo vaho navotso’e amy kiboriy.
Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
21 Andriañe’ iereo t’Iehovà ty amy fiferenaiña’ey naho o halatsañe fanoe’e amo ana’ondatioo,
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
22 Ee t’ie hibanabana sorom- pañandriañañe naho hitalily o fitoloña’eo an-drebeke;
A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
23 Ao ty mizotso mb’an-tsambo an-driake ey; o mpanao balibalik’ an-drano mieneneo,
Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
24 Fa niisa’ iareo o sata’ Iehovào, o halatsàñe fanoe’e an-dalekeo.
Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
25 Amy tsara’ey, nitroatse ty tio-bey, nampitoabotse o alon-driakeo.
Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
26 Nionjomb’an-dindimb’eo iereo, vaho nizotso mb’an-dalek’ ao; nitranak’ ami’ty hekoheko’e ty fiai’iareo.
Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
27 Nivembeñe, nisiotsiotse hoe jike; fonga nilesa ty hihi’ iareo.
Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
28 Nitoreove’ iareo t’Iehovà an-kasosorañe, vaho natsoa’e an-kasotriañe.
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
29 Nampipendreñe’e i tio-beiy, le nitsiñe o onjan-driakeo.
Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
30 Niehake iereo te nibànatse, vaho nitehafe’e mb’amy fipalirañe nisalalaeñey.
I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
31 Handriañe’ iereo t’Iehovà ty amy fiferenaiña’ey, naho o halatsañe fanoe’e amo ana’ ondatioo.
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
32 Ee t’ie honjone’ iareo am-pivori’ ondatio vaho handrenge Aze ami’ty fiambesa’ o androanavio.
Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
33 Afote’e ho ratraratra o sakao, naho ho tane kankañe o torahañeo;
Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
34 ho fatran-tsira ty tane kobokara, ty ami’ty tsihavokara’ o mpitobok’ ama’eo.
Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
35 Ampanginakinahe’e o tane mihedatseo, vaho ampanganahanae’e o kirikintañeo;
Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
36 hampitobea’e o limpoañeo, hañoreña’iareo rova fimoneñañe.
I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
37 Handrarake an-teteke ao iereo, naho hambole tetem-bahe, vaho hanonton-tsabo vokatse;
Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
38 Tahie’e ka iereo hanaranàha’e maro, le tsy apo’e hiha-rìtse o añombe’eo.
Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
39 Ie nitaketrake iereo, ninìke ami’ty famorekekeañe, naho fanilofañe, vaho anahelo;
A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
40 ampidoaña’e ìnje o roandriañeo, ampiriorioe’e am-bangý tsy aman-dalañe añe,
Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
41 toe aonjo’e ambone’ o hasotriañeo i rarakey, vaho anoe hoe lia-raike o hasavereña’eo.
Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
42 Isa’ o vantañeo izay le mifale, fonga mamìm-bava ka ty hatsivokarañe.
Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
43 Ia ty mahihitse, hiharaharà’e? ie ro mahafohiñe ty fiferenaiña’ Iehovà.
Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
