< Salamo 102 >

1 ie andeme’e vaho mandoa toreo aman’Añahare. Ry Iehovà, janjiño ty halaliko; le ampomb’ama’o ty toreoko.
Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2 Ko aeta’o amako ty lahara’o añ’andron-kaloviloviañe. atokilaño amako ty ravembia’o; malisà hanoiñe ahy ami’ty andro ikanjiako.
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3 Mihelañe hoe hatoeñe o androkoo; miforehetse hoe an-toñak’ ao o taolakoo.
Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4 Pinaoke hoe ahetse ty troko vaho miheatse toe andikofako ty mitozin-kaneñe.
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5 Mipitek’ an-taolako ao ty holiko ty ami’ty volam-piselekaiñako.
Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6 Hoe tangongo am-patrañe añe iraho, hoe vorondolon-dratraratra.
Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7 Mandre an-tsareke iraho; manahake ty tivoke miereñereñe an-tampènake ey.
Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8 Mañinje ahy lomoñandro o rafelahikoo; mamàtsy ahiko o mpirengevok’amakoo,
Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9 Fa nihaneko hoe ampemba ty lavenoke, vaho linaroko firovetse ty finomako,
Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10 ty ami’ty haviñera’o naho ty fifombo’o, fa rinambe’o iraho le nahifi’o añe.
Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11 Manahake ty fipononòran-talinjo o androkoo; vaho miheatse hoe boka iraho.
Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12 Nainai’e eo irehe ry Iehovà, ty Tahina’o an-tarirats’ an-tariratse.
Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13 Hiongake irehe hitretre i Tsiône, fa tsatoke te hisohe’o, ie tondroke i nifantañañey.
Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14 No’ o mpitoro’oo o vato’eo; mbore kokoa’ iereo o lembo’eo.
Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15 Soa te hañeveña’ o fifeheañeo ty tahina’ Iehovà, naho ze hene mpanjaka’ ty tane toy ty enge’o;
Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16 fa nitratrañàhe’ Iehovà ty Tsiône ie niboak’ amy enge’ey.
Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17 Nihaoñe’e ty halali’ o poi’eo; vaho tsy niambohoa’e ty toreo’ iareo
Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18 Ho patereñe ho a ty tariratse mandimbe, soa te handrenge Ià ondaty mboe tsy nanoeñeo:
Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19 Nivazohoe’e boak’an-toe’e masiñe ankaboañ’ añe, nisary ty tane toy boak’ an-dikerañe eñe t’Iehovà,
Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20 hijanjiñe ty fiñeoñeom-pirohy, hañaha o nafatse havetrakeo
Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21 soa te ho talilie’ ondaty e Tsiône ao ty tahina’ Iehovà, naho ty enge’e e Ierosalaime ao,
Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22 ie mifanontoñe ondatio, naho o fifeheañeo hitoroñe Iehovà.
Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23 Nado’e deme’e iraho añivon-dalañe eo; nitomore’e o androkoo.
Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24 Hoe iraho, Ry Andrianañahareko, ehe, ko ampisintahe’o añivo’ o androkoo iraho; mitakatse ze kila tariratse o tao’oo.
Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25 Haehae irehe ro nañoreñe ty tane toy, satam-pità’o o likerañeo.
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26 Ho momoke iereo, fa nainai’e eo irehe; fonga hikoneatse hoe sikiñe hambo’e, ampilimbeze’o hoe sarimbo vaho ho vaoe’o iereo.
Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27 Fe tsy mihotike irehe, tsy mbia higadoñe o tao’oo.
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28 Le lia’e ho eo o anam-pitoro’oo, le hijadoñe añatrefa’o eo o tiri’eo.
Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.

< Salamo 102 >