Ohabolana 6
1 O anake, ie nampipok’ antoke am’ondatio, lehe nañoho-pitàñe hitsoake ty ambahiny,
Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
2 ie finandri’ ty entan-tsoñi’o, vinandibandi’ ty fireham-bava’o,
Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
3 Ano zao, ty anake toke: Mivotsora, ie fa nihotrak’ am-pità’ ondatio: akia, mireha ama’e, imaneo halaly indatiy!
Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
4 Ampifoneño roro o maso’oo, tsy hidrodreke o vohomaso’oo.
Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
5 Mibolitira hoe hirañe an-tañañe, naho hoe kibo am-pitàm-pikehe.
Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
6 Akia mb’ami’ty vitike, ry tembo, haraharao o sata’eo vaho mahihira!
Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
7 Ie tsy amam-pifehe, tsy amam-pisary, tsy amam-pandily,
Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
8 fe kotepè’e ami’ty asara ty hane’e, vaho atonto’e am-pitatahañe o lintse’eo.
Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
9 Pak’ ombia irehe te mbe hitozoke, ty mpitsorotake tia? Ombia t’ie hitroatse amy firoroa’o?
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
10 Mikonkòñe kedeke, miroro tsi-ampe, mifehefare hitofa’o heike:
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
11 le hiambotraha’ ty hararahañe hoe malaso, vaho ty hapoiañe hoe lahifihaty.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
12 Ty lahi-tembo naho i lahiaga: i mpañariok’ am-bava vìlañey,
Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
13 ami’ty maso mipie, an-tomboke mitsao tane, an-drambo-taña manondrotondro,
Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
14 ie am-pikitrohan-draty an-tro’e nainai’e, ro mbore mikilily, mitolom-pamitse fifalaiñañe;
Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
15 Aa le, hiambotraha’ ty hankàñe ami’ty manao zao le ho demoke tsy lefe jangañeñe.
A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
16 Eneñe ty raha heje’ Iehovà, Eka, fito ro tiva ama’e:
Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
17 ty fihaino mievoñevoñe, ty fameleke mandañitse, ty fitàñe mampiori-dio-maly,
Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
18 ty troke mikitro-karatiañe, ty fandia mifajifajy mb’an-katsivokarañe,
Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
19 ty mpitalily vilañe, mikofòke lañitse, naho ty mampiboele fifankalaiñañe an-drolongo’e.
Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
20 O anake, ambeno ty lilin-drae’o, vaho ko apo’o ty fañòhan-drene’o.
Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
21 Ifeheo an-tro’o ao nainai’e; rohizo am-bozo’o eo.
Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
22 Hiaoloa’e te mijelanjelañe, ie màndre, hambena’e; tsekake le ivesovesoa’e.
Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
23 Toe failo o lilio, naho hazavàñe t’i Hake, vaho lalan-kaveloñe o endake fanoroañeo.
(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
24 Hikalañe azo tsy homb’ amy tsimirirañey, ami’ty lela-malama’ i karapiloy.
Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
25 Ko irie’o an-troke ty hamontramontra’e, asoao tsy ho tsepahe’ ty vohomaso’e.
Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
26 Vonga-mofo ty tamben-tsimirirañe, fa naho vali’ ondaty, le i fiaiñe sarotsey ty itsindroha’e.
Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
27 Naho otroñe’ ondaty añ’araña’e ao ty afo, tsy hirehetse hao ty saro’e?
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
28 Mete lia’ondaty hao ty vae mirekake, tsy hahamae’ o fandia’eo?
Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
29 Izay ty fifandian-tihy ami’ty vali’ ondaty: tsy mete tsy liloveñe ty mitsapa aze.
Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
30 Tsy injè’ ondatio ty mpampikametse te mikizo hampahaeneñe ty fiai’e saliko,
Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
31 fa ndra ie, naho tsepake, ro hañavake im-pito, fonga hondroha’e ze vara añ’akiba’e ao.
Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
32 Akore ty hagegea’ ty mañarapilo an-drakemba: fa sata’ ty handrotsa-batañe.
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
33 Vono-troboke naho hasalarañe ty ho zoe’e, vaho tsy ho faopaoheñe ka i inje’ey.
Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
34 Mampiforoforo ondaty ty famarahiañe, tsy hapo’e amy andro hamalea’e fatey.
Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
35 Tsy handrambesa’e ondroke, tsy mahatèke aze t’ie ampitoboroñan-dravoravo.
Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
