Ohabolana 24
1 Ko kirañe’o o lo-tserekeo, ko mañiry ho mpiam’ iareo.
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 Fa mikitroke hapiaroteñe ty ron-doha’iareo, vaho mivolan-tsiroe-tafatoe o soñi’eo.
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 Hihitse ty mahafonitse anjomba, vaho hilàla ty añorizañe aze;
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 Fahafohinañe ty mahapea o efe’eo amy ze hene vara soa naho mahafale.
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 Maozatse t’indaty mahihitse, manovon-kafatrarañe ty mahilala;
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 amy te fiaoloañe mahihitse ty ifanehafa’o amo ali’oo, vaho minday fandrebahañe ty hamarom-piaolo.
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 Loho ambone’ i seretsey ty hihitse; ie tsy manoka-palie an-dalam-bey eo.
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 Hatao mpikitro-draha ty mikilily hanao raty.
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 Hakeo ty mikitro-kagegeañe, vaho tiva am’ondatio ty mpañinje.
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 Vata’e tsy an-kaozaran-drehe t’ie mitoirañe añ’andron-kaemberañe.
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 Hahao o kozozotem- bam-pandentañe mb’eoo, ie midaliendalieñe mb’am-panjamanañe mb’eo, Ehe, kalaño!
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 Aa naho manao ty hoe irehe, Inao! tsy napota’ay ‘nio!— Tsy mahatsikarake izay hao i Mpandanja arofoy? tsy arofoana’ i Mpañambem-piai’oy hao? Tsy havaha’e am’ondatio hao o sata’eo?
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 O anako, mihinana tantele, amy te soa, eka, mamy an-dañilañy ao ty tantele boak’ am-papi’ey.
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 Maharendreha te izay ty hihitse ami’ty fiai’o; ie trea’o le ho tendrek’ ama’o ty ho avi’o, vaho tsy haitoañe ty fisalalà’o.
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 Ko vandroñe’o, ty tsereheñe tia, ty anjomba’ i vañoñey; ko joie’o ty akiba imoneña’e;
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 fa mikorovoke im-pito ty vantañe, le mbe mitroatse avao; fe mivembeñe añ’andron-kankàñe o lo-tserekeo.
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 Ko irebeha’o ty fihotraha’ o rafelahi’oo, vaho ko ado’o hifalea’ ty tro’o i fitsikapia’ey.
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 fa ho vazoho’ Iehovà naho ho alihe’e vaho havì’e tsy ho ama’e i haviñera’ey.
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 Ko angovita’o o tsivokatseo, le ko itsikiriha’o o lo-tserekeo;
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 fa tsy aman-ko tamae’e ty tsereheñe; le hakipe ty failo’ i borololoy.
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 O anake, mañeveña am’ Iehovà naho amy mpanjakay, le ko mitraok’ amo mpiolao,
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 fa hivovoa’ ty feh’ ohatse, vaho ia ty hahafohiñe ty fifetsaham-piantoañe hanoe’ i roroey?
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 Manoly o tsara retoañe ka o mahihitseo: Tsy mete an-jaka ao ty firihiañe.
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 Ze manao ty hoe amo aman-kakeoo: ‘Vantan-drehe,’ ro honjira’ i màroy; vaho ho heje’ o fifeheañeo;
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 fe ho ehake o mahafañendakeo vaho ho soa tata.
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 Orofeñe o fivimby mahatoiñe an-kahiti’eo.
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Henefo heike ty fitromaha’o alafe’e ao naho halahalao o tete’oo, vaho ranjio amy zao ty akiba’o.
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 Ko sesehe’o, tsy amam-poto’e t’indaty; vaho ko mamañahy am-pivimby.
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 Ko manao ty hoe: Hanoako hambañe amy nanoa’e ahikoy; sindre havahako ty amy sata’ey.
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 Niozàko ty tete’ i tembo, niariako ty tanem-balobo’ i seretse;
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 hehe t’ie nioboñobom-patike; nilafihan-kisatse i taney, vaho narobake ty kijolim-bato’e.
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 Ie nitreako le naereñereko, nenteako vaho nitendrek’ anatse.
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 Firotse kede, mandre betebeteke, mañohom-pitañe hiroro,
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 le hikovovoke mb’ama’o ty hararahañe, vaho hoe lahin-defoñe ty hapoia’o.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
