< Ohabolana 21 >
1 Hoe kadahan-drano am-pità’ Iehovà ty arofo’ i mpanjakay; tehafe’e an-tsatri’e.
Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
2 Mahity am-pihaino’ ondaty o sata’eo; fe Mpandanja arofo t’Iehovà.
Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
3 No’ Iehovà ambone’ ty soroñe ty havañonañe naho ty hatò.
Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
4 Fihaino mievoñevoñe naho arofo miebotse: ro failo’ o lo-tserekeo—hakeo izay.
Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
5 Minday havokarañe ty fisafiri’ o mavitrikeo; fe mitarike mb’am-pilàñe ty fanaentàeñañe.
Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
6 Ty ahazoam-bara am-pamelem-pandañitse le evoñe mihelañe mb’am-pikoromahañe.
Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
7 Ho kozozoteñe añe o lo-tserekeo ty amo fijoia’eo, fa ifoneña’ iareo ty tsy hanao ty hiti’e.
Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
8 Mikelokeloke ty lala’ ondaty mengoke; fe mahity ty fitoloña’ ty malio añ’arofo.
Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
9 Hàmake te mitoboke an-kotson-tapenak’ ao, ta te miharo akiba aman-drakemba tea-trabike.
Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
10 Mipay haratiañe ty tro’ i tsivokatsey, fa tsy mahaonin-tretrè am-pihaino’e ty rañe’e.
Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
11 Ie lafañe ty mpañìnje, mihamahihitse t’ie trentrañe, ie anareñe ty mahihitse, mitombo ty hilala’e.
Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
12 Misamba ty akiba’ i lo-tserekey ty vantañe; avari’e mb’am-piantoañe i tsivokatsey.
Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
13 I manjenjen-dravembia ami’ty fitoreo’ o rarakeo, ty mbe hikaike fe tsy ho toiñeñe.
Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
14 Fañanintsin-kaviñerañe ty ravoravo añ’etake, naho filoa-tiñake ty vokàñe añ’araña ao.
Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
15 Ie anoeñe ty hatò, ehake o vañoñeo, fe mangebahebake o mpikitroke haratiañeo.
Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
16 Hitofa am-pivorian-dolo ao t’indaty mandrike amy lalan-kilalay.
Èlověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
17 H’ondaty poi’e ty mpitea haravoañe; tsy ho mpañaleale ty mpikoko divay naho menake.
Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
18 Vilin’ai’ ty vantañe ty tsivokatse, le tsoa’ ty vañoñe ty mpamañahy.
Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
19 Hàmake t’ie mimoneñe an-dratraratra añe, ta t’ie miharo aman-drakemba mandietse naho mora boseke.
Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
20 Mihaja añ’anjomba’ o mahihitseo ty vara sarotse naho ty menake; fe abotse’ ty dagola o azeo.
Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
21 Manjo haveloñe naho havañonañe vaho hasiñe ty mitoha havantañañe naho fiferenaiñañe.
Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
22 Mitroatse an-drovam-panalolahy ty mahihitse, vaho arotsa’e ty hafatrarañe niatoa’e.
Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
23 Mitan-ty fiai’e tsy ho am-poheke ty mahambeñe falie naho fameleke.
Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
24 Manivetive ty añara’e avao ty mpirohake naho mpievoñevoñe; ie mitoloñe am-pitrotroaboha’e.
Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
25 Mañe-doza amy tembo ty fañiria’e, amy te tsy mete mitoloñe o taña’eo.
Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
26 Hadrao lomoñandro ty lahiaga, fe matarike ty vantañe, tsy mangazoñe.
Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
27 Tiva ty fisoroña’ o tsivokatseo; àntsake te engae’e miharo kinia.
Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
28 Hikenkañe ty mpitalily vìlañe, fe mitolom-pitaroñe ty mañaoñe.
Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
29 Manao tarehe mahavany ty rati-tsereke, fe itsakorea’ ty vantañe ty hombà’e.
Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
30 Tsy eo ty hihitse, ndra ty faharendrehañe, ndra ty safiry mahafiatreatre am’Iehovà.
Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
31 Hentseñeñe ho ami’ty androm-pihotakotahañe ty soavala, fe a Iehovà ty fandrebahañe.
Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.