< Ohabolana 10 >

1 O razan-dreha’ i Selomòo. Mahaehak’ an-drae ty anake karafito, fe mañore an-drene’e ty anadahy gege.
所罗门的箴言: 智慧之子使父亲欢乐; 愚昧之子叫母亲担忧。
2 Tsy manjofake ty vara niazo an-kalo-tsere’e, fa mañaha an-kavilasy ty havantañañe.
不义之财毫无益处; 惟有公义能救人脱离死亡。
3 Tsy apo’ Iehovà ho saliko ty vañoñe, fe aveve’e ty hadrao’ o lo-tserekeo.
耶和华不使义人受饥饿; 恶人所欲的,他必推开。
4 Minday hararahañe ty satan-taña migebañe, fe mampañaleale ty fità’ i mavitrikey.
手懒的,要受贫穷; 手勤的,却要富足。
5 Anake mahihitse ty manontoñe ami’ty asara, fe minday hasalarañe ty anake miroro am-pitatahañe.
夏天聚敛的,是智慧之子; 收割时沉睡的,是贻羞之子。
6 Fitahiañe ro añambone’ o vantañeo, fe mañeta-piaroteñe ty vava’ o lo-tserekeo.
福祉临到义人的头; 强暴蒙蔽恶人的口。
7 Mahahaha ty fitiahiañe o vantañeo, fe hihomake ty añara’ o lo-tserekeo.
义人的纪念被称赞; 恶人的名字必朽烂。
8 Mañaon-dily ty arofo’ o mahihitseo, fe hianto ty gege mitolom-bolañe.
心中智慧的,必受命令; 口里愚妄的,必致倾倒。
9 Midraidraitse am-panintsiñañe ty mpañavelo an-kavañonañe, fe ho fohiñe ty mitsontike an-dala mikelokeloke.
行正直路的,步步安稳; 走弯曲道的,必致败露。
10 Mampioremeñe ty mañieke, vaho ho gorèñe ty gege mivolambolañe.
以眼传神的,使人忧患; 口里愚妄的,必致倾倒。
11 Tsiritsiriohen-kaveloñe ty falie’ o vañoñeo, fe mañeta-piaroteñe ty vava’ o lo-tserekeo,
义人的口是生命的泉源; 强暴蒙蔽恶人的口。
12 Mitrobo fifandierañe ty falaiñañe, fe mandembeke ze atao fiolàñe ty fikokoañe.
恨能挑启争端; 爱能遮掩一切过错。
13 Tendrek’ am-pivimbi’ o mahilalao ty hihitse, fe mañeva ty lambosi’ i po-hilalay ty kobaiñe.
明哲人嘴里有智慧; 无知人背上受刑杖。
14 Mañaja hilala o mahihitseo, fe antitotse ty fiantoañe ty vava’ o dagolao.
智慧人积存知识; 愚妄人的口速致败坏。
15 Kijoly maozatse ty varam-pañaleale; fampiantoañe o rarakeo ty hapoia’iareo.
富户的财物是他的坚城; 穷人的贫乏是他的败坏。
16 Havelo ty tambe’ o vantañeo, vaho fandilovañe ty karama’ o lo-tserekeo.
义人的勤劳致生; 恶人的进项致死。
17 Mañori-dàlan-kaveloñe ty mañaoñ’ anatse, fe mandridrike ty tsy mipaok’endake.
谨守训诲的,乃在生命的道上; 违弃责备的,便失迷了路。
18 Aman-tsoñy mandañitse ty mañetake falaiñañe, vaho gege ty mampiboele dramotse.
隐藏怨恨的,有说谎的嘴; 口出谗谤的,是愚妄的人。
19 Tsy po-tahiñe ty maro rehake, mahihitse ka ty maha-tam-pivimby.
多言多语难免有过; 禁止嘴唇是有智慧。
20 Volafoty hiringiri’e ty famele’ o vantañeo; fe tsy vente’e ty tro’ o lo-tserekeo.
义人的舌乃似高银; 恶人的心所值无几。
21 Mamahañe maro ty fivimbi’ o vantañeo, fe mampivetrake ty dagola te tsy aman-kilala.
义人的口教养多人; 愚昧人因无知而死亡。
22 Ty fitahia’ Iehovà ro mampañaleale, vaho tsy tovoña’e anahelo.
耶和华所赐的福使人富足, 并不加上忧虑。
23 Fihisà’ ty seretse ty mikilily, fe hihitse ty ho amy t’indaty mahilala.
愚妄人以行恶为戏耍; 明哲人却以智慧为乐。
24 Hifetsak’ amy lo-tserekey ty ihembaña’e, fe hatolotse amy vantañey ty fisalalà’e.
恶人所怕的,必临到他; 义人所愿的,必蒙应允。
25 Ie misaok’ añe ty talio, tsy eo ka i lo-tserekey, fe mijadoñe nainai’e o vañoñeo.
暴风一过,恶人归于无有; 义人的根基却是永久。
26 Hoe kile amo fihitsikeo, naho hatoeñe amo fihainoo, ty tembo amo mpañirak’ azeo.
懒惰人叫差他的人 如醋倒牙,如烟薰目。
27 Fañalavañe andro ty fañeveñañe am’ Iehovà, fe ho tomoreñe ty tao’o lo-tserekeo.
敬畏耶和华使人日子加多; 但恶人的年岁必被减少。
28 Hafaleañe ty fisalala’o vantañeo, fe ho modo ty fitamà’ o lo-tserekeo.
义人的盼望必得喜乐; 恶人的指望必致灭没。
29 Rova maozats’ amo mahitio ty làla’ Iehovà, f’ie firotsahañe amo mpanao ratio.
耶和华的道是正直人的保障, 却成了作孽人的败坏。
30 Le lia’e tsy hasiotse o vantañeo, fe tsy himoneña’ o tsereheñeo i taney.
义人永不挪移; 恶人不得住在地上。
31 Mamoa hihitse ty falie’ o vañoñeo, fe haitoañe ty lela mitera.
义人的口滋生智慧; 乖谬的舌必被割断。
32 Apota’ ty fivimbi’ o mahitio ze mete akareñe, fe mengoke ty vava’ o lo-tserekeo.
义人的嘴能令人喜悦; 恶人的口说乖谬的话。

< Ohabolana 10 >