Ohabolana 1
1 O razan-tsaontsi’ i Selomò ana’ i Davide, mpanjaka’ Israeleo:
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 Haharendrehañe ty hihitse naho ty anatse; hahafohinañe o saontsy minday hilàlao,
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 hañanarañe filieram-batañe, havañonañe, zaka-to, naho tsy firihiañe,
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 haringatañe amy trentrañey, hampahihitse naho hampahilala o tora’eo;
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 hijanjiña’e ty mahihitse hanompea’e hilala, le ho verèñe an-kihitse ty maharendreke,
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 hahavaky o hatòm-bolañeo, naho o fandrazañañeo, ty enta’ o mahihitseo vaho o razan-tsaontsi’eo.
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 Ty fañeveñañ’am’ Iehovà ro fifotoran-kilala, fe malain-kihitse naho anatse ty gege.
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 O anake, tsendreño, ty fameren-drae’o, naho ko ado’o ty fañòhan-drene’o;
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 Ie firavahañe soa an-doha’o eo vaho hareañe am-bozo’o eo.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 O anake, ihe edrè’ o tsivokatseo, ko miantoke.
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 Ie manao ty hoe: Antao hindre ama’ay; antao hivoñon-dio, hiambotrak’ am’ondaty mahitio tsy aman-tali’ey;
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12 hagodran-tika veloñe iareo manahake i kiboriy, ty vata’e iaby, hambañe amo mivariñe an-kòak’ aoo; (Sheol h7585)
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
13 Hahaisake ze atao vara soa, hañatsafan-draha kinopake amo akiban-tikañeo;
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 Mipiteha ama’ay arè, sindre hitraok’ an-koroñe raike.—
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 O anake, tsy iharoan-dia iereo, kalaño ty tombo’o tsy ho ami’ty lala’ iareo;
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 fa milay mb’an-katsivokaram-b’eo o tombo’ iareo malisa hampiori-dioo.
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 Toe tsy vente’e ty amohàm-pandrike ambane’ ty masom-boroñe eo!
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 fe o liom-bata’eo ty iampira’ iareo, ty fiai’iareo avao ty amandroña’iareo.
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 Izay ty sata’ o mpitavam-bara am-patiti’eo, asinta’e ty fiai’ i mitañ’ aze’ey.
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 Mikok’ an-dalambey eo t’i Hihitse; poñafe’e an-tameañe ey i fiarañanaña’ey.
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 Mikaik’ ami’ty fangovovoha’ondatio, mametse saontsy an-dalam-pizilihañ’an-drova eo:
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 Pak’ombia ry seretseo ty mbe ho tea’o ty firoerano’o? naho mbe hifale ami’ty famokafoka’e o mpanivetiveo, vaho mbe halain-kilala o gegeo?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 Mibaliha ty amy fañendahakoy, Hadoako ama’ areo ty añ’ovako ao; hampahafohineko anahareo o entakoo.
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 Amy te nikoike iraho, f’ie nifoneñe; nahitiko ty tañako, fe leo raike tsy nañaoñe,
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 fonga nifarie’ areo o fañerekoo, vaho niambohoa’ areo o endakoo,
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 Aa le izaho ka ty hiankahake ami’ty hankà’areo, vaho ho kizaheko t’ie mianifañe,
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 ie vovoa’ ty havorombeloñe hoe te tiobey, naho iambovoa’ ty hankàñe manahake te talio, ie iambotraha’ ty haloviloviañe naho ty halonjerañe,
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 Hikaik’ ahy amy zao iereo fe hamoeako hitsoek’ ahy fa tsy hahaoniñe.
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 Amy t’ie nalain-kilala, tsy nijoboñe ty fañeveñañe am’ Iehovà,
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 nitambolitritrie’ iereo ty fañerèko, vaho tsinambolitio’ iereo o fitrevokoo,
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Aa le hagedra’ iareo ty voka’ o sata’ iareoo, naho ho etsa-kilily,
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 Ie mañoho-doza amo trentrañeo t’ie miamboho, naho mandrotsake o dagolao t’ie midada.
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 Fe ho soa fimoneñe ty mitsendreñe ahiko vaho hiaiñ’añ’oleñañe, tsy ho hemban-kankàñe.
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
