Nomery 32

1 Ie amy zao ni-tsifotofoto ty añombe’ i fifokoa’ i Reòbene naho i Gade rey; aa ie nahaisake ty tane’ Ia’azère naho ty tane’ i Gilade, t’ie toe tane fiandrazañe añombe,

Měli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzřeli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo příhodné pro dobytek.

2 le nimb’amy Mosè naho i Elazare mpisoroñe naho mb’amo talè’ i valobohòkeio mb’eo o ana’ i Gadeo naho o ana’ i Reòbeneo ninday ty saontsy ty hoe:

Protož přistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi a knížatům shromáždění, řkouce:

3 I Ataròte naho i Dibone, naho Iaazère, naho i Nimrà, naho i Kesbòne, naho i Elalè, naho i Sebàme, naho i Nebò vaho i Beòne;

Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a Beon,

4 i tane ginio’ Iehovà añatrefa’ i valobohò’ Israeleiy, le tane fiandrazañe añombe, vaho aman’ añombe o mpitoro’oo.

Země, kterouž zbil Hospodin před shromážděním Izraelským, jest země příhodná ku pastvě dobytku, a my služebníci tvoji máme drahně dobytka.

5 Tinovo’ iereo ty hoe: Aa naho nisoheñe am-pahaisaha’o, le atoloro amo mpi­toro’oo i tane zay ho fanaña’e, fa ko minday anay hitsake Iardeney.

(Protož řekli: ) Jestliže jsme nalezli milost před očima tvýma, nechť jest dána krajina ta služebníkům tvým k vládařství, ať nechodíme za Jordán.

6 Aa hoe ty navale’i Mosè o ana’i Gadeo naho o ana’ i Reobeneo, Aa vaho hiatrek’ aly o rahalahi’ areoo, le hihànitse atoy avao nahareo?

I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši půjdou sami k boji, a vy zde zůstanete?

7 Ino ty hampimamoa’ areo ty arofo’ o ana’ Israeleo tsy hitsaha’e mb’an-tane nitolora’ Iehovà mb’eo?

I proč roztrhujete mysli synů Izraelských, aby nesměli jíti do země, kterouž jim dal Hospodin?

8 Izay ty nanoen-droae’ areo te niraheko boak’e Kadese-Barnea hitilike i taney.

Takť jsou učinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu.

9 Amy t’ie nionjoñe mb’ am-bavatane’ i Eskòle mb’eo vaho nahaoniñe i taney le nahamohake ty arofo’ o ana’ Israeleo tsy hizilik’ an-tane natolo’ Iehovà iareo.

Kteřížto, když přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom vrátivše se, odvrátili mysl synů Izraelských, aby nešli do země, kterouž dal jim Hospodin.

10 Aa le nisolebotse amy andro zay ty haviñera’ Iehovà vaho nifanta ty hoe:

Čímž popuzen jsa k hněvu Hospodin v den ten, přisáhl, řka:

11 Toe tsy amo lahilahy roapolo taoñe mañambone niavotse i Mitsraimeo ty hahaisake ty tane nifantàko amy Avrahame naho am’ Ietsàke naho am’ Iakòbe, amy t’ie tsy nañorik’ ahiko añ-kaàmpon-troke,

Zajisté že lidé ti, kteříž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a výše, neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne,

12 naho tsy i Kalebe ana’ Iefonè nte-Kenàze naho Iehosoa, ana’ i None, amy te norihe’ iareo an-kaliforan’ arofo t’Iehovà.

Kromě Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo cele následovali Hospodina.

13 Aa le niforoforo am’ Israele ty haviñera’ ­Iehovà vaho nampirerererè’e am-patrambey añe efa-polo taoñe, am-para’ te nimodo iaby i tariratse nanao raty am-pivazohoa’ Iehovày.

I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a učinil, aby byli tuláci na poušti za čtyřidceti let, dokudž nezahynul všecken ten věk, kterýž činil zlé před očima Hospodinovýma.

14 Le heheke! t’ie nitroatse handimbe an-droae’ areo nifirimboñan-kalòn-tsere­keo, hanitrà’ areo ty haviñerañe mitrotrofiak’ Iehovà am’ Israele.

A hle, vy nastoupili jste na místo otců svých, plémě lidí hříšných, abyste vždy přidávali k hněvu prchlivosti Hospodinovy na Izraele.

15 Aa ie miamboho, tsy mañorik’ aze, le ho farie’e am-patrambey ao indraike iereo, toly ndra harotsa’ areo ondaty retiañe.

Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onť také opustí jej na poušti této, a tak budete příčina zahynutí všeho lidu tohoto.

16 Aa le niharivoa’ iareo nanao ty hoe: Hañamboara’ay goloboñe atoy o hare’aio vaho rova ho a o keleia’aio,

Přistoupivše pak znovu, řekli jemu: Stáje dobytkům a stádům svým zde vzděláme, a města dítkám svým,

17 fe hitan-defon-jahay hiaolo o ana’ Israeleo ampara’ te nasese’ay an-toe’ iareo añe. Ie amy zay himoneñe an-drova iarikatohan-kijoly ao ty amo mpimoneñe amy taneio o keleia’aio.

Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli země.

18 Tsy himpoly mb’ añ’ anjomba’ay mb’eo zahay naho tsy songa nandrambe ty lova’e o ana’ Israeleo.

Nenavrátíme se do domů svých, až prvé vládnouti budou synové Izraelští jeden každý dědictvím svým;

19 Tsy hitrao-dova am’ iereo alafe’ Iardeney añe zahay, amy te nitsatoke ho anay atiña­na’ Iardeney atoy ty lova’ay.

Aniž vezmeme jakého dědictví s nimi za Jordánem neb dále, když dosáhneme dědictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce.

20 Hoe t’i Mosè am’ iereo: Aa naho toe hanoe’ areo izay, t’ie hitan-defoñe aolo’ Iehovà veka’e hialy,

I odpověděl jim Mojžíš: Jestliže učiníte tak, jakž jste mluvili, a jestliže půjdete v odění před Hospodinem k boji,

21 naho songa hitsake Iardaney añatrefa’ Iehovà o lahin-defo’ areoo, ampara’ te fonga hanoe’e soike aolo’e eo o rafelahi’eo,

A šli byste za Jordán vy všickni v odění před Hospodinem, dokavadž by nevyhnal nepřátel svých od tváři své,

22 naho hene vinahotse añatrefa’ Iehovà i taney; izay vaho himpoly nahareo, le ho afa-tahiñe añatrefa’ Iehovà naho aolo’ Israele, vaho ho fanaña’ areo añatrefa’ Iehovà ty tane atoy.

A nebyla podmaněna všecka země před Hospodinem: potom navrátíte se, a budete bez viny před Hospodinem i před Izraelem; tak přijde země tato vám v dědictví před Hospodinem.

23 F’ie tsy hanoe’ areo, le inao! hanan-kakeo am’ Iehovà; le iantofo te hifanojo ama’ areo ty tahi’ areo.

Pakli neučiníte toho, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že pomsta vaše přijde na vás.

24 Añoreño rova o keleia’ areoo vaho goloboño o añondri’ areoo, le ano o nakarem-palie’ areo iabio.

Stavějte sobě tedy města pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což vyšlo z úst vašich, učiňte.

25 Aa le nanao ty hoe amy Mosè o nte-Gadeo naho o nte-Reòbeneo: Hanoe’ o mpitoro’oo ze andilian-talè’ay.

I odpovědělo pokolení synů Gád a synů Ruben Mojžíšovi, řka: Služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje.

26 Hitobe amo rova’ i Giladeo o keleia’aio naho o vali’aio vaho o hare’ay iabio,

Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu zůstanou v městech Galád,

27 fe hitsake mb’eo o mpitoro’oo, songa lahilahy aman-defoñe veka’e hialy hihotakotake ho a Iehovà, amy nandilia’ i talèkoiy.

Služebníci pak tvoji přejdou jeden každý v odění způsobný před Hospodinem k boji, jakož mluví pán můj.

28 Aa le linili’i Mosè t’i Elazare mpisoroñe naho Iehosoa ana’ i None vaho o talèn’ anjombam-pifokoa’ Israeleo ty am’ iereo,

I poručil o nich Mojžíš Eleazarovi knězi a Jozue, synu Nun, a předním v čeledech pokolení synů Izraelských,

29 le nanoe’ i Mosè ty hoe: Naho mindre ama’ areo mitsake Iardeney añatrefa’ Iehovà ze hene mpitan-defo veka’e hialy amo ana’ i Gadeo naho amo ana’ i Reòbeneo, naho ampiambanèñe aolo’ areo i taney, le atoloro iareo ty tane’ i Gilade ho fanaña’e.

A řekl jim: Jestliže přejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni hotovi k boji před Hospodinem, a byla by již podmaněna země před vámi, dáte jim zemi Galád k vládařství.

30 F’ie tsy mitsake reke-pialiañe mindre ama’ areo le hanam-panañañe miharo ama’ areo an-tane Kanàne ao.

Pakli by nešli v odění s vámi, tedy dědictví míti budou u prostřed vás v zemi Kanán.

31 Le hoe ty natoi’ o nte-Gadeo naho o nte-Reòbeneo, Ze nitsara’ Iehovà amo mpitoro’oo ro hanoe’ay.

I odpověděli synové Gád a synové Ruben, řkouce: Jakž mluvil Hospodin služebníkům tvým, tak učiníme:

32 Hitsake reke-pialiañe añatrefa’ Iehovà zahay mb’ an-tane Kanàne mb’ eo fe hitobok’ atiñana’ Iardeney atoy ty hanañañe nilovà’aiy.

My půjdeme v odění před Hospodinem do země Kanán, a zůstane nám v dědictví vládařství naše z této strany Jordánu.

33 Aa le natolo’ i Mosè amo nte-Gadeo naho amo nte-Reòbeneo vaho ami’ty vakim-pifokoa’ i Menasè ana’ Iosefe, ty fehe’ i Sihone mpanjaka’ o nte-Amoreo naho ty fehe’ i Oge mpanjaka’ i Basàne, i taney rekets’ o rova’eo naho o tanàñe mañohokeo rekets’ o tane’eo.

Tedy dal jim Mojžíš, synům totiž Gád a synům Ruben a polovici pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona, krále Amorejského, a království Oga, krále Bázanského, zemi s městy jejími při pomezích, i města země té všudy vůkol.

34 Le namboare’ o nte-Gadeo ty Dibòne, naho i Ataròte, naho i Aroère,

A vzdělali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer,

35 naho i Atròte-sofàne, naho Ia’azère, naho Iogbehà,

A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa,

36 naho i Bète Nimrà, vaho i Bete Haràne, songa rova aman-kijoly naho golobon’ añondry.

A Betnemra a Betaran, města hrazená, a stáje pro dobytky.

37 Le namboare’ o nte-Reòbeneo ty Kesbòne, naho i Elalè, vaho i Kiriatàime,

Synové pak Ruben vystavěli Ezebon, Eleale a Kariataim,

38 naho i Nibò, naho i Baal­meòne, (ie novaeñe o añara’ iareoo) vaho i Sebàme, le nomeañe añarañe ze rova namboare’ iereo.

A Nébo a Balmeon, změnivše jim jména; také Sabma, a dali jiná jména městům, kteráž vzdělali.

39 Le nomb’e Gilade mb’eo o tarira’ i Makire ana’ i Menasèo le tinava’ iereo vaho nanoe’ iereo soike o nte-Amore tama’eo.

Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a vzavše tu krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil.

40 Aa le natolo’ i Mosè amy Makire ana’ i Menasè ty Gilade le nimoneña’e.

I dal Mojžíš zemi Galád Machirovi, synu Manassesovu, a bydlil v ní.

41 Rinambe’ Iaìre ka o tanà’eo vaho nitokave’e Kavòte Iaìre.

Jair také syn Manassesův táhl a vzal vsi jejich, a nazval je vsi Jairovy.

42 Nomb’eo ka t’i Nòbake nitavañe i Kenàte naho o tanà’eo, le nitokave’e ty hoe Nobake, i tahina’ey avao.

Nobe také táhl, a vzal Kanat a městečka jeho, a nazval je Nobe od jména svého.