Nomery 21
1 Ie jinanji’ i Arade Mpanjaka nte-Kanàne nimoneñe Atimo añe te niary mb’e Atarime mb’eo t’Israele, le nialy am’ Israele re vaho nendese’e am-bahotse ty ila’e.
To když uslyšel Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne, že by táhl Izrael tou cestou, kterouž byli špehéři šli, bojoval s ním, a zajal jich množství.
2 Aa le nifanta am’ Iehovà t’Israele nanao ty hoe, Naho toe hasese’o am-pità’ay ondaty rezao le fonga harotsa’ay o rova’eo.
Tedy Izrael učinil slib Hospodinu, řka: Jestliže dáš lid tento v ruce mé, do gruntu zkazím města jejich.
3 Nihaoñe’ Iehovà ty fiarañanaña’ Israele le nasese’e ama’e o nte-Kanàneo; fonga finongo’ iareo o rova’eo; vaho natao Kormà i taney.
I uslyšel Hospodin hlas Izraele a dal mu Kananejské, kterýžto do gruntu zkazil je i města jejich, a nazval jméno toho místa Horma.
4 Niavotse boak’ am-Bohi-Hore eo le nionjoñe mb’ an-dalañe migodañe mb’amy Ria-Binday mb’ eo, hiariañe i tane’ Edomey; fe nahangoae ondatio i liay.
Potom hnuli se s hory Hor cestou k moři Rudému, aby obešli zemi Idumejskou; i ustával lid velice na cestě.
5 Le nañinje an’ Andrianañahare naho i Mosè ondatio ami’ ty hoe: Aa vaho akore t’ie nindesa’o niakatse i Mitsraime hivetrake am-patrambey atoy, ie tsy ama’ mahakama ndra rano naho mampangorý anay ty mofo maivañe toy.
A mluvil lid proti Bohu a proti Mojžíšovi: Proč jste vyvedli nás z Egypta, abychom zemřeli na poušti? Nebo ani chleba ani vody není, a duše naše chléb tento ničemný sobě již zošklivila.
6 Aa le nañiraha’ Iehovà merem-boreke ty añivo’ ondatio ze nañehetse ondaty vaho maro amo ana’ Israeleo ty nifitake.
Protož dopustil Hospodin na lid hady ohnivé, kteříž jej štípali, tak že množství lidu zemřelo z Izraele.
7 Aa le nimb’ amy Mosè mb’eo ondatio nanao ty hoe: Nandilatse ami’ ty nañinjea’ay azo naho Iehovà; ihalalio am’Iehovà ty hanintaha’e o mereñeo. Aa le nihalaly ho a ondatio t’i Mosè.
Tedy přišel lid k Mojžíšovi a řekli: Zhřešili jsme nebo jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě; modl se Hospodinu, ať odejme od nás ty hady. I modlil se Mojžíš za lid.
8 Le hoe t’Iehovà amy Mosè, Itseneo sare merem-boreke le asampezo ami’ty bodan-katae; le ho veloñe ze hene ondaty nihehereñe, mitalahatse ama’e.
I řekl Hospodin Mojžíšovi: Udělej sobě hada podobného těm ohnivým, a vyzdvihni jej na sochu; a každý ušťknutý, když pohledí na něj, živ bude.
9 Aa le namboare’ i Mosè an-torisìke i mereñey naho nasampe’e an-katae, aa naho nihehetse ondaty ty mereñe, ie nañente i mereñe torisìkey le niveloñe.
I udělal Mojžíš hada měděného, a vyzdvihl jej na sochu; a stalo se, když ušťkl had někoho, a on vzhlédl na hada měděného, že zůstal živ.
10 Nionjoñe amy zao o ana’ Israeleo le nitobe e Obote.
Tedy hnuli se odtud synové Izraelští, a položili se v Obot.
11 Niavota’ iareo ty Obote vaho nitobe e Iai’haabarime, am-patrambey atiñana’ i Moabe mb’ am-panjirihan’ andro mb’eo.
Potom pak hnuvše se z Obot, položili se při pahrbcích hor Abarim na poušti, kteráž jest naproti zemi Moábské k východu slunce.
12 Nionjoñe boak’ ao iereo le nitobe am-Bavatane’ i Zerede ao.
Odtud brali se, a položili se v údolí Záred.
13 Hirik’ ao iereo niavotse vaho nitobe alafe’ i Arnone amy fatrambey mifototse an-tane’ o nte-Emoreoy; amy te efe-tane’ i Moabe i Arnoney, mañefetse i Moabe amo nte-Emoreo.
Opět hnuvše se odtud, položili se u brodu potoka Arnon, kterýž jest na poušti, a vychází z končin Amorejských. Nebo Arnon jest pomezí Moábské mezi Moábskými a Amorejskými.
14 Izay ty nanoeñe amo Boke’ o Ali’ Iehovàoo ty hoe: Oahebe e Sofà, o toraha’ i Arnoneo,
Protož praví se v knize bojů Hospodinových, že proti Vahebovi u vichřici bojoval, a proti potokům Arnon.
15 naho ty teva’ o torahañeo ze mivariñe mb’an toe’ i Are, naho miefetse amy Moabe.
Nebo tok těch potoků, kterýž se nachyluje ku položení Ar, ten jde vedlé pomezí Moábského.
16 Ie hirik’ ao nimb’e Bire mb’eo, i vovoñe nitsarae’ Iehovà amy Mosèy ty hoe, Atontono ondatio hanjotsoako rano.
A odtud táhli do Beer; a to jest to Beer, o němž byl řekl Hospodin k Mojžíšovi: Shromažď lid, a dám jim vodu.
17 Le hoe ty nisaboe’ Israele: Mivoaña ry vovoñeo, isabo!
Tedy zpíval lid Izraelský písničku tuto: Vystupiž studnice, prozpěvujte o ní;
18 ty vovo nalente’ o talèo, hinali’ ty roandria’ ondatio, an-kobaiñe, an-tsara’ i Mpandily. Ie boak’am-patrambey ao le nañavelo pak’e Matanà,
Studnice, kterouž kopala knížata, kterouž vykopali přední z lidu s vydavatelem zákona holemi svými. Z pouště pak brali se do Matana,
19 le boake Matanà mbe Mahaliele mb’eo, le hirike Mahaliele mb’e Bamote mb’eo,
A z Matana do Nahaliel, z Nahaliel do Bamot,
20 vaho boake Bamote am-bavatane’ i Moabe mb’ an-dengo’ i Pisgà mitolike mb’amy ratraratray añe.
A z Bamot do údolí, kteréž jest na poli Moábském, až k vrchu hory, kteráž leží na proti poušti.
21 Le nañitrike mb’amy Sihone mpanjaka’ o nte-Emoreo t’Israele, nanao ty hoe:
Tedy poslal lid Izraelský posly k Seonovi králi Amorejskému, řka:
22 Adono hiranga ty tane’o zahay. Tsy hivìke mb’ an-teteke ndra mb’ an-tane-bahe; tsy hikama rano am-bovoñe. Hañorike i Karanangam-Panjakay avao ampara’ te losore’ay ty efe-tane’o.
Nechť jdeme skrze zemi tvou. Neuchýlíme se ani do pole, ani do vinic, ani z studnic vody píti nebudeme, ale cestou královskou půjdeme, dokavadž nepřejdeme pomezí tvého.
23 F’ie tsy napo’ i Sihone hiranga i efe’ey. Aa le natonto’ i Sihone ondati’e iabio vaho niavotse haname Israele am-patram-bey ey, le nivotrake e Iàhatse re naialy am’ Israele.
I nedopustil Seon jíti lidu Izraelskému skrze krajinu svou, nýbrž sebrav Seon všecken lid svůj, vytáhl proti lidu Izraelskému na poušť, a přitáh do Jasa, bojoval proti Izraelovi.
24 Zinevo’ Israele an-delam-pibara vaho tinava’e i tane’ey boak’ amy Arnoney pak’ ami’ ty Iaboke naho pak’ amo nte-Amoneo amy te fatratse ty efe-tane’ o ana’ i Amoneo.
I porazil jej lid Izraelský mečem, a vzal v dědictví zemi jeho, od Arnon až do Jabok, a až do země synů Ammon; nebo pevné bylo pomezí Ammonitských.
25 Aa le fonga rinambe’ Israele o rova’eo vaho songa nimoneña’ Israele o rova’ o nte-Emoreo, e Khesbone naho o hene ana-drova’eo.
Tedy vzal Izrael všecka ta města, a přebýval ve všech městech Amorejských, v Ezebon a ve všech městečkách jeho.
26 Nirova’ i Sihone mpanjaka’ o nte-Emoreo ty Khesbone; niazo’e te nialy amy mpanjaka’ i Moabey taoloy vaho fonga rinambe’e i tane’e pak’amy Arnoney.
Nebo Ezebon bylo město Seona krále Amorejského, kterýž když bojoval proti králi Moábskému prvnímu, vzal mu všecku zemi jeho z rukou jeho až do Arnon.
27 Aa le hoe ty onin-tsaontsin-droae: Antao mb’e Khesbone mb’eo, hamboatse naho hañafatratse ty rova’ i Sihone
Protož říkávali v přísloví: Poďte do Ezebon, aby vystaveno bylo a vzděláno město Seonovo.
28 Fa niakatse i Kesobone ty afo, lel’ afo boak’ an-drova’ i Sihone, nagodra’e i Are’ i Moabey o talen-kaboa’ i Arnoneo.
Nebo oheň vyšel z Ezebon, a plamen z města Seon, i spálil Ar Moábských a obyvatele výsosti Arnon.
29 Hekoheko ama’o ry Moabe, Rinotsake nahareo nte-Kemose: napo’e ho gike o ana-dahi’eo, naho o anak’ampela’eo ho mpirohi’ i Sihone, mpanjaka’ i Emorey.
Běda tobě Moáb, zahynuls lide Chámos; dal syny své v utíkání, a dcery své v zajetí králi Amorejskému Seonovi.
30 Linihi’ay ambane iereo: Nihomake t’i Khesbone pak’e Dibone, le natsafe’ay pak’e Nofà, naho pak’e Medebà.
A království jejich zahynulo od Ezebon až do Dibon, a vyhladili jsme je až do Nofe, kteréž jest až k Medaba.
31 Aa le nimoneñe an-tane’ Emore ao t’Israele.
A tak bydlil Izrael v zemi Amorejské.
32 Nampihitrife’ i Mosè ty hitingañe Ia’azere le rinambe’e o tanà’eo vaho nanoe’e soike ze nte-Emore tao.
Potom poslal Mojžíš, aby shlédli Jazer, kteréž vzali i s městečky jeho; a tak vyhnal Amorejské, kteříž tam bydlili.
33 Nitsile iereo, nañavelo an-dalañe mb’e Basane mb’eo; le niavotse hifanalaka am’iareo t’i Oge mpanjaka’ i Basane rekets’ ondati’e iabio, hañotakotake e Edrey.
Obrátivše se pak, táhli cestou k Bázan. I vytáhl Og, král Bázan, proti nim, on i všecken lid jeho, aby bojoval v Edrei.
34 Aa hoe t’Iehovà amy Mosè, Ko ihembaña’o, fa natoloko am-pità’o rekets’ ondati’e iabio naho i tane’ey. Ano ama’e hambañe amy nanoa’o amy Sihone mpanjaka’ o nte-Emore nimpifehe’ i Khesboneoy.
Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Neboj se ho; nebo v ruce tvé dal jsem jej, i všecken lid jeho, i zemi jeho, a učiníš jemu tak, jakož jsi učinil Seonovi, králi Amorejskému, kterýž bydlil v Ezebon.
35 Aa le zinevo’ iareo naho o ana-dahi’eo naho ondati’eo, ampara t’ie tsy aman-tsengaha’e vaho rinambe’iereo i tane’ey.
I porazili jej i syny jeho, i všecken lid jeho, tak že žádný živý po něm nezůstal, a uvázali se dědičně v zemi jeho.
