< Matio 12 >
1 Ie henane zay, niranga vare niriñariña ami’ty andro Sabata t’i Iesoà. Nisaliko o mpiama’eo vaho nampipototse loham-bare naho kinosokoso’ iareo am-pitàñe ho kamaeñe.
उस वक़्त ईसा सबत के दिन खेतों में हो कर गया, और उसके शागिर्दों को भूख लगी और वो बालियां तोड़ — तोड़ कर खाने लगे।
2 Ie nioni’ o Fariseoo, le hoe iareo ama’e: Heheke manao ty faly tsy anoeñe ami’ty Sabotse o mpiama’oo.
फ़रीसियों ने देख कर उससे कहा “देख तेरे शागिर्द वो काम करते हैं जो सबत के दिन करना जायज़ नहीं।”
3 Hoe ty natoi’ Iesoà: Tsy fa vinaki’ areo hao ty nanoe’ i Davide, ie nisaliko naho ondati’eo
उसने उनसे कहा “क्या तुम ने ये नहीं पढ़ा कि जब दाऊद और उस के साथी भूखा थे; तो उसने क्या किया?
4 añ’anjomban’ Añahare ao, ie nikama i mofo-miatrekey, ze tsy azo kamaeñe naho tsy o mpisoroñeo avao?
वो क्यूँकर ख़ुदा के घर में गया और नज़्र की रोटियाँ खाईं जिनको खाना उसको जायज़ न था; न उसके साथियों को मगर सिर्फ़ काहिनों को?
5 Tsy vinaki’ areo amy Hake ao hao te beteke miranga-Hake ami’ty Sabata o mpisoroñe añ’anjomban’ Añahareo vaho malio-tahiñe?
क्या तुम ने तौरेत में नहीं पढ़ा कि काहिन सबत के दिन हैकल में सबत की बेहुरमती करते हैं; और बेक़ुसूर रहते हैं?
6 Eka, itaroñako te etoañe ty ambone’ i anjombay.
लेकिन मैं तुम से कहता हूँ कि यहाँ वो है जो हैकल से भी बड़ा है।
7 Aa naho napota’ areo ty hoe: Fiferenaiñañe ro paiako fa tsy soroñe, le tsy ho nafà’ areo ty malio tahiñe,
लेकिन अगर तुम इसका मतलब जानते कि, मैं क़ुर्बानी नहीं बल्कि, रहम पसन्द करता हूँ। तो बेक़ुसूरों को क़ुसूरवार न ठहराते।
8 amy te Talè’ i Sabatay i ana’ondatiy.
क्यूँकि इब्न — ए — आदम सबत का मालिक है।”
9 Ie heneke i andro rezay le nienga mb’eo t’i Iesoà nizilike am-pitontona’ iareo ao.
वो वहाँ से चलकर उन के इबादतख़ाने में गया।
10 Teo t’indaty mate fitàñe, aa le hoe ty ontane’ iareo ama’e: Vantañe hao ty mampijangañe ami’ty Sabotse?
और देखो; वहाँ एक आदमी था जिस का हाथ सूखा हुआ था उन्होंने उस पर इल्ज़ाम लगाने के 'इरादे से ये पुछा, “क्या सबत के दिन शिफ़ा देना जायज़ है।”
11 Le hoe re tam’iareo; Ia ama’ areo aman’ añondry mijoñe an-davake ao ami’ty andro Sabata, ty tsy mañakats’ aze?
उसने उनसे कहा, “तुम में ऐसा कौन है जिसकी एक भेड़ हो और वो सबत के दिन गड्ढे में गिर जाए तो वो उसे पकड़कर न निकाले?
12 Lombolombo izay t’indaty, aa le mete vaho mañeva, ty manao soa ami’ty Sabotse.
पस आदमी की क़द्र तो भेड़ से बहुत ही ज़्यादा है; इसलिए सबत के दिन नेकी करना जायज़ है।”
13 Aa le hoe re am’ indatiy: Ahitio o fità’oo. Napololo’e i fità’ey, vaho nivoatse manahake i ila’ey.
तब उसने उस आदमी से कहा “अपना हाथ बढ़ा।” उस ने बढ़ाया और वो दूसरे हाथ की तरह दुरुस्त हो गया।
14 Fe nifandrimboñe o Fariseoo, nikinia ty hañoho-doza ama’e.
इस पर फ़रीसियों ने बाहर जाकर उसके बरख़िलाफ़ मशवरा किया कि उसे किस तरह हलाक करें।
15 Niarofoana’ Iesoà o ereñeren-tro’ iareo; le nisitake; maro ty siloke nañorike aze, vaho fonga jinanga’e;
ईसा ये मा'लूम करके वहाँ से रवाना हुआ; और बहुत से लोग उसके पीछे हो लिए और उसने सब को अच्छा कर दिया,
16 hinatahata’e tsy hampahafohinañe aze,
और उनको ताकीद की, कि मुझे ज़ाहिर न करना।
17 hampijadoñe ty nampisaontsieñe Isaia:
ताकि जो यसायाह नबी की मा'रिफ़त कहा गया था वो पूरा हो।
18 Ingo ty mpitoroko tinendreko, i jinoboko mampinembanebañe ty trokoy; hapetako ama’e ty Troko, vaho ho taroñe’e amo fifeheañeo ty hatò.
'देखो, ये मेरा ख़ादिम है जिसे मैं ने चुना मेरा प्यारा जिससे मेरा दिल ख़ुश है। मैं अपना रूह इस पर डालूँगा, और ये ग़ैर क़ौमों को इन्साफ़ की ख़बर देगा।
19 Tsy ho hemban-dre, tsy hilay, vaho tsy ho janjiñeñe an-dalañe ey ty fiarañanaña’e.
ये न झगड़ा करेगा न शोर, और न बाज़ारों में कोई इसकी आवाज़ सुनेगा।
20 Tsy ho potora’e ty vinda demoke, vaho tsy hakipe’e ty lamesa mañatoeñe ampara’ te ajado’e ho nainai’e ty hatò,
ये कुचले हुए सरकंडे को न तोड़ेगा और धुवाँ उठते हुए सन को न बुझाएगा; जब तक कि इन्साफ़ की फ़तह न कराए।
21 i Tahina’ey ro fitamà’ o kilakila ondatio.
और इसके नाम से ग़ैर क़ौमें उम्मीद रख्खेंगी।
22 Nasese ama’e t’indaty fey naho moañe, niazo’ ty kokolampa, le hinaha’e. Niisa’ i lahialeñey
उस वक़्त लोग उसके पास एक अंधे गूँगे को लाए; उसने उसे अच्छा कर दिया चुनाँचे वो गूँगा बोलने और देखने लगा।
23 le nilatsa vaho nanao ty hoe: Tsy ie hao i Ana’ i Davidey?
“सारी भीड़ हैरान होकर कहने लगी; क्या ये इब्न — ए — आदम है?”
24 Nahimbam-pahazo izay o Fariseoo le nanoiñe ty hoe: Tsy mañary kokolampa indatiy naho tsy i Baalzebobe talè’ o kokolampao avao.
फ़रीसियों ने सुन कर कहा, “ये बदरूहों के सरदार बा'लज़बूल की मदद के बग़ैर बदरूहों को नहीं निकालता।”
25 Niarofoana’ Iesoà ty vetsevetse’ iareo, le nirazaña’e ty hoe: Ho koake ze fifeheañe mifampiria, le tsy hitroatse ze rova ndra anjomba mifanao hereñ’ an-tihy.
उसने उनके ख़यालों को जानकर उनसे कहा, “जिस बादशाही में फ़ूट पड़ती है वो वीरान हो जाती है और जिस शहर या घर में फ़ूट पड़ेगी वो क़ाईम न रहेगा।
26 Naho roahe’ i mpañìnjey ty mpañinje, le hifampiria iereo, aia ty hijadoña’ i fifehea’ey?
और अगर शैतान ही शैतान को निकाले तो वो आप ही अपना मुख़ालिफ़ हो गया; फिर उसकी बादशाही क्यूँकर क़ाईम रहेगी?
27 Aa naho i Bèlzebobe ro añariako kokolampa, inoñe arè ty tsy androaha’ o ana’areoo irezay? Aa le ie ro ho mpizaka anahareo.
अगर मैं बा'लज़बूल की मदद से बदरूहों को निकालता हूँ तो तुम्हारे बेटे किस की मदद से निकालते हैं? पस वही तुम्हारे मुन्सिफ़ होंगे।
28 Fa naho i Arofon’ Añaharey ro añariako kokolampa, le toe fa migadoñe i fifehea’ey.
लेकिन अगर मैं ख़ुदा के रूह की मदद से बदरूहों को निकालता हूँ तो ख़ुदा की बादशाही तुम्हारे पास आ पहुँची।
29 Aia ty himoaha’ t’indaty añ’ anjombam-panalolahy hamaoke o vara’eo naho tsy irohiza’e hey? Izay vaho hakopa’e i anjombay.
या क्यूँकर कोई आदमी किसी ताक़तवर के घर में घुस कर उसका माल लूट सकता है; जब तक कि पहले उस ताक़तवर को न बाँध ले? फिर वो उसका घर लूट लेगा।
30 Mandietse ahy ze tsy mindre amako, naho mifary ahy ze tsy mirekets’ amako.
जो मेरे साथ नहीं वो मेरे ख़िलाफ़ है और जो मेरे साथ जमा नहीं करता वो बिखेरता है।
31 Aa le itaroñako te fonga hafahañe amo ana’ ondatio ze hakeo naho hateràñe, fe tsy hapoke am‘ondatio ty fiterateràñe i Arofo Masiñey;
इसलिए मैं तुम से कहता हूँ कि आदमियों का हर गुनाह और कुफ़्र तो मुआफ़ किया जाएगा; मगर जो कुफ़्र रूह के हक़ में हो वो मु'आफ़ न किया जाएगा।”
32 ze minday saontsy mamokafoka i Ana’ ondatiy, le hiheveañe, fe tsy hahañe ami’ty sa toy ndra amy sa ho aviy ze minday rehake fanambaitambaiñeñe i Arofo-Masiñey. (aiōn )
“और जो कोई इब्न — ए — आदम के ख़िलाफ़ कोई बात कहेगा वो तो उसे मु'आफ़ की जाएगी; मगर जो कोई रूह — उल — क़ुद्दूस के ख़िलाफ़ कोई बात कहेगा; वो उसे मु'आफ़ न की जाएगी न इस आलम में न आने वाले में।” (aiōn )
33 He hasoao ty hatae ty amo voa’e soao, ke ampimomoho ty hatae ty amo voa’e mimontamontañeo; fa inao ty hatò: o voa’eo ty aharendrehañe ty hatae.
“या तो दरख़्त को भी अच्छा कहो; और उसके फल को भी अच्छा, या दरख़्त को भी बुरा कहो और उसके फल को भी बुरा; क्यूँकि दरख़्त फल से पहचाना जाता है।
34 Ry fiosoñan-dapètakeo! Aia ty hahafivolaña’ areo raha soa kanao raty? Isaontsiam-palie ty fandopoaran’ arofo.
ऐ साँप के बच्चो! तुम बुरे होकर क्यूँकर अच्छी बातें कह सकते हो? क्यूँकि जो दिल में भरा है वही मुँह पर आता है।
35 T’indaty soa, boak’amo vara añ’arofo’e soao ro mañakatse hasoa, le t’indaty tsereheñe, hirik’amo vara an-tro’e tsivokatseo ro mampiboake haloloañe.
अच्छा आदमी अच्छे ख़ज़ाने से अच्छी चीज़ें निकालता है; बुरा आदमी बुरे ख़ज़ाने से बुरी चीज़ें निकालता है।
36 Hoe iraho ama’ areo, ze hene entañe saontsie’ ondaty, le sindre ho volilie’e amy andro zakay.
मैं तुम से कहता हूँ; कि जो निकम्मी बात लोग कहेंगे; 'अदालत के दिन उसका हिसाब देंगे।
37 O saontsi’oo ro izakañe azo, naho o sata’oo ro hamàrañe azo.
क्यूँकि तू अपनी बातों की वजह से रास्तबाज़ ठहराया जाएगा; और अपनी बातों की वजह से क़ुसूरवार ठहराया जाएगा।”
38 Ie henane zay, nimb’ amy Iesoà mb’eo ty ila’ o Fariseoo naho Androanavio, nanao ty hoe: Te hahatrea viloñe ama’o boak’ andindiñe ao zahay.
इस पर कुछ आलिमों और फ़रीसियों ने जवाब में उससे कहा, “ऐ उस्ताद हम तुझ से एक निशान देखना चहते हैं।”
39 Tinoi’e ty hoe: Ty tariratse raty naho karapilo ro mitsoetsoeke viloñe; fe tsy hitoloram-biloñe naho tsy ty vilo’ i Jonà;
उस ने जवाब देकर उनसे कहा, इस ज़माने के बुरे और बे'ईमान लोग निशान तलब करते हैं; मगर यहून्ना नबी के निशान के सिवा कोई और निशान उनको न दिया जाएगा।
40 fa manahake t’ie tan-tro’ i fiañe jabajabay telo andro naho telo haleñe, le ho telo andro naho telo haleñe an-tro’ tane ao i Ana’ ondatiy.
क्यूँकि जैसे यहून्ना तीन रात तीन दिन मछली के पेट में रहा; वैसे ही इबने आदम तीन रात तीन दिन ज़मीन के अन्दर रहेगा।
41 Hitroatse amy zakay o nte-Niniveo mindre ami’ty tariratse toy hamàtse aze, amy t’ie nitolike am-pisolohoañe amy tsei’ i Jonày, fe lohà’ i Jonà iraho.
निनवे शहर के लोग 'अदालत के दिन इस ज़माने के लोगों के साथ खड़े होकर इनको मुजरिम ठहराएँगे; क्यूँकि उन्होंने यहून्ना के एलान पर तौबा कर ली; और देखो, यह वो है जो यहून्ना से भी बड़ा है।
42 Hiongake amy zakay i mpanjaka ampela’ i Sebay mindre ami’ty tariratse toy, hamàtse aze, amy t’ie nihirike añ’olon-tane añe nijanjiñe ty hihi’ i Solomona; fe intoy iraho, lohà’ i Solomona.
दक्खिन की मलिका 'अदालत के दिन इस ज़माने के लोगों के साथ उठकर इनको मुजरिम ठहराएगी; क्यूँकि वो दुनिया के किनारे से सुलैमान की हिक्मत सुनने को आई; और देखो यहाँ वो है जो सुलैमान से भी बड़ा है।
43 Ie miakatse amy t’indaty ty anga-maloto, le miranga toetse tsy aman-drano mipay fitofàñe fe tsy manjo;
“जब बदरूह आदमी में से निकलती है तो सूखे मक़ामों में आराम ढूँडती फिरती है, और नहीं पाती।
44 le hoe re: Himpoliako i kijà nihirifakoy. Ie pok’ ao, zoe’e kòake, soa fipalirañe, vaho nihentseñeñe.
तब कहती है, मैं अपने उस घर में फिर जाऊँगी जिससे निकली थी। और आकर उसे ख़ाली और झड़ा हुआ और आरास्ता पाती है।
45 Le angala’e kokolampa fito raty ta ty vata’e, mindre ama’e naho manozìtse ao vaho raty te am-baloha’e ty fiai’indatiy. Izay ty ho ie ami’ty tariratse tsivokatse toañe.
फिर जा कर और सात रूहें अपने से बुरी अपने साथ ले आती है और वो दाख़िल होकर वहाँ बसती हैं; और उस आदमी का पिछला हाल पहले से बदतर हो जाता है, इस ज़माने के बुरे लोगों का हाल भी ऐसा ही होगा।”
46 Ie mbe nisaontsy amy lahialeñey, inao nijohañe alafe ao ty rene’e naho o rahalahi’eo, nipay ty hifanaontsy ama’e.
जब वो भीड़ से ये कह रहा था, उसकी माँ और भाई बाहर खड़े थे, और उससे बात करना चहते थे।
47 Le hoe t’indaty tama’e: Inao, mipay ty hahaisake azo ty rene’o naho o rahalahi’oo.
किसी ने उससे कहा, “देख तेरी माँ और भाई बाहर खड़े हैं और तुझ से बात करना चाहते हैं।”
48 Natoi’e ty hoe i nisaontsy ama’ey: Ia o rahalahikoo? naho ia ty reneko?
उसने ख़बर देने वाले को जवाब में कहा “कौन है मेरी माँ और कौन हैं मेरे भाई?”
49 Le nahiti’e mb’amo mpiama’eo o fità’eo vaho nanao ty hoe: Iretoañe o roahalahikoo naho o rahavavikoo vaho ty reneko!
फिर अपने शागिर्दों की तरफ़ हाथ बढ़ा कर कहा, “देखो, मेरी माँ और मेरे भाई ये हैं।
50 Ze manao ty satrin’ arofon-dRaeko andindìñ’ ao ro roahalahiko naho roahavaveko vaho reneko.
क्यूँकि जो कोई मेरे आस्मानी बाप की मर्ज़ी पर चले वही मेरा भाई, मेरी बहन और माँ है।”