Marka 3
1 Nizilike am-pitontonañ’ao indraike re le nanjo ty lahilahy kenge-fitàñe.
I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou.
2 Hinare’ iereo ke hañafake ami’ty Sabata, hanisìa’ iareo.
I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali.
3 Aa le hoe re amy lahilahy kenge-fitañey: Miongaha mb’etoa.
I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Vstaň a pojď sem do prostředku.
4 Le hoe re tam’ iereo: Ty aia ty Hake, ty manao raty, he ty manao soa naho Sabotse; ty mamono, ke ty mañaha fiaiñe? F’ie tsy nahabeoke.
I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Ale oni mlčeli.
5 Jinilojilo’e an-keloke, le nanahelo ami’ty hagàn-tro’ iareo, vaho nanao ty hoe am’ indatiy: Ahitio ty fità’o. Le nahiti’e, vaho niareñe ho janga manahake ty ila’e i fità’ey.
A pohleděv na ně vůkol hněvivě, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ruka jeho zdravá, jako i druhá.
6 Niavotse o Fariseoo naho niharo fikaoñe amy zao amo mpiamy Herodao nikilily ty hañè-doza ama’e.
A vyšedše farizeové, hned s herodiány radu učinili proti Ježíšovi, kterak by ho zahubili.
7 Nisitake mb’an-driake ey t’Iesoà rekets’ o mpiama’eo; le nañorike aze ty lahialeñe hirike e Galilia naho boak’ Iehodà añe,
Ježíš pak s učedlníky svými poodšel k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva,
8 naho hirike Ierosaleme; naho hirik’ Edoma naho alafe’ Iordaney vaho amparipari’ i Tirò naho i Sidona añe—ondaty mitozantozañe, hene nahajanjiñe o hene fitoloña’eo naho nimb’ ama’e mb’eo.
I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu.
9 Le sinaontsi’e amo mpiama’eo ty hañajary lakañe ho aze ty amy valobohòkey tsy mone hifanamboentamboeñe.
I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli, pro zástup, aby ho tak netiskli.
10 Akore ty hamaro ty nafaha’e kanao nifanindry ama’e hitsap’ aze ze nisilofe’ ty areteñe.
Nebo mnohé uzdravoval, takže naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli jaké neduhy.
11 Ndra mb’ia mb’ia nahatrea aze o anga-maleotseo le niankotrake aolo’e eo nikoràke ty hoe: Ihe i Anan’ Añaharey,
A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi Syn Boží.
12 fa hinatahata’e tsy hampahafohiñe aze.
A on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali.
13 Niañambone vohitse mb’eo re le tsinikao’e ze satri’e vaho niheova’ iereo.
I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu.
14 Tinendre’e ty folo ro’amby ho mpiama’e, hahitri’e hitaroñe,
I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, aby je poslal kázati,
15 ie ho aman-dily hañary kokolampa:
A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství:
16 Le natovo’e amy Simona ty tahinañe ty hoe: Petera;
A nejprve Šimona, jemuž dal jméno Petr,
17 naho am’Iakobe ana’ i Zebedio naho i Jaona rahalahi’ Iakobe ty nanovoña’e añaran-tsole ty hoe Boanerjesy, toe Anañ’ àmpiñe;
A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi, )
18 naho i Andrea naho i Filipo naho i Bartolomeo naho i Matio naho i Tomasy naho Iakobe ana’ i Alfeo naho i Tadeo naho i Simona mahimbañe,
A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananejského,
19 vaho i Jodasy nte-Keriote nifotetse azey.
A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů.
20 Nizilike añ’anjomba ao re naho nivorigidiñe indraike i lahialeñey, kanao tsy nilefe ty hikama.
A vtom opět sšel se zástup, takže nemohli ani chleba pojísti.
21 Ie nahajanjiñe izay o longo’eo, le niheo mb’eo hamihim-pitañe aze, ami’ty asa’ iareo ty hoe: Tondren-dre.
A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.
22 Nizotso boake Ierosaleme añe o mpanoki-dilio, nanao ty hoe: Angara’ ty belzeboba re, vaho i bein-kokolampay ty añaria’e kokolampa.
Zákoníci pak, kteříž byli přišli od Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.
23 Tsinikao’e hitotok’ aze iereo vaho nirazaña’e ty hoe: Aia ty hañaria’ i mpañìnjey i mpañìnjey?
A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?
24 Naho mifampiria ty fifeheañe, tsy hijadoñe i fifeheañey.
A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.
25 Ie mifamotetse ty anjomba, tsy hahafitroatse i anjombay.
A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.
26 Ie miongake hiatreatre vatañe ty mpañìnje naho mifañambake, le tsy hitoetse, fa higadoñe.
Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.
27 Tsy eo ty hahazilike añ’ anjombam-panalolahy ao hañaoke o vara’eo, naho tsy vahora’e hey i fanalolahiy, izay vaho ho volose’e i anjomba’ey.
Nižádný nemůže nádobí silného reka, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.
28 Eka! to t’itaroñako te hahañe amo ana’ ondatio ze atao hakeo naho ze hateràñe iterà’ iareo,
Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,
30 ami’ty fivola’ iareo t’ie aman’ anga-draty.
Nebo pravili: Že ducha nečistého má.
31 Nipoteake eo o rahalahi’eo naho i rene’e, nijohañe alafe ao, le nañitrike ama’e vaho nitok’ aze.
Tedy přišla matka jeho a bratří, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali.
32 Niambesatse añariseho aze i maroy; le hoe ty nitsaraeñe ama’e: Inao, alafe ao ty rene’o naho o rahalahi’oo; ie mipay azo.
A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe.
33 Hoe ty natoi’e am’ iareo: Ia ty reneko naho o rahalahikoo?
Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka má a bratří moji?
34 Narendre’e amy zao o niambesatse niarikoboñ’ azeo, le nanao ty hoe: Hehe ty reneko naho o rahalahikoo!
A obezřev učedlníky vůkol sedící, řekl: Aj, matka má a bratří moji.
35 Ndra ia ia manao ty satrin’ Añahare, ie ty rahalahiko naho rahavaveko vaho reneko.
Nebo kdož by koli činil vůli Boží, tenť jest bratr můj, i sestra, i matka má.
