Marka 12
1 Aa le niorotse nisaontsy am-pandrazañañan-dre: Teo t’indaty nañalahala tanem-bahe: nañarikatoha’e kijoly, naho nihalia’e fipiritan-divay, mbore nandrafeta’e fitalakesañ’ abo, le nafondro’e am-pañalahala valòboke, vaho nitaveañe añe.
Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
2 Ie sam-pamaramanta, le namantoke mpitoroñe hangalake amo mpañalahalao ty voka’ i tanem-bahe’ey.
A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
3 F’ie rinambe’ iereo naho nifofoheñe vaho nampipolie’ iereo mañomaño.
Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
4 Aa le nañitrifa’e mpitoroñe indraike; fe trinabotrabo’ iereo ty añambone’e, vaho nampisalareñe.
I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
5 Nañitrifa’e indraike, fe navetrake ty raike; le mbe nimaro ka, vinangovango ty ila’e, nohofan-doza ty ila’e.
I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
6 Mbe ama’e ty honka’e, ty ana’e kokoa’e, ie ty sehangam-pirahe’e, fa hoe re: Hiasy i anakoy iereo.
Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.
7 Fe nikilily ty hoe i mpamondro rey: Intoy i mpandovay, antao hañè-doza ama’e vaho ho antika i lovay.
Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.
8 Aa le rinambe’ iereo naho namono aze, vaho navokovoko’ iereo alafe’ i tetem-bahey.
Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.
9 Aa vaho inoñe ty hanoe’ i Talèn-tetem-bahey? Hiheo mb’eo re hanjamañe o mpañalahalao, le hatolo’e ami’ty ila’e i tetem-bahey.
Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
10 Mbe tsy vinaki’ areo hao ty Sokitse Masiñe manao ty hoe: I vato nikihoe’ o mpandrafitseoy ie ty talen-kotsoke henaneo.
Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
11 Sata’ i Talè iza. le fiain-tane am-pihainon-tikañ’ ao?
Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
12 Aa le nipay ty hitsepake aze iereo, f’ie nihembañe amy lahialeñey; nifohi’iereo te nanoa’e jera-fotots’aila am’iereo amy ohatsey, aa le nisitake aze vaho niavotse.
I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
13 Le nahitri’ iereo mb’ama’e o Fariseo naho o nte Heroda ila’eo hitsepake aze amo tsara’eo.
Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
14 Pok’eo iereo, nanao ty hoe: O Talè, fohi’ay te vañon-dRehe, tsy mañaon-keve’ ondaty, vaho tsy amam-pirihiañe, fa mañoke ty satan’ Añahare an-katò; Aa vaho Hake hao ty androroñañe vili-loha amy Kaisara, ke tsie?
Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
15 Handroroñe hao zahay ke tsy handroroñe? Fe niarofoana’e ty famañahia’ iareo, le hoe re ama’e: Ino ty itsoha’ areo ahy? Añandeso drala henteako.
On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
16 Nañandesañe, le nanoa’e ty hoe, Sare naho soki’ ia v’itoio? A i Kaisara, hoe ty asa’ iareo:
A oni podali mu. Tedy řekl jim: Èí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
17 Aa le natoi’ Iesoà ty hoe: Atoloro amy Kaisara o a i Kaisarao, naho aman’ Añahare o an’ Andrianañahareo. Le nidaba ama’e iereo.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
18 Nimb’ama’e ka o Tsadoke ila’eo, ie tsy miantoke i fivañonam-beloñey, vaho nitsok’ aze, ami’ty hoe:
Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
19 O Talè, sinoki’ i Mosè aman-tika te ie vilasy ty rahalahi’ ondaty, naho mienga valy tsy aman’ anake, le ampañengàeñe i rahalahi’ey i vali’ey hameloma’e doria ho amy rahalahi’ey.
Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
20 Aa le teo ty mpirahalahy fito; nañenga valy ty valoha’e, f’ie nivetrake tsy nampipoke tiry.
I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
21 Le vinali’ ty faharoe, f’ie ka nihomake tsy nampipoke tiry. Manahake izay ty fahatelo.
A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
22 Leo raike amy mirahalahy fito rey tsy nampipoke doria. Fara’e nihomake ka i rakembay.
A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
23 Aa ie amy fivañonam-beloñey, naho mitroatse iereo, ia ama’e ty ho vali’e, kanao songa nanambaly aze i fito rey?
Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
24 Hoe t’Iesoà am’iereo: Inay ie, ty mampandilatse anahareo, te tsy fohi’ areo i Sokitse Masiñey ndra ty haozaran’ Añahare.
A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
25 Ie mitroatse ami’ty havilasy, tsy mañenga, tsy engaeñe; fa manahake o anjelin-dindìñeo.
Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
26 Le o vilasio, t’ie mitroatse, tsy vinaki’ areo hao amy boke’ i Mosèy ao te tsinaran’ Añahare boak’ amy rongoñey ty hoe: Andrianañahare’ i Abraàme iraho, naho t’i Andrianañahare’ Isaka, vaho t’i Andrianañahare’ Iakobe.
O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
27 Ie tsy Andrianañahare’o vilasio, fa Andrianañahare’o veloñeo, toe mañota nahareo.
Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
28 Nimb’eo ty mpanoki-dily, nahajanjiñe ty fifandiera’ iareoy naho nahaoniñe te vinale’e soa vaho nañontanea’e ty hoe: Ino ty lily ra’elahi’ ama’e?
Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
29 Natoi’ Iesoà ty hoe: Zao ty lohà’e: Mijanjiña ry Israele; Raike t’i Talè Andrianañaharen-tikañe,
A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
30 Tsy mete tsy kokoa’o an-kaliforan’ arofo, naho an-kaàtsam-piaiñe, naho an-kaampom-pitsakoreañe vaho an-kaozara’o iaby t’i Talè, Andrianañahare’o.
Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
31 Hoe ty faharoe: Ampirao fikoko ami’ty vata’o ondatio. Tsy eo ty lily ambone’ irezay.
Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
32 Aa hoe ty asa’ i mpanoki-diliy tama’e: To i azoy, Talè, mahity i enta’oy te raike t’i Andrianañahare, tsy aman-tovo’e,
I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
33 le ambone’ ze hene engan-koroañe naho soroñe ty fikokoañ’ aze an-kaampon’arofo naho an-kaàtsam-paharendrehañe naho an-kaliforan-kaozarañe vaho ty fikokoañe ondatio mira aman-teña.
A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
34 Nifohi’ Iesoà t’ie nanoiñe an-kihitse, le hoe re ama’e: Tsy lavits’ azo i Fifehean’Añaharey. Aa le tsy eo ty nahavany ontane aze ka.
A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
35 Hoe t’Iesoà te nañoke añ’Anjomban’ Añahare ao: Akore te atao’ o mpanoki-dilio te ana’ i Davide i Norizañey?
I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
36 Toe asa’ i Davide añamy Arofo Masiñey ty hoe: Hoe t’i Talè amy Talèkoy: Miambesara an-tañan-kavanako etoañe, ampara’ te anoeko fitongoàm-pandia’o o rafelahi’oo.
Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
37 Aa ie natao’ i Davide, Talèko, ino ty maha ana’e aze? Le nahafale i lahialeñey ty nijanjiñe aze.
Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
38 Hoe re amo fañoha’eo: Itaò o mpanoki-dily mpitea ty fijelanjelañañe an-tsaroñe mireparepa naho o fañontaneañe an-tsenao
I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
39 naho ty fiambesatse lohà’e am-pitontonañ’ao naho ty toem-piasiañe amo sabadidakeo,
A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
40 o mitamboavokake kibohom-bantotse naho mikoralava hañamahia’eo: ho mafe ty fandilovañe iareo.
Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
41 Teo re te niambesatse tandrife’ ty fampipoham-banabana eo nisamba ty satam-pampipoha’ ondatio drala ama’e, le maro ty mpañaleale nampipoke bey.
A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
42 Nimb’eo ka ty vantotse rarake, nampipoke drala roe miha-fah’efa’e.
A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.
43 Aa le tsinikao’e ho mb’ama’e o mpiama’eo, le nanoa’e ty hoe: Eka! to t’itaroñako te nampipoke maro am-panontonan-drala ao ty vantotse rarake toy te amy ze hene ila’e nañifike amy fanontonañey;
I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
44 amy te boak’ ami’ty ambim-bara’e ty nampipoha’ iareo, fe amy hararaha’ey ro nampipoha’e ze fonga hanaña’e, ze hene fiveloma’e.
Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
