< Marka 11 >

1 Ie nañarine Ierosaleme e Beit-Pagè naho Betania am-bohi-Oliva eo iereo, le nahitri’e ty roe amo mpiama’eo
A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých,
2 ami’ty hoe: Akia mb’an-tanañe ey hoekey, le ie mizilike ao ro hahaisake ana-borìke mirohy mbe tsy nitongoàñe: draito le tantalio mb’amako mb’etoa.
A řekl jim: Jděte do hrádku, kterýž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž ještě nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte ke mně.
3 Aa naho eo ty manao ama’ areo ty hoe: Akore ty anoe’ areo zao? toiño te ipaia’ i Talè, fa hahitri’e mb’etoañe aniany.
A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je propustí sem.
4 Niavotse iereo, le nahaoniñe ty ana-borìke an-dalañe ey nirohy ami’ty lalam-bey, vaho binala’ iereo.
I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je.
5 Aa hoe o nijohanjohañeo am’ iereo: Ino o anoe’ areoo, t’ie mañaha o borìkeo?
Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko?
6 Le tinoi’ iereo amy nampanoa’ Iesoày; aa le nampionjoneñe.
Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich.
7 Nendese’ iereo mb’amy Iesoà mb’eo i ana-borìkey le nalafike ama’e o saro’ iareoo, vaho niningira’e.
Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně.
8 Nandamake ty sarimbo’e amy lalañey ty maro, naho nandafike ran-katae binira’e an-teteke ao ty ila’e.
Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu.
9 Nikoikoike ty hoe o niaoloo naho o am-bohoo: Hosana! andriañeñe ty ­mitotsake ami’ty tahina’ i Talè!
A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Spas nás. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
10 Andriañeñe ty fifehea’i Davide raen-tika hitotsak’ eo. Ehe rombaho, ry Andindimoneñeo.
Požehnané, kteréž jest přišlo ve jménu Páně, království otce našeho Davida! Spas nás na výsostech.
11 Nizilike e Ierosaleme ao t’Iesoà, naho niheo mb’ añ’ Anjomban’ Añahare ao, ie hene nisambae’e le nienga mb’e Betania mb’eo rekets’ i folo ro’amby rey amy te niròñe ty àndro.
I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti.
12 Amy loak’androy, naho fa niakatse i Betania iereo le nisaliko re,
A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl.
13 le tinalake’e ey hoek’ey ty sakoañe nandraveñe le nomb’ ama’e mb’eo ke hahaisake raha ama’e, fa ie avy eo, tsy nanjò naho tsy raveñe avao, amy te tsy san-tsakoañe.
A uzřev zdaleka fík, an má listí, šel, zda by co nalezl na něm. A když přišel k němu, nic nenalezl kromě listí; nebo nebyl čas fíků.
14 Le hoe re tama’e: Ee te tsy hikamañe ka. Jinanji’ o mpiama’eo izay. (aiōn g165)
Tedy odpověděv Ježíš, řekl jemu: Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez. A slyšeli to učedlníci jeho. (aiōn g165)
15 Ie nivotrake e Ierosaleme ao, le nizilike añ’anjomban’ Añahare ao vaho nandroake o mpanao balikeo naho o mpipeake añ’An­jomban’ Añahareo le navalitsingore’e ty fan­dambaña’ o mpanakalo volao naho ty fiambesa’ o mpandetake dehoo;
I přišli do Jeruzaléma. A všed Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, jenž prodávali a kupovali v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel.
16 vaho linili’e te tsy hendeseñe hiranga i Anjombay o kilankañeo.
A nedopustil, aby kdo jakou nádobu nesl skrze chrám.
17 Le nendaha’e ami’ty hoe: Tsy pinatetse hao te Hatao anjombam-pitalahoa’ ze kilakila ondaty ty anjombako? F’ie nanoe’areo lakato-malaso.
I učil je, řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů.
18 Nahajanjiñe izay o mpisorom-beio naho o mpanoki-dilio, vaho nikinia hañoho-doza ama’e, fe nimarimarihañe i lahialeñey ami’ty halatsà’ iareo amo fañohà’eo.
Slyšeli pak to zákoníci i přední kněží, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho báli, protože všecken zástup divil se učení jeho.
19 Ie hariva ro niakatse i rovay.
A když byl večer, vyšel Ježíš z města.
20 Niary mb’eo iereo te maraindray, le niisa’iareo i sakoañey niheatse boak’ am-baha’e.
A učedlníci ráno jdouce, uzřeli fík, an usechl hned z kořene.
21 Nahatiahy t’i Petera, le hoe re tama’e: O Rañandria, hehe te niheatse i sakoañe nafà’oy.
Tedy zpomenuv Petr, řekl jemu: Mistře, aj fík, kterémuž jsi zlořečil, usechl.
22 Le hoe ty natoi’ Iesoà: Atokiso t’i Andrianañahare.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží.
23 Eka! to t’itaroñako te ndra iaia hanao ami’ty vohitse toy ty hoe: Miombota! mivokovokoa an-driake ao, lehe tsy mifejofejo an-troke, fe atokisa’e te ho tendreke i natao’ey; le hanoeñe ho aze izay.
Nebo amen pravím vám, že kdož by koli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz sebou do moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, budeť jemu tak, což by koli řekl.
24 Aa le hoe ty ivolañako: ze hene ihalalia’ areo naho isaboa’areo, matokisa t’ie fa azo’ areo, le ho ama’ areo.
Protož pravím vám: Začež byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám.
25 Ie mijohañe eo hihalaly, iheveo hey ze anañan-kakeo, soa te hahan-dRae’ areo andindìñe ao ka o tahi’ areoo.
A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše.
Nebo jestliže vy neodpustíte, ani Otec váš, kterýž v nebesích jest, odpustí vám hříchů vašich.
27 Nigodañe mb’e Ierosaleme mb’eo indraike iereo; le nidrai­draitse añ’Anjomban’ Añahare ao, vaho nomb’ ama’e mb’eo o mpisorom-beio naho o mpanoki-dilio naho o roandriañeo,
I přišli zase do Jeruzaléma. A když on chodil v chrámě, přistoupili k němu přední kněží a zákoníci a starší.
28 nanao ty hoe ama’e: Lily manao akore, ty anoe’o o raha toañeo? Ia ty nanolotse Azo lily hanao o raha zao?
I řekli jemu: Jakou mocí to činíš? A kdo jest tobě dal tu moc, abys tyto věci činil?
29 Hoe t’Iesoà tam’ iereo: Inao ty ontaneko ama’ areo, ie mahatoiñe ahy le hitaroñako ty lily anoeko o raha rezao.
Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc. Odpovězte mi, a povím vám, jakou mocí to činím.
30 I filipora’ i Jaonay: hirike andindìñe ao hao, ke boak’am’ondatio? Itoiño hey.
Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí? Odpovězte mi.
31 Aa hoe ty vesoveso’ iareo: Ie ataon-tika ty hoe: Hirike andindìñe ao, le hatoi’e ty hoe: Akore arè t’ie tsy niantofa’ areo?
I rozvažovali to sami mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
32 fa naho manao ty hoe ka tikañe: Boak’ama’ ondaty—fe nimarimariheñe on­datio amy te fonga nitañe i Jaona ho toe mpitoky.
Pakli díme: Z lidí, bojíme se lidu. Nebo všickni o Janovi smyslili, že jest právě byl prorok.
33 Aa le hoe ty natoi’ iareo am’Iesoà: Tsy fohi’ay. Le hoe ty navale’ Iesoà: Aa le tsy haborako ka ty lily anoeko irezao.
I odpověděvše, řekli Ježíšovi: Nevíme. A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Aniž já vám povím, jakou mocí to činím.

< Marka 11 >