< Lioka 23 >

1 Aa le niongake i fifañosoñañey ninday aze mb’amy Pilato mb’eo,
Καὶ ἀναστὰν ἅπαν τὸ πλῆθος αὐτῶν ἤγαγον αὐτὸν ἐπὶ τὸν Πιλᾶτον.
2 vaho nanisý aze ami’ty hoe: Nitrea’ay nitrobo ty tane’ay ondatio mbore rinara’e ty fandroroñam-bili-loha amy Kaisara, ie nihàboke t’ie i Norizan-ko mpanjakay.
Ἤρξαντο δὲ κατηγορεῖν αὐτοῦ λέγοντες, Τοῦτον εὕραμεν διαστρέφοντα τὸ ἔθνος ἡμῶν καὶ κωλύοντα φόρους Καίσαρι διδόναι, καὶ λέγοντα ἑαυτὸν χριστὸν βασιλέα εἶναι.
3 Le hoe ty ontane’ i Pilato tama’e: Mpanjaka’ o Jiosio v’Iheo? Hoe ty natoi’e aze: Ie saontsie’o.
ὁ δὲ Πιλᾶτος ἠρώτησεν αὐτὸν λέγων, Σὺ εἶ ὁ βασιλεὺς τῶν Ἰουδαίων; ὁ δὲ ἀποκριθεὶς αὐτῷ ἔφη, Σὺ λέγεις.
4 Aa le hoe t’i Pilato amo mpisorom-beio naho i firimboñañey: Tsy mahatrea hakeo amo lahio iraho.
ὁ δὲ Πιλᾶτος εἶπεν πρὸς τοὺς ἀρχιερεῖς καὶ τοὺς ὄχλους, Οὐδὲν εὑρίσκω αἴτιον ἐν τῷ ἀνθρώπῳ τούτῳ.
5 Fe nindrae’ iereo seseke ami’ty hoe: Ie mamalitsikotake ondatio, mbore nitsitsihe’e oke t’Iehodà hirike Galilia añe pak’ etoa.
οἱ δὲ ἐπίσχυον λέγοντες ὅτι Ἀνασείει τὸν λαόν, διδάσκων καθ᾽ ὅλης τῆς Ἰουδαίας, καὶ ἀρξάμενος ἀπὸ τῆς Γαλιλαίας ἕως ὧδε.
6 Ie jinanji’ i Pilato izay le nañontane hera nte Galilia ondatio.
Πιλᾶτος δὲ ἀκούσας Γαλιλαίαν ἐπηρώτησεν εἰ ὁ ἄνθρωπος Γαλιλαῖός ἐστιν,
7 Ie nifohi’e t’ie borizà’ i Heroda, le nampanesefe’e mb’amy Heroda mb’eo, amy te ie ka e Ierosaleme ao henane zay.
καὶ ἐπιγνοὺς ὅτι ἐκ τῆς ἐξουσίας Ἡρώδου ἐστίν, ἀνέπεμψεν αὐτὸν πρὸς Ἡρώδην, ὄντα καὶ αὐτὸν ἐν Ἱεροσολύμοις ἐν ταύταις ταῖς ἡμέραις.
8 Akore ty haeha’ i Heroda te nahaoniñe Iesoà; fa haehae ty nisalalà’e te hahaisak’ aze ty amo hene raha nijan­jiñe’e ty ama’eo vaho naina’e te ho nisamba ze viloñe fanoe’e.
Ὁ δὲ Ἡρώδης ἰδὼν τὸν Ἰησοῦν ἐχάρη λίαν· ἦν γὰρ ἐξ ἱκανῶν χρόνων θέλων ἰδεῖν αὐτὸν διὰ τὸ ἀκούειν περὶ αὐτοῦ, καὶ ἤλπιζέν τι σημεῖον ἰδεῖν ὑπ᾽ αὐτοῦ γινόμενον.
9 Aa le nimanea’e ontane, fe leo raike tsy natoi’e.
ἐπηρώτα δὲ αὐτὸν ἐν λόγοις ἱκανοῖς· αὐτὸς δὲ οὐδὲν ἀπεκρίνατο αὐτῷ.
10 Nijohañe ey avao o mpisorom-beio naho o mpanoki-dilio nitolon-tsisý ama’e.
εἱστήκεισαν δὲ οἱ ἀρχιερεῖς καὶ οἱ γραμματεῖς εὐτόνως κατηγοροῦντες αὐτοῦ.
11 Aa ie fa nikobike aze t’i Heroda naho o lahin-defo’eo, naho nikizahe’ iereo ami’ty nampiombeañe lamba marerarera, le nampolieñe mb’amy Pilato mb’eo.
ἐξουθενήσας δὲ αὐτὸν ὁ Ἡρώδης σὺν τοῖς στρατεύμασιν αὐτοῦ καὶ ἐμπαίξας, περιβαλὼν [αὐτὸν] ἐσθῆτα λαμπρὰν ἀνέπεμψεν αὐτὸν τῷ Πιλάτῳ.
12 Amy àndroy, le lia’e nimpirañetse t’i Heroda naho i Pilato, ie mpifandrafe taolo.
ἐγένοντο δὲ φίλοι ὅ τε Ἡρώδης καὶ ὁ Πιλᾶτος ἐν αὐτῇ τῇ ἡμέρᾳ μετ᾽ ἀλλήλων· προϋπῆρχον γὰρ ἐν ἔχθρᾳ ὄντες πρὸς αὐτούς.
13 Natonto’ i Pilato o mpisorom-beio, naho o mpifehe ondatio, vaho i màroy,
Πιλᾶτος δὲ συγκαλεσάμενος τοὺς ἀρχιερεῖς καὶ τοὺς ἄρχοντας καὶ τὸν λαὸν
14 le hoe re tam’iereo: Nandesa’ areo amako t’indaty toy hoe mpanigike ondatio hiola. Aa ndra t’ie nimaneako ontane añatrefa’areo, tsy mahatrea tahiñe am’ondatio amo anisìa’ areo azeo.
εἶπεν πρὸς αὐτούς, Προσηνέγκατέ μοι τὸν ἄνθρωπον τοῦτον, ὡς ἀποστρέφοντα τὸν λαόν· καὶ ἰδοὺ ἐγὼ ἐνώπιον ὑμῶν ἀνακρίνας οὐθὲν εὗρον ἐν τῷ ἀνθρώπῳ τούτῳ αἴτιον ὧν κατηγορεῖτε κατ᾽ αὐτοῦ·
15 Aiy, ndra i Heroda, kanao nampolie’e mb’aman-tika; ndra loli’e tsy nanoe’e hañohofan-doza ama’e.
ἀλλ᾽ οὐδὲ Ἡρώδης· ἀνέπεμψα γὰρ ὑμᾶς πρὸς αὐτόν, καὶ ἰδοὺ οὐδὲν ἄξιον θανάτου ἐστὶν πεπραγμένον αὐτῷ.
16 Aa le ho liloveko re vaho havotsoko.
παιδεύσας οὖν αὐτὸν ἀπολύσω.
17 (Toe lili’e ty namotsotse am’ iareo ty mpirohy raik’ amy Sabadidakey).
18 F’ie nikoik’ an-kapindre ty hoe: Aseseo añe ondatio, le hahao ama’ay t’i Barabasy —
ἀνέκραγον δὲ παμπληθεὶ λέγοντες, Αἶρε τοῦτον, ἀπόλυσον δὲ ἡμῖν τὸν Βαραββᾶν·
19 i najòñe ambalabey ao ami’ty fiolà’e an-drova ao naho ami’ty vono-ondatiy.
ὅστις ἦν διὰ στάσιν τινὰ γενομένην ἐν τῇ πόλει καὶ φόνον βληθεὶς ἐν τῇ φυλακῇ.
20 Aa ie te hañaha Iesoà t’i Pilato le nindrai’e i linaño’ey.
Πάλιν δὲ ὁ Πιλᾶτος προσεφώνησεν θέλων ἀπολῦσαι τὸν Ἰησοῦν.
21 Fe kinorà’ iareo ty hoe: Peho, Peho re!
οἱ δὲ ἐπεφώνουν λέγοντες, Σταύρου σταύρου αὐτόν.
22 Le hoe re fañin-telo’e am’iereo: Fa akore! Inoñe ty raty nanoe’e? Tsy treako ty talim-pamonoañe aze, ho liloveko vaho hahako.
ὁ δὲ τρίτον εἶπεν πρὸς αὐτούς, Τί γὰρ κακὸν ἐποίησεν οὗτος; οὐδὲν αἴτιον θανάτου εὗρον ἐν αὐτῷ· παιδεύσας οὖν αὐτὸν ἀπολύσω.
23 Fe nitolom-pitazataza iereo, nangatake t’ie ho peheñe. Aa le nahareketse aze ty feo’ ondatireo naho o mpisorom-beio
οἱ δὲ ἐπέκειντο φωναῖς μεγάλαις αἰτούμενοι αὐτὸν σταυρωθῆναι, καὶ κατίσχυον αἱ φωναὶ αὐτῶν [καὶ τῶν ἀρχιερέων.]
24 vaho linili’ i Pilato te hanoeñe t’y ipaia’ iareoy.
καὶ Πιλᾶτος ἐπέκρινεν γενέσθαι τὸ αἴτημα αὐτῶν·
25 Le vinotso’e i rinohy ty amy fiòla naho vono’ ondaty pinai’ iereoy; vaho natolo’e ami’ty satri’ iareo t’Iesoà.
ἀπέλυσεν δὲ τὸν διὰ στάσιν καὶ φόνον βεβλημένον εἰς φυλακήν, ὃν ᾐτοῦντο· τὸν δὲ Ἰησοῦν παρέδωκεν τῷ θελήματι αὐτῶν.
26 Ie nindese’iereo, le tsinepa’ iereo ty atao Simona nte Kirenia, ie niloneake hirik’ am-patrambey añe vaho nampitarazoeñe aze i hatae ajaley, le nañorike t’Iesoà.
Καὶ ὡς ἀπήγαγον αὐτόν, ἐπιλαβόμενοι Σίμωνά τινα Κυρηναίον ἐρχόμενον ἀπ᾽ ἀγροῦ, ἐπέθηκαν αὐτῷ τὸν σταυρὸν φέρειν ὄπισθεν τοῦ Ἰησοῦ.
27 Tsifotofoto t’indaty nañorike naho o roakemba nandala naho nirovetse azeo.
ἠκολούθει δὲ αὐτῷ πολὺ πλῆθος τοῦ λαοῦ καὶ γυναικῶν, αἳ ἐκόπτοντο καὶ ἐθρήνουν αὐτόν.
28 Nitolik’ am’ iereo t’Iesoà nanao ty hoe: Ry anak’ ampela’ Ierosaleme ko mirovetse ahy fa roveto o vata’ areoo naho o ana’areoo.
στραφεὶς δὲ πρὸς αὐτὰς Ἰησοῦς εἶπεν, Θυγατέρες Ἱερουσαλήμ, μὴ κλαίετε ἐπ᾽ ἐμέ, πλὴν ἐφ᾽ ἑαυτὰς κλαίετε καὶ ἐπὶ τὰ τέκνα ὑμῶν.
29 Mahaoniña te ho tendreke ty andro hanoeñe ty hoe: Haha ty beitsiterake naho ty hòviñe tsy nahatoly vaho ty fatroa tsy ninonoeñe.
ὅτι ἰδοὺ ἔρχονται ἡμέραι ἐν αἷς ἐροῦσιν, Μακάριαι αἱ στεῖραι, καὶ αἱ κοιλίαι αἳ οὐκ ἐγέννησαν, καὶ μαστοὶ οἳ οὐκ ἔθρεψαν.
30 Ie amy zay, hanoe’ iereo ty hoe o vohitseo: Mihotraha ama’ay, naho amo haboañeo ty hoe: Rongono zahay.
τότε ἄρξονται λέγειν τοῖς ὄρεσιν, Πέ σατε ἐφ᾽ ἡμᾶς, καὶ τοῖς βουνοῖς, Καλύψατε ἡμᾶς·
31 Aa naho zao ty anoañe an-katae leñe, hanoeñe akore t’ie maike?
ὅτι εἰ ἐν [τῷ] ὑγρῷ ξύλῳ ταῦτα ποιοῦσιν, ἐν τῷ ξηρῷ τί γένηται;
32 Teo ka ty tsy vokatse roe nendeseñe hiharo vonoeñe ama’e.
Ἤγοντο δὲ καὶ ἕτεροι δύο κακοῦργοι σὺν αὐτῷ ἀναιρεθῆναι.
33 Ie niavy ami’ty toetse atao Ikarandoha eo, le teo ty nipehañe aze naho indaty raty rey, ty raike am-pità’e havana naho ty raike an-kavia’e.
καὶ ὅτε ἦλθον ἐπὶ τὸν τόπον τὸν καλούμενον Κρανίον, ἐκεῖ ἐσταύρωσαν αὐτὸν καὶ τοὺς κακούργους, ὃν μὲν ἐκ δεξιῶν, ὃν δὲ ἐξ ἀριστερῶν.
34 Le hoe t’Iesoà: O Aba, iheveo, fa amoea’ iareo o anoe’ iereoo. Nifanjara’ iereo ty saro’e vaho na­nao tsato-piso.
ὁ δὲ Ἰησοῦς ἔλεγεν, Πάτερ, ἄφες αὐτοῖς· οὐ γὰρ οἴδασιν τί ποιοῦσιν. Διαμεριζόμενοι δὲ τὰ ἱμάτια αὐτοῦ ἔβαλον κλῆρον.
35 Fonga nijohañe ey i màroy nisamba; nitrao-panìtse aze, ie naho o roandriañeo ami’ty hoe: Ie naharombake o ila’eo, soa re te handrombake ty vata’e naho toe ie i Norizañe jinobon’ Añaharey.
καὶ εἱστήκει ὁ λαὸς θεωρῶν. ἐξεμυκτήριζον δὲ καὶ οἱ ἄρχοντες λέγοντες, Ἄλλους ἔσωσεν σωσάτω ἑαυτόν, εἰ οὗτός ἐστιν ὁ χριστὸς ὁ τοῦ θεοῦ ἐκλεκτός.
36 Nanitra aze ka o lahin-defoñeo, le nimb’eo ty nanolotse divay maseñe ama’e,
ἐνέπαιζον δὲ αὐτῷ καὶ οἱ στρατιῶται προσερχόμενοι, ὄξος προσφέροντες αὐτῷ,
37 ami’ty hoe: Naho toe Mpanjaka’ o Jiosio irehe, rombaho ty vata’o.
καὶ λέγοντες, Εἰ σὺ εἶ ὁ βασιλεὺς τῶν Ἰουδαίων, σῶσον σεαυτόν.
38 Pinatetse ambone eo ty sokitse manao ty hoe: Itoy ty Mpanjaka’ o Jiosio.
Ἦν δὲ καὶ ἐπιγραφὴ [ἐπιγεγραμμένη] ἐπ᾽ αὐτῷ Ὁ βασιλεὺς τῶν Ἰουδαίων οὗτος.
39 Nikobìk’ aze ty raik’ amy tsivokatse naradorado rey, ami’ty hoe: Naho ihe i Norizañey, rombaho ty vata’o naho izahay.
Εἷς δὲ τῶν κρεμασθέντων κακούργων ἐβλασφήμει αὐτὸν [λέγων], Οὐχὶ σὺ εἶ ὁ χριστός; σῶσον σεαυτὸν καὶ ἡμᾶς.
40 Fe tinoi’ i raikey an-trevoke, ami’ty hoe: Ndra i Andria­nañahare hao tsy añeveña’o kanao itraofa’o fàtse?
ἀποκριθεὶς δὲ ὁ ἕτερος ἐπιτιμῶν αὐτῷ ἔφη, Οὐδὲ φοβῇ σὺ τὸν θεόν, ὅτι ἐν τῷ αὐτῷ κρίματι εἶ;
41 Toe mañeva i an-tikañey le rinamben-tika ty vale’ o satan-tikañeo; fe tsy nandilatse ondatio.
καὶ ἡμεῖς μὲν δικαίως, ἄξια γὰρ ὧν ἐπράξαμεν ἀπολαμβάνομεν· οὗτος δὲ οὐδὲν ἄτοπον ἔπραξεν.
42 Le hoe re am’ Iesoà, O Rañandria, mahatiahia ahy te miheo am-pifehea’o ao,
καὶ ἔλεγεν, Ἰησοῦ, μνήσθητί μου ὅταν ἔλθῃς ἐν τῇ βασιλείᾳ σου.
43 Hoe t’Iesoà tama’e: Eka! to t’itaroñako te, hindre mb’an-tanen-kaveloñ’ ao tika te anito.
καὶ εἶπεν αὐτῷ [ὁ Ἰησοῦς], Ἀμήν σοι λέγω, σήμερον μετ᾽ ἐμοῦ ἔσῃ ἐν τῷ παραδείσῳ.
44 I ora faheneñey henane zay, le hene nihohofa’ ty ieñe i Taney sikal’ ami’ ty ora faha-sive.
Καὶ ἦν [ἤδη] ὡσεὶ ὥρα ἕκτη, καὶ σκότος ἐγένετο ἐφ᾽ ὅλην τὴν γῆν ἕως ὥρας ἐνάτης.
45 Nimoromoroñe i àndroy vaho nitori-anjake i lamba fañefetse añ’ Anjomban’ Añaharey.
καὶ ἐσκοτίσθη ὁ ἥλιος, καὶ ἐσχίσθη τὸ καταπέτασμα τοῦ ναοῦ μέσον·
46 Le nikanjy am-piarañanañañe mafe t’Iesoà ami’ty hoe: O Aba, apoko am-pità’o ao ty troko, ie nitsara, le nafoe’e ty arofo’e.
καὶ φωνήσας φωνῇ μεγάλῃ ὁ Ἰησοῦς εἶπεν, Πάτερ, εἰς χεῖράς σου παρατίθεμαι τὸ πνεῦμά μου. τοῦτο δὲ εἰπὼν ἐξέπνευσεν.
47 Nioni’ i mpifele-jatoy o raha nanjò eio le nandrenge an’ Andria­nañahare ami’ty hoe: Toe ondaty vantañe toy.
ἰδὼν δὲ ὁ ἑκατοντάρχης τὸ γενόμενον ἐδόξαζεν τὸν θεὸν λέγων, Ὄντως ὁ ἄνθρωπος οὗτος δίκαιος ἦν.
48 Ie nahaisake zay i maro nivorigidiñe eiy nisamba o raha nitendrekeo, le nifiotse añe namango arañañe.
καὶ πάντες οἱ συμπαραγενόμενοι ὄχλοι ἐπὶ τὴν θεωρίαν ταύτην, θεωρήσαντες τὰ γενόμενα, τύπτοντες τὰ στήθη ὑπέστρεφον.
49 Hene nijohanjohañe eñe o rañe’eo naho o roakemba nanonjohy aze boake Galilia añeo nitalake.
εἱστήκεισαν δὲ πάντες οἱ γνωστοὶ αὐτῷ μακρόθεν, καὶ γυναῖκες αἱ συνακολουθοῦσαι αὐτῷ ἀπὸ τῆς Γαλιλαίας, ὁρῶσαι ταῦτα.
50 Teo t’indaty atao Iosefe, mpiamy Sanhedrio, ondaty vantañe naho vañoñe;
Καὶ ἰδοὺ ἀνὴρ ὀνόματι Ἰωσὴφ βουλευτὴς ὑπάρχων, ἀνὴρ ἀγαθὸς καὶ δίκαιος,
51 tsy ninò’ indatiy ty safiry naho ty raha nanoe’ iareo. Nte-Armatia tanà’ Iehodà re vaho mpitamà i Fifehean’ Añaharey.
(οὗτος οὐκ ἦν συγκατατεθειμένος τῇ βουλῇ καὶ τῇ πράξει αὐτῶν, ) ἀπὸ Ἀριμαθαίας πόλεως τῶν Ἰουδαίων, ὃς προσεδέχετο τὴν βασιλείαν τοῦ θεοῦ,
52 Nimb’amy Pilato mb’eo re nihalaly ty fañòva’ Iesoà.
οὗτος προσελθὼν τῷ Πιλάτῳ ᾐτήσατο τὸ σῶμα τοῦ Ἰησοῦ.
53 Ie nazotso’e, le pinelepele’e an-damba leny, vaho nirohote’e an-donake hinaly an-damilamy mbe tsy nandrohotan-dolo.
καὶ καθελὼν ἐνετύλιξεν αὐτὸ σινδόνι, καὶ ἔθηκεν αὐτὸν ἐν μνήματι λαξευτῷ, οὗ οὐκ ἦν οὐδεὶς οὔπω κείμενος.
54 Ie ty andro Fañalankañañe, le fa ho tondroke i Sabatay.
καὶ ἡμέρα ἦν παρασκευῆς, καὶ σάββατον ἐπέφωσκεν.
55 Norihe’ o roakemba nanonjohy Iesoà boak’ e Galilia añeo re le niisa’ iereo i lonakey naho ty nandrohotañe i fañòvay.
κατακολουθήσασαι δὲ αἱ γυναῖκες, αἵτινες ἦσαν συνεληλυθυῖαι [αὐτῷ] ἐκ τῆς Γαλιλαίας, ἐθεάσαντο τὸ μνημεῖον καὶ ὡς ἐτέθη τὸ σῶμα αὐτοῦ·
56 Tafampoly iereo le nañalankañe raha mandrifondrifoñe naho solike, vaho nitofa amy Sabatay ty amy liliy.
ὑποστρέψασαι δὲ ἡτοίμασαν ἀρώματα καὶ μύρα· καὶ τὸ μὲν σάββατον ἡσύχασαν κατὰ τὴν ἐντολήν.

< Lioka 23 >