Lioka 19
1 Ie tafazilike t’Iesoà le ho niranga Ieriko,
A všed Ježíš, bral se přes Jericho.
2 fe inge t’indaty atao Zakaiosy, bei’ o mpamory vili-lohao, toe mpañaleale,
A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
3 nipay handrendreke Iesoà, fa aia te ho nimete amy lahialeñey, ie nibory.
I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
4 Aa le nihitrihitry mb’aolo ey re nanganike sakoañe hahaisake, ie hiary mb’eo.
A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.
5 Aa naho nitandrifea’ Iesoà, le niandra naho niisa’e vaho nanoa’e ty hoe, O Zakaiosy, masikà! mizotsoa, fa tsi-mahay tsy hiantraño ama’o iraho te anito.
A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
6 Nihavoa re, nizotso naho nampihovae’e añ’ anjomba’e ao an-kaehake.
I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
7 Ie nahaisake, le niñeoñeoñe ty hoe i maroy: Nizilike ao re hiambahiny ami’ty ondaty beihakeo.
A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
8 Fe niongake t’i Zakaiosy nanao ty hoe amy Talè: Intoa, Rañandria, hatoloko amo rarakeo ty an-tsasa’ o fanañakoo; aa naho eo t’ indaty nidramoteko le havahako in-empatse.
Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
9 Le hoe t’Iesoà tama’e: Anindroany te nizilik’ ami’ty anjomba toy ty famotsorañe, amy t’ie ka ro amori’ i Abraàme.
I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.
10 Ty hitsoeke naho hañaha o rerekeo ty nivotraha’ i Ana’ondatiy atoy.
Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
11 Ie nahajanjiñe izay iereo, le nitovoña’ Iesoà fandrazañañe amy te nitotoke Ierosaleme naho natao’ iereo te hatsatoke aniany i Fifehean’ Añaharey,
Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
12 hoe re, Teo ty ana-donake nañavelo mb’ an-tane añe, handrambe fifeheañe, vaho himpoly.
I řekl: Èlověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.
13 Aa le kinanji’e ty mpitoro’e folo, nitinolora’e tsanganolo folo vaho nanoa’e ty hoe, Manoa balike ampara’ ty fimpoliko.
I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
14 Ie amy zay, nalaiñe aze o boriza’eo vaho nampihitrife’ iereo ty hañorik’ aze mb’eo hanao ty hoe: Tsy no’ay itìañe te hifehe.
Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
15 Aa ie tafampoly, naho fa ama’e i fifeheañey, le nampikanjie’e i mpitoroñe nitolora’e i volay rey hahafohiñe ty niazo’ iereo an-takinake.
I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
16 Avy ty valoha’e nanao ty hoe: O Rañandria, fa nitovoñe tsanganolo folo i tsanganolo’oy.
I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
17 Le hoe re tama’e: Fanjaka, ry mpitorom-bañoñeo, kanao nalili-po ami’ ty pininio’e irehe, mifeleha rova folo.
I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
18 Avy ka ty faharoe nanao ty hoe: O Rañandria, nitovoñe tsanganolo lime i tsanganolo’o rey.
A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
19 Le hoe re tama’e: Mamehea rova lime ka.
I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
20 Pok’eo ka ty raike, nanao ty hoe: O Rañandria, intia i tsanganolo’oy fa nakafiko ami’ty masoara.
A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
21 Toe nañeveñako fa ondaty sarots’arofo: Mandrambe ty tsy nado’o, naho manifo ty tsy nitongise’o.
Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
22 Aa hoe re ama’e: O vava’oo ty hizakako azo, ty mpitoroñe tembo tia, toe napota’o t’ie mpidiby, mandrambe ty tsy napoko, naho mitatake ty tsy nandrarahako;
I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
23 Aa vaho akore te tsy napo’o amy bankey i dralakoy, hangalako rekets’ ana’e amy fibalikoy?
I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?
24 Le hoe re amo nijohañeo: Rambeso ama’e i tsanganoloy le atoloro amy aman-tsanganolo foloy.
I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
25 (Aa hoe ty lie’ iareo: O Rañandria, ie amam-bogady folo!)
I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
26 Itaroñako te mbe ho tolorañe ty manañe; fe hapontañ’ amy tsy manañey ndra ze ama’e.
I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
27 Aa naho i rafelahiko nalaiñe ty hameheako rey, endeso mb’etoa, zamano añatrefako eo.
Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.
28 Ie fa nitsara, le niaolo am-pionjonañe mb’e Ierosaleme mb’eo.
To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.
29 Aa naho nitotoke i Beit-Pagè naho i Betania ami’ty vohitse atao Oliva eo re, le nirahe’e ty mpiama’e roe
I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
30 ami’ty hoe: Akia mb’ an-tanañe ey hoek’ey; ie mimoak’ ao, le hahaisake ty ana-borìke mirohy, mbe tsy niningira’ ondaty; idraito le endeso mb’atoa.
Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
31 Lehe eo ty mañontane ty hoe: Ino o añaha’ areo azeo? Le anò ty hoe ama’e: Ipaia’ i Talè.
A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.
32 Niongak’ amy zao i nampihitrifeñe rey vaho nizoe’ iereo hambañe amy sinaontsi’ey.
Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.
33 Aa ie nañaha i ana-borìkey, le hoe o tompo’eo: Inoñe ty ampidraita’ areo o ana-borìkeo?
A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
34 Ipaia’ i Talè, hoe iereo.
A oni řekli: Pán ho potřebuje.
35 Le nasese’ iereo mb’ amy Iesoà mb’eo, naho nalama’ iereo amy ana-borìkey o lamba’ iareoo, vaho niningira’ Iesoà.
I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.
36 Ie nañavelo le nandafike saroñe an-dalañe ey iereo.
A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
37 Aa naho nitotoke, toe fa am-pizotsoa’ i vohitse olivay, le fonga nirebeke o mpiama’e maroo, nandrenge an’ Andrianañahare, nipoña-peo ty amo hene raha tsitantane niisa’ iareoo
Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
38 ami’ty hoe: Andriañeñe ty Mpanjaka mitotsak’ ami’ty tahina’ Iehovà! Fierañerañañe abey ty andindìñe ao, vaho engeñe Andindimoneñe ey!
Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
39 Aa le hoe ty nanoa’ o Fariseo ila’e boak’ amy valobohòkeio: O Talè, endaho o mpiama’oo.
Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.
40 Fe hoe ty natoi’e: Itaroñako t’ie mianjiñe, le o vatoo ty hikoikoike.
I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.
41 Ie nañarine naho nahatalake i rovay, le niroveta’e,
A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
42 ami’ty hoe: Aa naho nahafohin-drehe, ndra androany, ty hampanintsiñe azo! f’ie mietak’ am-pihaino’o henaneo.
Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.
43 Fa hihavia’ ty andro hampitroara’ o rafelahi’oo fefe-tane hamalavala azo naho hiarikatok’ ama’o, vaho havoeboe’e mb’etia mb’atia.
Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
44 Le hadasi’ iareo an-taneo, ihe naho o keleia’o ama’oo, le tsy hengàñe ama’o ty vato raike ambone’ ty ila’e, amy te tsy nirendre’o ty andro nitilihañ’ azo.
A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
45 Ie nimoak’ an-Toe Masiñ’ ao le nata’e soike o mpanao balikeo naho o mpikaloo
A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
46 nanoa’e ty hoe: Inay ty pinatetse: Anjombam-pitalahoañe ty anjombako toy, f’ie nanoe’ areo lakato fietaha’ ty malaso.
Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
47 Ie nañoke boak’ andro añ’ Anjomban’ Añahare ao, le nikilily hañè-doza ama’e o mpisorom-beio naho o mpanoki-dilio vaho o roandriañeo;
I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
48 f’ie tsy nahaoniñe ty hanoeñe, fa ama’e iaby ondatio nitsatsike o saontsi’eo.
A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
