< Lioka 17 >

1 Le hoe re amo mpiama’eo: Tsi-mahay tsy ho avy avao ty mampitsikapy fa hankàñe ami’ty ‘ndaty namalañe aze!
Ježíš řekl svým učedníkům: „Vždycky se setkáte s někým, kdo svádí ke zlému, ale běda tomu, kdo to dělá.
2 Hamake te anampezam-bato fandisa­nañe ty fititia’e vaho ajoroboñe an-driak’ ao, ta t’ie hanirìka ty raik’ amo kedekede retoa.
Pro takového by bylo lépe, kdyby mu uvázali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře, než aby svedl ke zlému jednoho z těch nejposlednějších.
3 Mitaòa! Ie anaña’o hakeo ty rahalahi’o, endaho, le iheveo t’ie misoloho.
Buďte na to opatrní! Jestliže se proti tobě někdo proviní, domluv mu, a když toho bude litovat, odpusť mu.
4 Ie mandilatse ama’o im-pito ami’ty andro raike, fe mibalike impito hihalaly ama’o manao ty hoe: Misoloho iraho. Le iheveo.
A i kdyby tě prosil o odpuštění sedmkrát za den a upřímně litoval svých činů, vždy mu znovu odpusť.“
5 Le hoe ty asa’ o Firaheñeo amy Talè: Tompeo o fatokisa’aio.
Učedníci prosili Ježíše: „Dej nám mocnou víru!“
6 Tinoi’ i Talè ty hoe: Ndra te kede manahake ty voam-baro ty fatokisa’ areo le ho saontsie’ areo o lamonty eroañeo ty hoe: Miromata le mike­tsà an-driak’ añe, le hanoe’e.
On odpověděl: „Kdybyste měli víru aspoň jako zrnko hořčice a řekli tomuto stromu: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře, ‘stalo by se to.
7 Ia ama’areo, te amam-pitoroñe miava ndra miarak’ añondry, ie mimpoly boak’ an-tetek’ añe ro hanoa’e ty hoe: Mb’etoa, miambesara, mikamà?
A ještě něco: Když se nějaký otrok vrátí po celodenní práci na poli, není zbaven domácích povinností. Nebo jste snad slyšeli, že by si sedl ke stolu a že by ho pán obsluhoval
8 Te mone, inao ty hanoa’o: Halankaño o hanekoo, midiaña, le atrao iraho ampara’ te nihinañe naho ninoñe; izay irehe vaho hihinañe naho hinoñe.
9 Handriañe’e hao i mpitoroñe nanao i nandilia’eiy?
a děkoval mu za vyplněný úkol?
10 Aa inahareo ka, ie fa nañeneke ze hene nandiliañe, anò ty hoe: Mpito­roñe tsy jefa’e zahay, ty nan­di­liañ’ anay avao ty nanoe’ay.
Podobně je to i s vámi. Když uděláte všechno, co vám Bůh ukládá, řekněte: ‚Jsme jen služebníci, vykonali jsme pouze svou povinnost.‘“
11 Ie nionjoñe mb’e Ierosaleme mb’eo, le nioza añ’efe-tane’ i Samaria naho i Galilia naho
Na cestě do Jeruzaléma procházel Ježíš pomezím Samařska a Galileje.
12 nizilik’ an-drova ao vaho nifanalaka’ ty angamae folo lahy, nijohañe ey
U jedné vesnice se s ním potkalo deset malomocných. Zastavili se opodál
13 nampipozake ty hoe: Ry Iesoà, Tale, ferenaiño zahay.
a volali: „Ježíši, Pane, slituj se nad námi.“
14 Nivazoho’e le nanoa’e ty hoe: Akia, miboaha amo mpisoroñeo. Aa ie mbe nihitrike mb’eo le nijangañe.
Podíval se na ně a řekl: „Jděte a ukažte se kněžím, ať vám potvrdí, že jste zdrávi.“Poslechli a cestou byli své nemoci zbaveni.
15 Aa naho nirendre’ ty raik’ ama’e t’ie nalio le nibalike nampipoñake renge aman’ Añahare,
Jeden z nich, když zjistil, že je zdráv, vrátil se a hlasitě chválil Boha.
16 naho nihohoke, laharañ’ am-pandia, nañandriañe; nte-Samaria indatiy.
Padl Ježíšovi k nohám a z celého srdce mu děkoval. Ten muž byl Samařan.
17 Le hoe ty ontane’ Iesoà: Tsy songa nilioveñe hao i folo lahy rey? Aia ty sive?
Ježíš se ho zeptal: „Nebylo vás uzdraveno deset? Kde je devět ostatních?
18 Tsy nahatendreke raike hao ty hibalike handrenge an’ Andrianañahare naho tsy ty ambahiny toy?
Proč se také nevrátili, aby Bohu poděkovali jako tento cizinec?“
19 Le hoe re tama’e: Mitroara, mañaveloa, fa nahajangañe azo o fatokisa’oo.
A tomu muži řekl: „Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.“
20 Teo te, nañontane aze o Fari­seoo ty hitotsaha’ i Fifehean’ Añaharey; le hoe ty natoi’e: Tsy tendre-biribiry ty hivotraha’ i Fifehean’ Añaharey;
Farizejové se Ježíše ptali, kdy přijde Boží království. Odpověděl jim: „Boží království nenajdete na určitém místě,
21 tsy eo ty hanao ty hoe: Indroke ie! ndra, Intiañe! Fa toe ama’areo ao i Fifehean’ Añaharey.
abyste mohli říci: Je tady nebo tam. Ono už je mezi vámi.“
22 Le hoe re amo mpiama’eo: Ho tondroke ty andro hisalalà’ areo hahaisake ty raik’ amo andro’ i Ana’ ondatiio, fe tsy hahaoniñe.
Svým učedníkům řekl: „Přijde doba, kdy si budete toužebně přát, abych se vrátil a viditelně se ujal vlády. Ale ještě to nebude tak hned.
23 Hoe ty hanoe’ iareo. Indrok’ ie! ndra Intiañe! ko mandeha, ko mañorike iareo.
Nedejte se mýlit, když vám budou říkat: ‚Kristus je tamhle‘nebo ‚je tady!‘Nechoďte nikam a nikoho takového nenásledujte.
24 Ho hambañe ami’ty helatse mitso­pe­latse añ’ila’ i likerañey naho mireandreañe pak’ añ’ ilan-dikerañe eñe ka i Ana’ ondatiy amy andro’ey.
Jako když oslňující blesk protne oblohu a je dobře viditelný z mnoha míst země, tak náhlý a zřetelný bude můj návrat.
25 F’ie tsi-mahay tsy holàñeñe raha maro hey vaho ho tsambolitio’ ty tariratse toy.
Napřed však musím mnoho vytrpět a tato nevěřící generace mne zavrhne.
26 Hambañe ami’ty andro’ i Noe ty ho oniñe añ’andro’ i Ana’ondatiy:
V den, kdy znovu přijdu, bude to s lidmi stejné jako za dnů Noeho.
27 nikama iereo, ninoñe iereo, nañenga valy iereo, le natolotse ho engaeñe iereo pak’ amy andro niziliha’ i Noe am-po’ i samboiy; tojeha amy zao i haempoempoañe nañopo iareo iabiy.
I tehdy se lidé zajímali jen o jídlo, pití a sex až do chvíle, kdy přišla potopa a všechny zahubila. Jen Noe se svou rodinou se zachránil v korábu.
28 Hanahake tañandro’ i Lota ka: nikama iereo, ninoñe iereo, nivily naho nandetake iereo, nitongy iereo, nañoreñe iereo;
Stejně tomu bylo s Lotem. Obyvatelé Sodomy jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli i stavěli
29 fe tamy andro niavota’ i Lota i Sodo­ma, le nidoindoiñ’ afo aman-tsolifara boak’ andindìñe añe, nampangotomomoke iareo iaby.
až do dne, kdy Bůh Lota vyvedl z města. Tehdy nastala zkáza a celá Sodoma zahynula v ohni.
30 Ho hambañe amy zay ty andro hisodeha’ i Ana’ondatiy.
Tak překvapivý a zřejmý bude i můj příchod.
31 Amy andro zay, asoao tsy hizotso hangalake ty vara’e añ’anjomba ao ty an-tafo’e ey; izay ka ty an-tetek’ao, Ee te tsy himpolia’e ze raha ao.
Ať v té chvíli budete kdekoliv, nevracejte se už pro nic domů.
32 Tiahio ty vali’ i Lota,
Vzpomeňte si na Lotovu ženu. Jediné ohlédnutí po Sodomě ji stálo život.
33 Ndra iaia mipay handromba-piay ro hamoe aze; fe ndra iaia hamoe-piaiñe ro handrombak’ aze.
Kdo lpí jenom na svém pozemském životě, ztratí všechno, ale kdo ho odevzdá Bohu, bude zachráněn.
34 Itaroñako te, Roe ty hitrao-tihy amy haleñey le ho rambeseñe ty raike naho hadoke ty ila’e.
Říkám vám: V tu noc budou dva na jednom lůžku, jednoho vezmu k sobě, druhý bude zanechán.
35 Hitrao-pandisañe ty roe: ho rambeseñe ty raike naho hapoke ty ila’e.
Dvě ženy budou spolu pracovat v kuchyni, jedna bude zachráněna, druhá zanechána.
Dva muži budou spolu dělat na jednom poli, jeden bude zachráněn, druhý zanechán.“
37 Le natoi’ iareo ty hoe: Aia, Rañandria? Le hoe ty natoi’e: Ami’ty fate ey ty ivoria’ o koàkeo.
Učedníci se ho zeptali: „Kde se to všechno stane?“Odpověděl jim: „Tak jako supi bezpečně najdou každé mrtvé tělo, tak také nikdo na žádném místě neunikne Božímu soudu.“

< Lioka 17 >