Fitomaniana 5
1 Tiahio, ry Iehovà, i nifetsak’ ama’ay zay; vazohò vaho oniño ty fisalara’ay!
Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
2 Natolotse amo ambahinio ty lova’ay, amo rene-taneo o akiba’aio.
Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
3 Bode zahay henaneo, toe bode rae; remavoiñe o rene’aio.
Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
4 Tsy mete tsy vilie’ay ty rano hinome’ay; kaloeñe o hatae avori’aio.
Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
5 Ampisoañeñe o hatò’aio; màmake zahay tsy maharendre-pitofàñe.
Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
6 Fa nanolo-pitàñe amy Mitsraime zahay naho amy Asore, hitakara’ay mofo mahàtsake.
Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
7 Nandilatse o roae’aio; tsy eo ka iereo; zahay avao ty mivave o hakeo’eo.
Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
8 Fehe’ o ondevoo, fe tsy eo ty hamotsots’anay am-pità’ iareo.
Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
9 Mampamoe’ aiñe ty ahazoa’ay haneñe, amy fibara an-dratraratray.
S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
10 Mahamainte ty holi’ay hoe toñake I kerè matrovokey.
Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
11 Vahorañe e Tsione ao o rakemba’aio, naho amo rova’ Iehodào o somondrara’aio.
Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
12 Aradorado am-pità’e o roandriañeo; tsy iasiañe ty lahara’ o androanavio.
Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
13 Azitse handisañe ty ajalahy naho midaleandaleañe o jolingao te mijiny hatae.
Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
14 Napo’ o androanavio ty lalam-bey, nado o ajalahio ty bekobeko.
Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
15 Nijihetse ty hafalean’ arofo’ay; nifotetse ho fandalàñe o tsinja’aio.
Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
16 Po-tsabaka zahay; feh’ohatse fa niota!
Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
17 Izay ty mahasiloke o tro’aio, izay ty mahalopelope o fihaino’aio;
Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
18 toe i Vohi-Tsione mangoakoakey; mitingañ’ ao o farasio.
Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
19 Fa Ihe ry Iehovà, nainai’e tsy modo ty fifehea’o; pak’amo tariratse fara-mandimbeo ty fiambesa’o.
Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
20 Akore t’ie naforintse’o? Amoea’o andro maro hao zahay?
Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
21 Ampolio ama’o, ry Iehovà, hibodaña’ay; vaò manahake o andro taoloo o andro’aio—
Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
22 Fa naitoa’o zafezanake, naho loho niviñera’o.
Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
