< Mpitsara 9 >

1 Nimb’e Sekeme mb’ aman-drolongon-drene’e mb’eo t’i Abimelek’ ana’ Ierobaale, ninday entañe am’ iereo naho amo añ’ anjomban-draen-drene’e iabio, le hoe ty asa’e:
여룹바알의 아들 아비멜렉이 세겜에 가서 그 어미의 형제에게 이르러 그들과 외조부의 온 가족에게 말하여 가로되
2 Ehe misaontsia an-dravembia’ ze hene’ ondati’ i Sekeme: Ty aia ro soa ama’ areo: he te hifelek’ anahareo o ana’ Ierobaaleo, indaty fitompolo rey, ke hifeleha’ ty raike? Tiahio ka te taolañ’ ama’ nofo’ areo iraho.
`청하노니 너희는 세겜 사람들의 귀에 말하라 여룹바알의 아들 칠십인이 다 너희를 다스림과 한 사람이 너희를 다스림이 어느 것이 너희에게 나으냐? 또 나는 너희의 골육지친임을 생각하라'
3 Aa le nitalily aze an-dravembia’ ze hene ondati’ i Sekeme o longon-drene’eo, nanao i hoe zay iaby; le niroñe mb’ am-pañorihañe i Abimeleke ty arofo’ iareo, nanao ty hoe: Rahalahin-tika ‘nio.
그 어미의 형제들이 그를 위하여 이 모든 말을 온 세겜 사람들의 귀에 고하매 그들의 마음이 아비멜렉에게로 기울어서 말하기를 `그는 우리 형제라' 하고
4 Aa le nitolora’ iereo drala volafoty fitompolo boak’ añ’anjomba’ i Baale-berite ao, le nañeke ondaty mpibohaboha naho kafoake hañorik’ aze t’i Abimeleke.
바알브릿 묘에서 은 칠십 개를 내어 그에게 주매 아비멜렉이 그것으로 방탕하고 경박한 유를 사서 자기를 좇게 하고
5 Nimb’ añ’ anjomban-drae’e e Ofrà amy zao re le zinama’e o rahalahi’eo, o ana’ Ierobaaleo, i fitom-polo rey, ambone ty vato eo; fe nietake t’Iotame tsitson’ ana’ Ierobaàle, ie ty honka’e.
오브라에 있는 그 아비의 집으로 가서 여룹바알의 아들 곧 자기 형제 칠십인을 한 반석 위에서 죽였으되 오직 여룹바알의 말째 아들 요담은 스스로 숨었으므로 남으니라
6 Aa le hene nifanontoñe o lahilahi’ i Sekemeo, naho i Bere-milò vaho nimb’eo nañory i Abimeleke ho mpanjaka, marine’ i kile am-batolahy e Sekemey.
세겜 모든 사람과 밀로 모든 족속이 모여 가서 세겜에 있는 기둥 상수리나무 아래서 아비멜렉으로 왕을 삼으니라
7 Aa ie natalily am’ Iotane, le nimbeo re nijohañe ambone vohi-Gerizime ey, naho nipoña-peo nipazake ty hoe: Janjiño iraho ry roandria’ i Sekemeo soa te hijanjiñe anahareo ka t’i Andrianañahare.
혹이 요담에게 그 일을 고하매 요담이 그리심산 꼭대기로 가서 서서 소리를 높이 외쳐 그들에게 이르되 세겜 사람들아 나를 들으라 그리하여야 하나님이 너희를 들으시리라
8 Niavotse mb’eo o hataeo te indraike hañori-panjaka hifehe iareo le hoe iereo amy andranahakey, Feleho zahay.
하루는 나무들이 나가서 기름을 부어 왕을 삼으려 하여 감람나무에게 이르되 `너는 우리 왕이 되라' 하매
9 Fa hoe ty natoi’ i andranahakey: Hapoko hao i menakoy, izaho iasiañe aman’ Añahare naho ondatio, handenàko hitrezontrezo ambone’ o hatae ila’eo?
감람나무가 그들에게 이르되 `나의 기름은 하나님과 사람을 영화롭게 하나니 내가 어찌 그것을 버리고 가서 나무들 위에 요동하리요' 한지라
10 Aa le hoe o hataeo amy sakoañey, Antao hifelek’ anay.
나무들이 또 무화과나무에게 이르되 `너는 와서 우리의 왕이 되라' 하매
11 Fa hoe i sakoañey am’ iereo, Haforin­tseko hao ty hamamiko naho o voako soao, handenako hile­traletra ambone’ o hatae’eo?
무화과나무가 그들에게 이르되 `나의 단것, 나의 아름다운 실과를 내가 어찌 버리고 가서 나무들 위에 요동하리요' 한지라
12 Le hoe o hatae’eo amy vahey, Antao hamelek’ anay?
나무들이 또 포도나무에게 이르되 `너는 와서 우리의 왕이 되라' 하매
13 Le hoe i vahey am’ iereo, Hadoko hao o divaikoo, i mahafale an’ Andrianañahare naho ondatioy, handenako hionjoñe ambone’ o hataeo?
포도나무가 그들에게 이르되 `하나님과 사람을 기쁘게 하는 나의 새 술을 내가 어찌 버리고 가서 나무들 위에 요동하리요' 한지라
14 Le hoe o hataeo amy roipitekey, Antao hifelek’ anay.
이에 모든 나무가 가시나무에게 이르되 `너는 와서 우리의 왕이 되라` 하매
15 Le hoe ty roipitek’ amo hataeo, Naho horiza’ areo ho mpanjaka’ areo iraho, le mb’etoa mi­rim­boña añ’aloko etoa; fa naho tsie, le ee te hiakatse amy roipitekey ty afo hamorototo o mendorave’ i Lebanoneo.
가시나무가 나무들에게 이르되 `너희가 참으로 내게 기름을 부어 너희 왕을 삼겠거든 와서 내 그늘에 피하라 그리하지 아니하면 불이 가시나무에서 나와서 레바논의 백향목을 사를 것이니라' 하였느니라
16 Aa naho an-kahitiañe naho havantañañe ty nanoe’ areo mpanjaka t’i Abimeleke naho nanoe’ areo soa t’Ierobaale naho i anjomba’ey vaho nanoe’ areo mañevam-pità’e—
이제 너희가 아비멜렉을 세워 왕을 삼았으니 너희 행한것이 과연 진실하고 의로우냐? 이것이 여룹바알과 그 집을 선대함이냐 이것이 그 행한대로 그에게 보답함이냐?
17 kanao nialy ho anahareo ty raeko, ie nitifa-by mae te nirombahe’e am-pità’ i Midiane—
우리 아버지가 전에 죽음을 무릅쓰고 너희를 위하여 싸워 미디안의 손에서 너희를 건져내었거늘
18 ie nitroatse añ’ anjomban-draeko anin­droany nanjamañe o ana’eo, i fitompolo rey ambone’ i vatoy, vaho nanoe’ areo mpanjaka amo roandria’ i Sekemeo t’i Abimelek’ ana’ i mpitoro’e ampelay, amy t’ie rahalahi’ areo—
너희가 오늘날 일어나서 우리 아버지의 집을 쳐서 그 아들 칠십인을 한 반석 위에서 죽이고 그 여종의 아들 아비멜렉이 너희 형제가 된다고 그를 세워 세겜 사람의 왕을 삼았도다
19 aa naho toe nanoe’ areo ty hatò naho ty havañonañe am’ Ierobbaale naho amy an­jomba’ey anindroany, le mirebeha amy Abimeleke vaho ee t’ie ty hiankahak’ ama’ areo ka.
만일 너희가 오늘날 여룹바알과 그 집을 대접한 것이 진실과 의로움이면 너희가 아비멜렉을 인하여 즐길 것이요 아비멜렉도 너희를 인하여 즐기려니와
20 Aa naho tsie, le ee te hiakatse amy Abimeleke ty afo hamorototo o roandria’ i Sekemeo naho i Bete-milòo; vaho hiboak’ amo roandria’ i Sekemeo naho i Bete-milòo ty afo hampangotomomoke i Abimeleke.
그렇지 아니하면 아비멜렉에게서 불이 나와서 세겜 사람들과 밀로 족속을 사를 것이요 세겜 사람들과 밀로 족속에게서도 불이 나와서 아비멜렉을 사를 것이니라 하고
21 Nitriban-day amy zao t’Iotane, nibotitsike mb’e Beere añe le nimoneñe ao ty amy fihembaña’e i Abimeleke rahalahi’ey.
요담이 그 형제 아비멜렉을 두려워하여 달려 도망하여 브엘로 가서 거기 거하니라
22 Aa ie nifelek’ Israele telo taoñe t’i Abimeleke,
아비멜렉이 이스라엘을 다스린지 삼년에
23 le nahitrin’ Añahare fañahy raty ty añivo’ i Abimeleke naho o roandria’ i Sekemeo, vaho namitak’ ate i Abimeleke o roandria’ i Sekemeo,
하나님이 아비멜렉과 세겜 사람들 사이에 악한 신을 보내시매 세겜 사람들이 아비멜렉을 배반하였으니
24 soa te ho tondroke i heloke nanoeñe amy ana-dahy fitompolo’ Ierobaaley, te hapok’ amy Abimeleke rahalahi’ iareo ty lio’ i vinono’e rey, vaho amo roandria’ i Sekeme nampaozatse o fità’eo hañohofa’e loza amo raha­lahi’eoo.
이는 여룹바알의 아들 칠십인에게 행한 포학한 일을 갚되 그 형제를 죽여 피 흘린 죄를 아비멜렉과 아비멜렉의 손을 도와서 그 형제를 죽이게 한 세겜 사람에게로 돌아가게 하심이라
25 Ie amy zao, nirahe’ o roandria’ i Sekemeo ty hamandroñe aze an-kaboa’ o vohitseo, le fonga nikamere’ iareo ze niary marine’ iareo, vaho natalily amy Abimeleke.
세겜 사람들이 산들 꼭대기에 사람을 매복하여 아비멜렉을 엿보게 하고 무릇 그 길로 지나는 자를 다 겁탈하게 하니 혹이 그것을 아비멜렉에게 고하니라
26 Nivo­tra­ke eo t’i Gaale ana’ i Ebe­de rekets’ o longo’eo nomb’e Sekeme mb’eo; vaho niantofa’ o roandria’ i Sekemeo.
에벳의 아들 가알이 그 형제로 더불어 세겜에 이르니 세겜 사람들이 그를 의뢰하니라
27 Aa le niavotse mb’ an-tetek’ añe iereo, le natonto’ iareo ze an-tanem-bahe ao, naho linialia’ iareo o voalobokeo naho nanao sabadidake, le nimoak’ añ’ anjomban’ drahare’ iareo ao naho nikama naho ninoñe, vaho namatse i Abimeleke.
그들이 밭에 가서 포도를 거두어다가 밟아 짜서 연회를 배설하고 그 신당에 들어가서 먹고 마시며 아비멜렉을 저주하니
28 Le hoe t’i Gaale ana’ i Ebede: Ia ze o Abimeleke zao? le akore te itika nte-Sekeme ro mito­roñe aze? Tsy ana’ Ierobaale hao re, naho i Zebole ty soro­tà’e? Toroño o mpiamy Kamore rae’ i Sekemeo, fa ino ty itoro­ñan-tikañ’ aze?
에벳의 아들 가알이 가로되 `아비멜렉은 누구며 세겜은 누구기에 우리가 아비멜렉을 섬기리요 그가 여룹바알의 아들이 아니냐 그 장관은 스불이 아니냐 차라리 세겜의 아비 하몰의 후손을 섬길 것이라 우리가 어찌 아비멜렉을 섬기리요
29 Aa naho tambanen-tañako ondaty retoañe, le ho nafahako t’i Abimeleke. Le hoe re amy Abime­leke, Tovoño o lahin-defo’oo vaho miakara.
아하, 이 백성이 내 수하에 있었더면 내가 아비멜렉을 제하였으리라' 하고 아비멜렉에게 네 군대를 더하고 나오라고 말하니라
30 Ie jinanji’ i Zebole, mpifehe’ i rovay i enta’ i Gaaley le niforoforo ty haviñera’e;
그 성읍 장관 스불이 에벳의 아들 가알의 말을 듣고 노하여
31 vaho nampihitrife’e ampamañahiañe amy Abimeleke, ty hoe: Ingo nivotrake e Sekeme ao t’i Gaale ana’ i Ebede, rekets’ o longo’eo le nihafatrare’ iareo i rovay hifotets’ azo.
사자를 아비멜렉에게 가만히 보내어 가로되 `보소서 에벳의 아들 가알과 그 형제가 세겜에 이르러 성읍 무리를 충동하여 당신을 대적하게 하나니
32 Ie amy zao miongaha halen-drehe naho o mpiama’oo vaho vandroño an-kivok’ ao.
당신은 당신을 좇은 백성으로 더불어 밤에 일어나서 밭에 매복하였다가
33 Ie maraindray naho manjirik’ andro le mañaleñaleña vaho tameo i rovay; aa ie miakatse hifanehak’ ama’ areo rekets’ o lahindefo’eo, le ano’ am’ iereo ze mete.
아침 해 뜰 때에 당신은 일찌기 일어나 이 성읍을 엄습하면 가알과 그를 좇은 백성이 나와서 당신을 대적하리니 당신은 기회를 보아 그들에게 행하소서'
34 Aa le niongak’ amy haleñey t’i Abimeleke rekets’ ondaty iaby ama’eo namandroñe i Sekeme am-pirai-lia efatse.
아비멜렉과 그를 좇은 모든 백성이 밤에 일어나 네 떼로 나눠 세겜을 대하여 매복하였더니
35 Ie niavotse naho nijohañe am-pimoaha’ i lalambeiy t’i Gaale ana’i Ebede, le nilona­donàke boak’ am-piampirañe ao t’i Abi­meleke rekets’ o mpiama’e iabio;
에벳의 아들 가알이 나와서 성읍 문 입구에 설 때에 아비멜렉과 그를 좇은 백성이 매복하였던 곳에서 일어난지라
36 aa ie niisa’ i Gaale ondaty iabio, le hoe re amy Zebole; Heheke ondaty mizotso boak’ an-kaboa’ o vohitseoo. Le hoe ty Zebole ama’e: Mahaoniñe o talinjo’ i vohitseio irehe manahake t’ie ondaty.
가알이 그 백성을 보고 스불에게 이르되 `보라! 백성이 산 꼭대기에서부터 내려오는도다' 스불이 그에게 대답하되 `네가 산(山) 그림자를 사람으로 보았느니라'
37 Nindrae’ i Gaale i saontsi’ey ami’ty hoe: Hehe ondaty mizotso añivon-tane mb’ etoañeo, naho ty lia’e raike miary e Elone-meonenime mb’etoa.
가알이 다시 말하여 가로되 `보라! 백성이 밭 가운데로 좇아 내려오고 또 한 떼는 므오느님 상수리나무 길로 좇아 오는도다'
38 Aa hoe t’i Zebole ama’e: Aia henaneo ty vava’o nanao ty hoe: Ia ze o Abimeleke zao hitoroñan-tika aze? Tsy ondaty heje’oo hao o ehoeke eio? Mizotsoa arè hialia’o.
스불이 그에게 이르되 `네가 전에 말하기를 아비멜렉이 누군데 우리가 그를 섬기리요 하던 그 입이 이제 어디 있느냐 이가 너의 업신여기던 백성이 아니냐 청하노니 이제 나가서 그들과 싸우라'
39 Aa le nionjomb’eo aolo’ ondati’ i Sekemeo t’i Gaale nifandrapak’ amy Abimeleke.
가알이 세겜 사람들의 앞서 나가서 아비멜렉과 싸우다가
40 Hinorìda’ i Abimeleke, le nitriban-day aolo’e mb’eo, vaho maro ty fere nitsingoritritse, pak’ am-pimoahañe an-dalambey eo.
아비멜렉에게 쫓겨 그 앞에서 도망하였고 상하여 엎드러진 자가 많아서 성문 입구까지 이르렀더라
41 Aa le nimoneñe e Aromà ao t’i Abimeleke; vaho rinoa’ i Zebole t’i Gaale naho o longo’eo, tsy hitoboke e Sekeme ao.
아비멜렉은 아루마에 거하고 스불은 가알과 그 형제를 쫓아내어 세겜에 거하지 못하게 하더니
42 Ie amy loak’ àndroy le niakatse mb’ an-kivoke mb’eo ondatio; naho natalily amy Abimeleke.
이튿날 백성이 밭으로 나오매 혹이 그것을 아비멜렉에게 고하니라
43 Aa le nendese’e ondatio naho zinara’e ho firimboñan-telo, naho niampitse an-kivok’ ao; ie rendre’e te ingo niakatse i rovay ondatio; le nilonadonake mb’am’ iereo vaho binaibai’e.
아비멜렉이 자기 백성을 세 떼로 나눠 밭에 매복하였더니 백성이 성에서 나오는 것을 보고 일어나서 그들을 치되
44 Nañitrike mb’eo amy zao t’i Abimeleke naho o mpiama’eo naho nijohañe an-dalambey eo; le niam­botraha’ ty mpirai-lia’e roe ka ondaty an-kivok’ ao vaho nanjamañe.
아비멜렉과 그를 좇은 떼는 앞으로 달려가서 성문 입구에 서고 그 나머지 두 떼는 밭에 있는 모든 자에게 달려들어 그들을 죽이니
45 Aa le naha lomoñ’ andro ty nialia’ i Abimelek’ amy rovay; naho rinambe’e i rovay naho binaibai’e ondatio; naho dinemodemo’e i rovay vaho nandraraha’e sira.
아비멜렉이 그날 종일토록 그 성을 쳐서 필경은 취하고 거기 있는 백성을 죽이며 그 성을 헐고 소금을 뿌리니라
46 Ie jinanji’ ondaty am-pitalakesañ’ abo’ i Sekemeo, le niziliha’ iareo ty fipalirañe an-trañon-drahare’ i Berite ao.
세겜 망대의 사람들이 이를 듣고 엘브릿 신당의 보장으로 들어갔더니
47 Natalily amy Abimeleke te fa vory iaby ty mpiaolo’ i fitalakesañ’ abo’ i Sekemey.
세겜 망대의 모든 사람의 모인 것이 아비멜렉에게 들리매
48 Le niañambone’ ty vohi-Tsalmone amy zao t’i Abimeleke, ie naho ze hene mpiama’e; nandrambe fekoñe t’i Abimeleke naho binira’e ty ran-katae raike le rinambe’e naho nasampe’e an-tsoro’e eo vaho nanao ty hoe am’ondatio: I nirendre’ areo nanoekoy, masikà, ano ka.
아비멜렉과 그를 좇은 모든 백성이 살몬산에 오르고 아비멜렉이 손에 도끼를 들고 나무가지를 찍고 그것을 가져 자기 어깨에 메고 좇은 백성에게 이르되 `너희는 나의 행하는 것을 보나니 빨리 나와 같이 행하라' 하니
49 Aa le songa nibira hatae ondatio naho nañorike i Abimeleke naho napo’ iareo añ’ ila’ i fitalakesañ’aboy vaho narehe’ iareo añ’ afo i anjomba nitañe iareoy; le fonga nihomake o am-pitalakesa’ i Sekemeo, va’e lahilahy naho ampela arivo.
모든 백성도 각각 나무가지를 찍어서 아비멜렉을 좇아 보장에 대어 놓고 그곳에 불을 놓으매 세겜 망대에 있는 사람들도 다 죽었으니 남녀가 대략 일천명이었더라
50 Nomb’e Tebetse mb’eo t’i Abimeleke naho nitobe eo le naname i Tebetse vaho rinambe’e.
아비멜렉이 데베스에 가서 데베스를 대하여 진 치고 그것을 취하였더니
51 Fe añivo’ i rovay ty fitalakesañ’ abo fatratse; le fonga nivoratsake mb’eo ondaty naho rakembao, toe ze tan-drova ao; sinikada’ iareo am-boho’ iareo i lalañey vaho nanganike mb’an-digiligi’ i fitalakesañ’aboy ey.
성중에 견고한 망대가 있으므로 그 성 백성의 남녀가 모두 그리로 도망하여 들어가서 문을 잠그고 망대 꼭대기로 올라간지라
52 Le nimb’ amy fitalakesañ’ aboy mb’eo t’i Abimeleke; aa ie pok’ an-dalambei’e eo hanodots’ aze añ’afo,
53 le navokovoko’ ty rakemba añambone’e ey ty vato fandisañ’ ambone, namoy ty haran-doha’e.
한 여인이 맷돌 윗짝을 아비멜렉의 머리 위에 내려던져 그 두골을 깨뜨리니
54 Tinoka’e amy zao i ajalahy mpitàm-pikalan-defo’ey, le nanoa’e ty hoe: Tsoaho o fibara’oo le vonò iraho tsy mone hatao t’ie vinonon-drakemba; aa le tinombo’ i ajalahiy vaho nikoromake.
아비멜렉이 자기의 병기 잡은 소년을 급히 불러 그에게 이르되 `너는 칼을 빼어 나를 죽이라 사람들이 나를 가리켜 이르기를 그가 여인에게 죽었다 할까 하노라' 소년이 찌르매 그가 곧 죽은지라
55 Ie nirendre’ o ana’ Israeleo te mate t’i Abimeleke, le nimpoly songa mb’ an-toe’e mb’eo.
이스라엘 사람들이 아비멜렉의 죽은 것을 보고 각각 자기 처소로 떠나갔더라
56 Izay ty namalean’ Añahare ty halò-tsere’ i Abimeleke, i nanoa’e aman-drae’ey, ie namono i fonga rahalahi’e fitompolo rey;
아비멜렉이 그 형제 칠십인을 죽여 자기 아비에게 행한 악을 하나님이 이같이 갚으셨고
57 naho nondrohan’ Añahare añ’ambone’ o nte-Sekemeo ka ty haloloa’ iareo; vaho toly am’ iereo ty fatse nanoa’ Iotame ana’ Ierobaale.
또 세겜 사람들의 모든 악을 하나님이 그들의 머리에 갚으셨으니 여룹바알의 아들 요담의 저주가 그들에게 응하니라

< Mpitsara 9 >