< Mpitsara 9 >
1 Nimb’e Sekeme mb’ aman-drolongon-drene’e mb’eo t’i Abimelek’ ana’ Ierobaale, ninday entañe am’ iereo naho amo añ’ anjomban-draen-drene’e iabio, le hoe ty asa’e:
여룹바알의 아들 아비멜렉이 세겜에 가서 그 어미의 형제에게 이르러 그들과 외조부의 온 가족에게 말하여 가로되
2 Ehe misaontsia an-dravembia’ ze hene’ ondati’ i Sekeme: Ty aia ro soa ama’ areo: he te hifelek’ anahareo o ana’ Ierobaaleo, indaty fitompolo rey, ke hifeleha’ ty raike? Tiahio ka te taolañ’ ama’ nofo’ areo iraho.
`청하노니 너희는 세겜 사람들의 귀에 말하라 여룹바알의 아들 칠십인이 다 너희를 다스림과 한 사람이 너희를 다스림이 어느 것이 너희에게 나으냐? 또 나는 너희의 골육지친임을 생각하라'
3 Aa le nitalily aze an-dravembia’ ze hene ondati’ i Sekeme o longon-drene’eo, nanao i hoe zay iaby; le niroñe mb’ am-pañorihañe i Abimeleke ty arofo’ iareo, nanao ty hoe: Rahalahin-tika ‘nio.
그 어미의 형제들이 그를 위하여 이 모든 말을 온 세겜 사람들의 귀에 고하매 그들의 마음이 아비멜렉에게로 기울어서 말하기를 `그는 우리 형제라' 하고
4 Aa le nitolora’ iereo drala volafoty fitompolo boak’ añ’anjomba’ i Baale-berite ao, le nañeke ondaty mpibohaboha naho kafoake hañorik’ aze t’i Abimeleke.
바알브릿 묘에서 은 칠십 개를 내어 그에게 주매 아비멜렉이 그것으로 방탕하고 경박한 유를 사서 자기를 좇게 하고
5 Nimb’ añ’ anjomban-drae’e e Ofrà amy zao re le zinama’e o rahalahi’eo, o ana’ Ierobaaleo, i fitom-polo rey, ambone ty vato eo; fe nietake t’Iotame tsitson’ ana’ Ierobaàle, ie ty honka’e.
오브라에 있는 그 아비의 집으로 가서 여룹바알의 아들 곧 자기 형제 칠십인을 한 반석 위에서 죽였으되 오직 여룹바알의 말째 아들 요담은 스스로 숨었으므로 남으니라
6 Aa le hene nifanontoñe o lahilahi’ i Sekemeo, naho i Bere-milò vaho nimb’eo nañory i Abimeleke ho mpanjaka, marine’ i kile am-batolahy e Sekemey.
세겜 모든 사람과 밀로 모든 족속이 모여 가서 세겜에 있는 기둥 상수리나무 아래서 아비멜렉으로 왕을 삼으니라
7 Aa ie natalily am’ Iotane, le nimbeo re nijohañe ambone vohi-Gerizime ey, naho nipoña-peo nipazake ty hoe: Janjiño iraho ry roandria’ i Sekemeo soa te hijanjiñe anahareo ka t’i Andrianañahare.
혹이 요담에게 그 일을 고하매 요담이 그리심산 꼭대기로 가서 서서 소리를 높이 외쳐 그들에게 이르되 세겜 사람들아 나를 들으라 그리하여야 하나님이 너희를 들으시리라
8 Niavotse mb’eo o hataeo te indraike hañori-panjaka hifehe iareo le hoe iereo amy andranahakey, Feleho zahay.
하루는 나무들이 나가서 기름을 부어 왕을 삼으려 하여 감람나무에게 이르되 `너는 우리 왕이 되라' 하매
9 Fa hoe ty natoi’ i andranahakey: Hapoko hao i menakoy, izaho iasiañe aman’ Añahare naho ondatio, handenàko hitrezontrezo ambone’ o hatae ila’eo?
감람나무가 그들에게 이르되 `나의 기름은 하나님과 사람을 영화롭게 하나니 내가 어찌 그것을 버리고 가서 나무들 위에 요동하리요' 한지라
10 Aa le hoe o hataeo amy sakoañey, Antao hifelek’ anay.
나무들이 또 무화과나무에게 이르되 `너는 와서 우리의 왕이 되라' 하매
11 Fa hoe i sakoañey am’ iereo, Haforintseko hao ty hamamiko naho o voako soao, handenako hiletraletra ambone’ o hatae’eo?
무화과나무가 그들에게 이르되 `나의 단것, 나의 아름다운 실과를 내가 어찌 버리고 가서 나무들 위에 요동하리요' 한지라
12 Le hoe o hatae’eo amy vahey, Antao hamelek’ anay?
나무들이 또 포도나무에게 이르되 `너는 와서 우리의 왕이 되라' 하매
13 Le hoe i vahey am’ iereo, Hadoko hao o divaikoo, i mahafale an’ Andrianañahare naho ondatioy, handenako hionjoñe ambone’ o hataeo?
포도나무가 그들에게 이르되 `하나님과 사람을 기쁘게 하는 나의 새 술을 내가 어찌 버리고 가서 나무들 위에 요동하리요' 한지라
14 Le hoe o hataeo amy roipitekey, Antao hifelek’ anay.
이에 모든 나무가 가시나무에게 이르되 `너는 와서 우리의 왕이 되라` 하매
15 Le hoe ty roipitek’ amo hataeo, Naho horiza’ areo ho mpanjaka’ areo iraho, le mb’etoa mirimboña añ’aloko etoa; fa naho tsie, le ee te hiakatse amy roipitekey ty afo hamorototo o mendorave’ i Lebanoneo.
가시나무가 나무들에게 이르되 `너희가 참으로 내게 기름을 부어 너희 왕을 삼겠거든 와서 내 그늘에 피하라 그리하지 아니하면 불이 가시나무에서 나와서 레바논의 백향목을 사를 것이니라' 하였느니라
16 Aa naho an-kahitiañe naho havantañañe ty nanoe’ areo mpanjaka t’i Abimeleke naho nanoe’ areo soa t’Ierobaale naho i anjomba’ey vaho nanoe’ areo mañevam-pità’e—
이제 너희가 아비멜렉을 세워 왕을 삼았으니 너희 행한것이 과연 진실하고 의로우냐? 이것이 여룹바알과 그 집을 선대함이냐 이것이 그 행한대로 그에게 보답함이냐?
17 kanao nialy ho anahareo ty raeko, ie nitifa-by mae te nirombahe’e am-pità’ i Midiane—
우리 아버지가 전에 죽음을 무릅쓰고 너희를 위하여 싸워 미디안의 손에서 너희를 건져내었거늘
18 ie nitroatse añ’ anjomban-draeko anindroany nanjamañe o ana’eo, i fitompolo rey ambone’ i vatoy, vaho nanoe’ areo mpanjaka amo roandria’ i Sekemeo t’i Abimelek’ ana’ i mpitoro’e ampelay, amy t’ie rahalahi’ areo—
너희가 오늘날 일어나서 우리 아버지의 집을 쳐서 그 아들 칠십인을 한 반석 위에서 죽이고 그 여종의 아들 아비멜렉이 너희 형제가 된다고 그를 세워 세겜 사람의 왕을 삼았도다
19 aa naho toe nanoe’ areo ty hatò naho ty havañonañe am’ Ierobbaale naho amy anjomba’ey anindroany, le mirebeha amy Abimeleke vaho ee t’ie ty hiankahak’ ama’ areo ka.
만일 너희가 오늘날 여룹바알과 그 집을 대접한 것이 진실과 의로움이면 너희가 아비멜렉을 인하여 즐길 것이요 아비멜렉도 너희를 인하여 즐기려니와
20 Aa naho tsie, le ee te hiakatse amy Abimeleke ty afo hamorototo o roandria’ i Sekemeo naho i Bete-milòo; vaho hiboak’ amo roandria’ i Sekemeo naho i Bete-milòo ty afo hampangotomomoke i Abimeleke.
그렇지 아니하면 아비멜렉에게서 불이 나와서 세겜 사람들과 밀로 족속을 사를 것이요 세겜 사람들과 밀로 족속에게서도 불이 나와서 아비멜렉을 사를 것이니라 하고
21 Nitriban-day amy zao t’Iotane, nibotitsike mb’e Beere añe le nimoneñe ao ty amy fihembaña’e i Abimeleke rahalahi’ey.
요담이 그 형제 아비멜렉을 두려워하여 달려 도망하여 브엘로 가서 거기 거하니라
22 Aa ie nifelek’ Israele telo taoñe t’i Abimeleke,
아비멜렉이 이스라엘을 다스린지 삼년에
23 le nahitrin’ Añahare fañahy raty ty añivo’ i Abimeleke naho o roandria’ i Sekemeo, vaho namitak’ ate i Abimeleke o roandria’ i Sekemeo,
하나님이 아비멜렉과 세겜 사람들 사이에 악한 신을 보내시매 세겜 사람들이 아비멜렉을 배반하였으니
24 soa te ho tondroke i heloke nanoeñe amy ana-dahy fitompolo’ Ierobaaley, te hapok’ amy Abimeleke rahalahi’ iareo ty lio’ i vinono’e rey, vaho amo roandria’ i Sekeme nampaozatse o fità’eo hañohofa’e loza amo rahalahi’eoo.
이는 여룹바알의 아들 칠십인에게 행한 포학한 일을 갚되 그 형제를 죽여 피 흘린 죄를 아비멜렉과 아비멜렉의 손을 도와서 그 형제를 죽이게 한 세겜 사람에게로 돌아가게 하심이라
25 Ie amy zao, nirahe’ o roandria’ i Sekemeo ty hamandroñe aze an-kaboa’ o vohitseo, le fonga nikamere’ iareo ze niary marine’ iareo, vaho natalily amy Abimeleke.
세겜 사람들이 산들 꼭대기에 사람을 매복하여 아비멜렉을 엿보게 하고 무릇 그 길로 지나는 자를 다 겁탈하게 하니 혹이 그것을 아비멜렉에게 고하니라
26 Nivotrake eo t’i Gaale ana’ i Ebede rekets’ o longo’eo nomb’e Sekeme mb’eo; vaho niantofa’ o roandria’ i Sekemeo.
에벳의 아들 가알이 그 형제로 더불어 세겜에 이르니 세겜 사람들이 그를 의뢰하니라
27 Aa le niavotse mb’ an-tetek’ añe iereo, le natonto’ iareo ze an-tanem-bahe ao, naho linialia’ iareo o voalobokeo naho nanao sabadidake, le nimoak’ añ’ anjomban’ drahare’ iareo ao naho nikama naho ninoñe, vaho namatse i Abimeleke.
그들이 밭에 가서 포도를 거두어다가 밟아 짜서 연회를 배설하고 그 신당에 들어가서 먹고 마시며 아비멜렉을 저주하니
28 Le hoe t’i Gaale ana’ i Ebede: Ia ze o Abimeleke zao? le akore te itika nte-Sekeme ro mitoroñe aze? Tsy ana’ Ierobaale hao re, naho i Zebole ty sorotà’e? Toroño o mpiamy Kamore rae’ i Sekemeo, fa ino ty itoroñan-tikañ’ aze?
에벳의 아들 가알이 가로되 `아비멜렉은 누구며 세겜은 누구기에 우리가 아비멜렉을 섬기리요 그가 여룹바알의 아들이 아니냐 그 장관은 스불이 아니냐 차라리 세겜의 아비 하몰의 후손을 섬길 것이라 우리가 어찌 아비멜렉을 섬기리요
29 Aa naho tambanen-tañako ondaty retoañe, le ho nafahako t’i Abimeleke. Le hoe re amy Abimeleke, Tovoño o lahin-defo’oo vaho miakara.
아하, 이 백성이 내 수하에 있었더면 내가 아비멜렉을 제하였으리라' 하고 아비멜렉에게 네 군대를 더하고 나오라고 말하니라
30 Ie jinanji’ i Zebole, mpifehe’ i rovay i enta’ i Gaaley le niforoforo ty haviñera’e;
그 성읍 장관 스불이 에벳의 아들 가알의 말을 듣고 노하여
31 vaho nampihitrife’e ampamañahiañe amy Abimeleke, ty hoe: Ingo nivotrake e Sekeme ao t’i Gaale ana’ i Ebede, rekets’ o longo’eo le nihafatrare’ iareo i rovay hifotets’ azo.
사자를 아비멜렉에게 가만히 보내어 가로되 `보소서 에벳의 아들 가알과 그 형제가 세겜에 이르러 성읍 무리를 충동하여 당신을 대적하게 하나니
32 Ie amy zao miongaha halen-drehe naho o mpiama’oo vaho vandroño an-kivok’ ao.
당신은 당신을 좇은 백성으로 더불어 밤에 일어나서 밭에 매복하였다가
33 Ie maraindray naho manjirik’ andro le mañaleñaleña vaho tameo i rovay; aa ie miakatse hifanehak’ ama’ areo rekets’ o lahindefo’eo, le ano’ am’ iereo ze mete.
아침 해 뜰 때에 당신은 일찌기 일어나 이 성읍을 엄습하면 가알과 그를 좇은 백성이 나와서 당신을 대적하리니 당신은 기회를 보아 그들에게 행하소서'
34 Aa le niongak’ amy haleñey t’i Abimeleke rekets’ ondaty iaby ama’eo namandroñe i Sekeme am-pirai-lia efatse.
아비멜렉과 그를 좇은 모든 백성이 밤에 일어나 네 떼로 나눠 세겜을 대하여 매복하였더니
35 Ie niavotse naho nijohañe am-pimoaha’ i lalambeiy t’i Gaale ana’i Ebede, le nilonadonàke boak’ am-piampirañe ao t’i Abimeleke rekets’ o mpiama’e iabio;
에벳의 아들 가알이 나와서 성읍 문 입구에 설 때에 아비멜렉과 그를 좇은 백성이 매복하였던 곳에서 일어난지라
36 aa ie niisa’ i Gaale ondaty iabio, le hoe re amy Zebole; Heheke ondaty mizotso boak’ an-kaboa’ o vohitseoo. Le hoe ty Zebole ama’e: Mahaoniñe o talinjo’ i vohitseio irehe manahake t’ie ondaty.
가알이 그 백성을 보고 스불에게 이르되 `보라! 백성이 산 꼭대기에서부터 내려오는도다' 스불이 그에게 대답하되 `네가 산(山) 그림자를 사람으로 보았느니라'
37 Nindrae’ i Gaale i saontsi’ey ami’ty hoe: Hehe ondaty mizotso añivon-tane mb’ etoañeo, naho ty lia’e raike miary e Elone-meonenime mb’etoa.
가알이 다시 말하여 가로되 `보라! 백성이 밭 가운데로 좇아 내려오고 또 한 떼는 므오느님 상수리나무 길로 좇아 오는도다'
38 Aa hoe t’i Zebole ama’e: Aia henaneo ty vava’o nanao ty hoe: Ia ze o Abimeleke zao hitoroñan-tika aze? Tsy ondaty heje’oo hao o ehoeke eio? Mizotsoa arè hialia’o.
스불이 그에게 이르되 `네가 전에 말하기를 아비멜렉이 누군데 우리가 그를 섬기리요 하던 그 입이 이제 어디 있느냐 이가 너의 업신여기던 백성이 아니냐 청하노니 이제 나가서 그들과 싸우라'
39 Aa le nionjomb’eo aolo’ ondati’ i Sekemeo t’i Gaale nifandrapak’ amy Abimeleke.
가알이 세겜 사람들의 앞서 나가서 아비멜렉과 싸우다가
40 Hinorìda’ i Abimeleke, le nitriban-day aolo’e mb’eo, vaho maro ty fere nitsingoritritse, pak’ am-pimoahañe an-dalambey eo.
아비멜렉에게 쫓겨 그 앞에서 도망하였고 상하여 엎드러진 자가 많아서 성문 입구까지 이르렀더라
41 Aa le nimoneñe e Aromà ao t’i Abimeleke; vaho rinoa’ i Zebole t’i Gaale naho o longo’eo, tsy hitoboke e Sekeme ao.
아비멜렉은 아루마에 거하고 스불은 가알과 그 형제를 쫓아내어 세겜에 거하지 못하게 하더니
42 Ie amy loak’ àndroy le niakatse mb’ an-kivoke mb’eo ondatio; naho natalily amy Abimeleke.
이튿날 백성이 밭으로 나오매 혹이 그것을 아비멜렉에게 고하니라
43 Aa le nendese’e ondatio naho zinara’e ho firimboñan-telo, naho niampitse an-kivok’ ao; ie rendre’e te ingo niakatse i rovay ondatio; le nilonadonake mb’am’ iereo vaho binaibai’e.
아비멜렉이 자기 백성을 세 떼로 나눠 밭에 매복하였더니 백성이 성에서 나오는 것을 보고 일어나서 그들을 치되
44 Nañitrike mb’eo amy zao t’i Abimeleke naho o mpiama’eo naho nijohañe an-dalambey eo; le niambotraha’ ty mpirai-lia’e roe ka ondaty an-kivok’ ao vaho nanjamañe.
아비멜렉과 그를 좇은 떼는 앞으로 달려가서 성문 입구에 서고 그 나머지 두 떼는 밭에 있는 모든 자에게 달려들어 그들을 죽이니
45 Aa le naha lomoñ’ andro ty nialia’ i Abimelek’ amy rovay; naho rinambe’e i rovay naho binaibai’e ondatio; naho dinemodemo’e i rovay vaho nandraraha’e sira.
아비멜렉이 그날 종일토록 그 성을 쳐서 필경은 취하고 거기 있는 백성을 죽이며 그 성을 헐고 소금을 뿌리니라
46 Ie jinanji’ ondaty am-pitalakesañ’ abo’ i Sekemeo, le niziliha’ iareo ty fipalirañe an-trañon-drahare’ i Berite ao.
세겜 망대의 사람들이 이를 듣고 엘브릿 신당의 보장으로 들어갔더니
47 Natalily amy Abimeleke te fa vory iaby ty mpiaolo’ i fitalakesañ’ abo’ i Sekemey.
세겜 망대의 모든 사람의 모인 것이 아비멜렉에게 들리매
48 Le niañambone’ ty vohi-Tsalmone amy zao t’i Abimeleke, ie naho ze hene mpiama’e; nandrambe fekoñe t’i Abimeleke naho binira’e ty ran-katae raike le rinambe’e naho nasampe’e an-tsoro’e eo vaho nanao ty hoe am’ondatio: I nirendre’ areo nanoekoy, masikà, ano ka.
아비멜렉과 그를 좇은 모든 백성이 살몬산에 오르고 아비멜렉이 손에 도끼를 들고 나무가지를 찍고 그것을 가져 자기 어깨에 메고 좇은 백성에게 이르되 `너희는 나의 행하는 것을 보나니 빨리 나와 같이 행하라' 하니
49 Aa le songa nibira hatae ondatio naho nañorike i Abimeleke naho napo’ iareo añ’ ila’ i fitalakesañ’aboy vaho narehe’ iareo añ’ afo i anjomba nitañe iareoy; le fonga nihomake o am-pitalakesa’ i Sekemeo, va’e lahilahy naho ampela arivo.
모든 백성도 각각 나무가지를 찍어서 아비멜렉을 좇아 보장에 대어 놓고 그곳에 불을 놓으매 세겜 망대에 있는 사람들도 다 죽었으니 남녀가 대략 일천명이었더라
50 Nomb’e Tebetse mb’eo t’i Abimeleke naho nitobe eo le naname i Tebetse vaho rinambe’e.
아비멜렉이 데베스에 가서 데베스를 대하여 진 치고 그것을 취하였더니
51 Fe añivo’ i rovay ty fitalakesañ’ abo fatratse; le fonga nivoratsake mb’eo ondaty naho rakembao, toe ze tan-drova ao; sinikada’ iareo am-boho’ iareo i lalañey vaho nanganike mb’an-digiligi’ i fitalakesañ’aboy ey.
성중에 견고한 망대가 있으므로 그 성 백성의 남녀가 모두 그리로 도망하여 들어가서 문을 잠그고 망대 꼭대기로 올라간지라
52 Le nimb’ amy fitalakesañ’ aboy mb’eo t’i Abimeleke; aa ie pok’ an-dalambei’e eo hanodots’ aze añ’afo,
53 le navokovoko’ ty rakemba añambone’e ey ty vato fandisañ’ ambone, namoy ty haran-doha’e.
한 여인이 맷돌 윗짝을 아비멜렉의 머리 위에 내려던져 그 두골을 깨뜨리니
54 Tinoka’e amy zao i ajalahy mpitàm-pikalan-defo’ey, le nanoa’e ty hoe: Tsoaho o fibara’oo le vonò iraho tsy mone hatao t’ie vinonon-drakemba; aa le tinombo’ i ajalahiy vaho nikoromake.
아비멜렉이 자기의 병기 잡은 소년을 급히 불러 그에게 이르되 `너는 칼을 빼어 나를 죽이라 사람들이 나를 가리켜 이르기를 그가 여인에게 죽었다 할까 하노라' 소년이 찌르매 그가 곧 죽은지라
55 Ie nirendre’ o ana’ Israeleo te mate t’i Abimeleke, le nimpoly songa mb’ an-toe’e mb’eo.
이스라엘 사람들이 아비멜렉의 죽은 것을 보고 각각 자기 처소로 떠나갔더라
56 Izay ty namalean’ Añahare ty halò-tsere’ i Abimeleke, i nanoa’e aman-drae’ey, ie namono i fonga rahalahi’e fitompolo rey;
아비멜렉이 그 형제 칠십인을 죽여 자기 아비에게 행한 악을 하나님이 이같이 갚으셨고
57 naho nondrohan’ Añahare añ’ambone’ o nte-Sekemeo ka ty haloloa’ iareo; vaho toly am’ iereo ty fatse nanoa’ Iotame ana’ Ierobaale.
또 세겜 사람들의 모든 악을 하나님이 그들의 머리에 갚으셨으니 여룹바알의 아들 요담의 저주가 그들에게 응하니라