Josoa 4
1 Naho fa hene tafatsàke Iardeney i valobohòkey, le nitsara ty hoe am’ Iehosoa t’Iehovà:
I stalo se, když již všecken národ přešel Jordán, (nebo byl řekl Hospodin k Jozue, řka:
2 Rambeso ondaty folo-ro’ amby boak’ am’ ondatioo; songa ondaty raike ze fifokoañe,
Vezměte sobě z lidu dvanácte mužů, po jednom muži z každého pokolení,
3 le ifantoho ty hoe: Mandrambesa vato folo-ro’amby boak’ am’ Iardeney ao, amy ijohañam-pandia’ i mpisoroñe reiy, naho endeso hitsake mindre ama’ areo vaho apoho amy tobe hialeña’ areo te anitoy.
A přikažte jim, řkouce: Vezměte sobě odsud z prostřed Jordánu, s místa, na němž stály nohy kněžské nepohnutě, dvanácte kamenů, a vyneste je s sebou, a sklaďte v ležení, v kterémž přes tuto noc pozůstanete),
4 Aa le kinanji’ Iehosoa indaty folo-ro’amby nedre’e amo ana’ Israeleo rey; sindre ondaty raike ze fifokoa’e.
Že povolav Jozue dvanácti mužů, kteréž k tomu zřídil z synů Izraelských, po jednom muži z každého pokolení,
5 Le hoe t’Iehosoa am’ iereo, Mitsàha aolo’ i vatam-pañina’ Iehovà Andrianañahare’ areoy an-teñateña’ Iardeney vaho songa mandrambesa vato raik’ an-tsoro’e ty ami’ ty ia’ o fifokoa’ o ana’ Israeleoo;
I řekl jim Jozue: Jděte před truhlou Hospodina Boha svého do prostřed Jordánu a vezměte sobě každý kámen jeden na rameno své, vedlé počtu pokolení synů Izraelských,
6 ho viloñe ama’ areo, aa naho mañontane anahareo o ana’ areoo amy añey, ty hoe: Inoñ’ ama’ areo o vato retoañeo?
Aby to bylo na znamení mezi vámi. Když by potom tázali se synové otců svých, řkouce: K čemu jsou vám ti kamenové?
7 Le ty hoe ty hatalili’ areo: Amy te nitampak’ aolo’ i vatam-pañina’ Iehovày o rano Iardeneio; ie nitsake Iardeney, le nitampake o rano’ Iardeneio; vaho ho faniahiañe o ana’ Israeleo nainai’e o vato retoañe.
Odpovíte jim, že se rozdělily vody Jordánské před truhlou smlouvy Hospodinovy, (když, pravím, šla přes Jordán, rozdělily se vody Jordánské), i zůstávají kamenové tito na památku synům Izraelským až na věky.
8 Aa le nanoe’ o ana’ Israeleo i namantoha’ Iehosoay, naho rinambe’ iereo ty vato folo-ro’ amby boak’ anteñateña’ Iardeney ao, ty amy tsinara’ Iehovà am’ Iehosoay, ty ami’ty ia’ o fifokoa’ o ana’ Israeleo, naho nendese’ iereo nitsake mindre am’ iereo mb’ an-tobe mb’eo vaho napo’ iereo ey.
I učinili synové Izraelští tak, jakž přikázal Jozue, a vzali dvanácte kamenů z prostředku Jordánu, jakož mluvil Hospodin k Jozue, vedlé počtu pokolení synů Izraelských, a přinesli je s sebou na první stanoviště, a tu je složili.
9 Natroa’ Iehosoa añivo’ Iardeney ka ty vato folo-ro’ amby amy nijohañam-pandia’ i mpisoroñe nitarazo i vatam-pañinay rey vaho mbe eo izay henaneo.
Jozue také vyzdvihl dvanácte kamenů u prostřed Jordánu na místě, kdež stály nohy kněží nesoucích truhlu smlouvy, a byli tam až do tohoto dne.
10 Aa le nijohañe añivo’ Iardeney o mpisoroñe nitarazo i vataio ampara’ te niheneke i nampitaroñe’ Iehovà Iehosoa am’ ondatioy ty amy nandilia’ i Mosè Iehosoa iabiy; vaho nalisa nitsake mb’eo ondatio.
Kněží pak, jenž nesli truhlu, stáli u prostřed Jordánu, dokudž se nevyplnilo všeliké slovo, kteréž přikázal Hospodin Jozue, aby oznámil lidu podlé všeho, jakž byl přikázal Mojžíš Jozue. I pospíšil lid a přešli.
11 Naho fa tafatsàke ondaty iabio, le nitsake ka i vatam-pañinan’ Añaharey naho i mpisoroñe rey añatrefa’ ondatio.
Když pak již přešel všecken lid, přešla také truhla Hospodinova i kněží, an lid na to hledí.
12 Nitsake reke-pialiañe aolo’ o ana’ Israeleo o ana’ i Reobeneo naho o ana’ i Gadeo naho i vakim-pifokoa’ i Menasèy ty amy nisaontsie’ i Mosè am’ iereoy;
Přešli i synové Rubenovi a synové Gádovi, a polovice pokolení Manassesova, vojensky zpořádaní před syny Izraelskými, jakož byl mluvil k nim Mojžíš.
13 va’e efats’ ale reke-pialiañe veka’e hialy ty nionjoñe mb’an-kotakotak’ añatrefa’ Iehovà, mb’a monto’ Ieriko mb’eo.
Okolo čtyřidcíti tisíců oděných bojovníků šlo před Hospodinem k boji na roviny Jericha.
14 Naonjo’ Iehovà ampahaoniña’ Israele iaby t’Iehosoa amy andro zay; vaho nañeveñe ama’e manahake ty nañeveña’ iareo amy Mosè amo hene andro niveloma’eo.
V ten den zvelebil Hospodin Jozue před očima všeho Izraele. I báli se ho, jako se báli Mojžíše po všecky dny života jeho.
15 Nitsara amy Iehosoa t’Iehovà, ami’ty hoe:
Mluvil pak Hospodin k Jozue, řka:
16 Ampitroaro boak’ am’ Iardeney o mpisoroñe mitarazo i vatam-pañinaio.
Přikaž kněžím, kteříž nesou truhlu svědectví, ať vystoupí z Jordánu.
17 Aa le nandily amy mpisoroñe rey t’Iehosoa, nanao ty hoe: Mitroara amo Iardeneio.
I přikázal Jozue kněžím, řka: Vystupte z Jordánu.
18 Naho niakatse boak’ an-teñateña’ Iardene ao i mpisoroñe rey nitarazo i vatam-pañina’ Iehovày, vata’e nitroatse an-tamboho eo o lelam-pandia’ i mpisoroñe reio le nimpoly an-toe’e o rano’ Iardeneio, nanginahina añ’olo’e iabio manahake te taolo.
Když pak vystupovali kněží, jenž nesli truhlu smlouvy Hospodinovy, z prostřed Jordánu, jakž jen vytrhli kněží nohy na sucho, navrátily se vody Jordánské k místu svému, a tekly předce jako i prvé ve všech březích svých.
19 Nitroatse Iardeney amy andro faha-folo’ i volam-baloha’eiy ondatio vaho nitobe e Gilgale an-dafe atiñana’ Ieriko eo.
Vyšed pak lid z Jordánu desátého dne měsíce prvního, položili se v Galgala k straně východní Jericha;
20 Le natroa’ Iehosoa e Gilgale eo i vato folo-ro’amby nakare’ iareo am’ Iardeney rey;
A dvanácte kamenů těch, kteréž vynesli z Jordánu, postavil Jozue v Galgala.
21 vaho nitaroñe’e amo ana’ Israeleo ty hoe: Aa naho añontanea’ o ana’ areoo an-droae’e añ’ andro añe ty hoe: Ino o vato retoañe?
A mluvil k synům Izraelským takto: Když by se otázali potom synové vaši otců svých, řkouce: Co ti kamenové znamenají?
22 le hampandrendrehe’ areo o ana’ areoo ty hoe: Nitsake Iardeney an-tane mipintampintañe t’Israele.
Oznámíte synům svým a díte: Po suše přešel Izrael Jordán tento.
23 Amy te nimaihe’ Iehovà Andrianañahare’ areo aolo’ areo ty rano Iardene ampara’ t’ie tafatsàke, manahake ty nanoe’ Iehovà Andrianañahare’ areo i Ria-Binday, ie nimaihe’e añatrefan-tikañe ampara’ te tafatsake,
Nebo vysušil Hospodin Bůh váš vody Jordánské před tváří vaší, až jste přešli, jakož učinil Hospodin Bůh váš moři Rudému, kteréž vysušil před tváří naší, až jsme přešli,
24 hahafohina’ ze kila ondati’ ty tane toy te maozatse ty fità’ Iehovà, hañeveña’e am’ Iehovà Andrianañahare’ areo nainai’e.
Aby poznali všickni národové země ruku Hospodinovu, že silná jest, a abyste se báli Hospodina Boha vašeho po všecky dny.
