< Jaona 7 >
1 Añe izay le nañavelo e Galilia ao t’Iesoà, f’ie tsy te homb’e Iehodà mb’eo amy te nipay hañè-doza ama’e o Tehodao.
इन बातों के बाद 'ईसा गलील में फिरता रहा क्यूँकि यहूदिया में फिरना न चाहता था, इसलिए कि यहूदी अगुवे उसके क़त्ल की कोशिश में थे
2 Nitotoke henane zay i sabadida-kivoho’ o Jiosioy,
और यहूदियों की 'ईद — ए — खियाम नज़दीक थी।
3 le hoe ty asa’ o rahalahi’eo ama’e: Isitaho ty eto, akia mb’e Iehodà añe, hahaoniña’ o mpiama’oo ka o fitoloñañe anoe’oo,
पस उसके भाइयों ने उससे कहा, “यहाँ से रवाना होकर यहूदिया को चला जा, ताकि जो काम तू करता है उन्हें तेरे शागिर्द भी देखें।
4 amy te tsy mitoloñ’ añetake ze te ho fohiñe, fa am-palangesañe. Kanao manao o raha rezao irehe, le atrefo i valobohòkey.
क्यूँकि ऐसा कोई नहीं जो मशहूर होना चाहे और छिपकर काम करे। अगर तू ये काम करता है, तो अपने आपको दुनियाँ पर ज़ाहिर कर।”
5 Toe tsy niantok’ aze ka o rahalahi’eo.
क्यूँकि उसके भाई भी उस पर ईमान न लाए थे।
6 Le hoe t’Iesoà am’ iareo: Mbe tsy tondroke ty androko, fe songa mete ama’ areo ze andro.
पस ईसा ने उनसे कहा, “मेरा तो अभी वक़्त नहीं आया, मगर तुम्हारे लिए सब वक़्त है।
7 Tsy eo ty halaiña’ ty voatse toy anahareo fa heje’e ka iraho mpanesek’ aze ty amy hatsivokara’ey.
दुनियाँ तुम से 'दुश्मनी नहीं रख सकती लेकिन मुझ से रखती है, क्यूँकि मैं उस पर गवाही देता हूँ कि उसके काम बुरे हैं।
8 Mionjona mb’amy sabadidakey mb’eo, fe tsy homb’ amy famantañañey hey iraho amy te mbe tsy heneke o androkoo.
तुम 'ईद में जाओ; मैं अभी इस 'ईद में नहीं जाता, क्यूँकि अभी तक मेरा वक़्त पूरा नहीं हुआ।”
9 Ie nanoa’e izay le nitambatse e Galilia ao.
ये बातें उनसे कहकर वो गलील ही में रहा।
10 Aa naho fa nionjom-ban-tsabadidake mb’eo o rahalahi’eo, le nimb’eo ka re, fe tsy nisorogodañe fa niampitsàmpitse.
लेकिन जब उसके भाई 'ईद में चले गए उस वक़्त वो भी गया, खुले तौर पर नहीं बल्कि पोशीदा।
11 Nipay aze amy sabadidakey o Jiosio, ie nifanao ty hoe: Aia re?
पस यहूदी उसे 'ईद में ये कहकर ढूँडने लगे, “वो कहाँ है?”
12 Lako firehoreho ty ama’e i màroy: hoe ty ila’e: Vañoñe indatiy, hoe ka ty ila’e: Aiy! toe ampandridrihe’e ty màro.
और लोगों में उसके बारे में चुपके — चुपके बहुत सी गुफ़्तगू हुई; कुछ कहते थे, वो नेक है। “और कुछ कहते थे, नहीं बल्कि वो लोगों को गुमराह करता है।”
13 Fe tsy teo ty nahaboa-drehake aze ami’ty fihembañañe o Tehodao.
तो भी यहूदियों के डर से कोई शख़्स उसके बारे में साफ़ साफ़ न कहता था।
14 Ie ho nivaky mira i sabadidakey, le nionjomb’ añ’ anjomban’ Añahare mb’eo t’Iesoà, nañoke.
जब 'ईद के आधे दिन गुज़र गए, तो 'ईसा हैकल में जाकर ता'लीम देने लगा।
15 Nilatsà’ o Tehodao le nanao ty hoe: Taia ty nampahilala indatiy o sokitseo, ie tsy nianatse?
पस यहुदियों ने ता'ज्जुब करके कहा, “इसको बग़ैर पढ़े क्यूँकर 'इल्म आ गया?”
16 Tinoi’ Iesoà ty hoe: Tsy ahy o fañòhakoo, fa a i nañitrik’ ahiy.
ईसा ने जवाब में उनसे कहा, “मेरी ता'लीम मेरी नहीं, बल्कि मेरे भेजने वाले की है।
17 Ie no’ ondatio ty hanao o satri’eo le ho rendre’e i fañòhañey ke hirik’ aman’ Añahare, he te ahy o volañekoo.
अगर कोई उसकी मर्ज़ी पर चलना चाहे, तो इस ता'लीम की वजह से जान जाएगा कि ख़ुदा की तरफ़ से है या मैं अपनी तरफ़ से कहता हूँ।
18 Mipay tsiriry ty mivolañe ty aze; f’ie mipay hañomey engeñe amy nañitrik’ azey ro to vaho tsy aman-kakeo.
जो अपनी तरफ़ से कुछ कहता है, वो अपनी 'इज़्ज़त चाहता है; लेकिन जो अपने भेजनेवाले की 'इज़्ज़त चाहता है, वो सच्चा है और उसमें नारास्ती नहीं।
19 Tsy i Mosè hao ty nanolotse i Hake ama’ areo, fe tsy ama’areo ty mañorike i Hake? Akore t’ie mipay hampivetrak’ ahy?
क्या मूसा ने तुम्हें शरी'अत नहीं दी? तोभी तुम में शरी'अत पर कोई 'अमल नहीं करता। तुम क्यूँ मेरे क़त्ल की कोशिश में हो?”
20 Hoe ty natoi’ i màroy: Amañ’ anga-draty irehe, ia ze o mipay hañoho-doza ama’oo?
लोगों ने जवाब दिया, “तुझ में तो बदरूह है! कौन तेरे क़त्ल की कोशिश में है?”
21 Hoe t’Iesoà tam’ iereo: Nanao raha raike iraho, le hene latsa.
ईसा ने जवाब में उससे कहा, “मैंने एक काम किया, और तुम सब ताअ'ज्जुब करते हो।
22 Nimea’ i Mosè anahareo o savatseo (tsy t’ie hirik’ amy Mosè, fa boak’ aman-droae); vaho manavatse ondaty ami’ty Sabotse nahareo.
इस बारे में मूसा ने तुम्हें ख़तने का हुक्म दिया है (हालाँकि वो मूसा की तरफ़ से नहीं, बल्कि बाप — दादा से चला आया है), और तुम सबत के दिन आदमी का ख़तना करते हो।
23 Aa naho savareñe ami’ty Sabata t’indaty tsy handilara’e ty Hà’ i Mosè; mahaviñetse anahareo hao te nampijangañeko fonitse ami’ty Sabata t’indaty?
जब सबत को आदमी का ख़तना किया जाता है ताकि मूसा की शरी'अत का हुक्म न टूटे; तो क्या मुझ से इसलिए नाराज़ हो कि मैंने सबत के दिन एक आदमी को बिल्कुल तन्दरुस्त कर दिया?
24 Ko mizaka ami’ty vinta’e, fa mizakà an-jaka tò.
ज़ाहिर के मुवाफ़िक़ फ़ैसला न करो, बल्कि इन्साफ़ से फ़ैसला करो।”
25 Le hoe ty ila’ o nte Ierosalemeo: Tsy itoy hao i paia’ iereo ho vonoeñey?
तब कुछ येरूशलेमी कहने लगे, “क्या ये वही नहीं जिसके क़त्ल की कोशिश हो रही है?
26 Hehe t’ie milañoñe am-batraike eo fe tsy ivolaña’ iareo. Hera toe fohi’ o roandriañeo te ie ro toe i Norizañey?
लेकिन देखो, ये साफ़ — साफ़ कहता है और वो इससे कुछ नहीं कहते। क्या हो सकता है कि सरदारों से सच जान लिया कि मसीह यही है?
27 Fohintika ty nihirifa’ indatiy; aa ie avy i Norizañey, tsy ho fohi’ ondaty ty niboaha’e.
इसको तो हम जानते हैं कि कहाँ का है, मगर मसीह जब आएगा तो कोई न जानेगा कि वो कहाँ का है।”
28 Aa le nipoña-peo añ’anjomban’ Añahare ao t’Iesoà te nañoke, nanao ty hoe: Eka! Fohi’ areo iraho mbore rendre’ areo ty nihirifako; Tsy nañira-batan-dRaho, fe vañoñe i nañitrik’ Ahiy, i amoea’ areoy.
पस ईसा ने हैकल में ता'लीम देते वक़्त पुकार कर कहा, “तुम मुझे भी जानते हो, और ये भी जानते हो कि मैं कहाँ का हूँ; और मैं आप से नहीं आया, मगर जिसने मुझे भेजा है वो सच्चा है, उसको तुम नहीं जानते।
29 F’ie fantako, amy te hirik’ ama’e, ie ty nañirak’ ahy.
मैं उसे जानता हूँ, इसलिए कि मैं उसकी तरफ़ से हूँ और उसी ने मुझे भेजा है।”
30 Nipay hitsepak’ aze iereo, fe tsy teo ty hahagaoñ’ aze ie mbe tsy nitondroke i ora’ey.
पस वो उसे पकड़ने की कोशिश करने लगे, लेकिन इसलिए कि उसका वक़्त अभी न आया था, किसी ने उस पर हाथ न डाला।
31 Le maro am’ ondatio ty niantok’ aze vaho nanao ty hoe: Ie totsake eo i Norizañey, hanao viloñe maro te amo nanoe’ itìañeo hao?
मगर भीड़ में से बहुत सारे उस पर ईमान लाए, और कहने लगे, “मसीह जब आएगा, तो क्या इनसे ज़्यादा मोजिज़े दिखाएगा?” जो इसने दिखाए।
32 Jinanji’ o Fariseoo i nivesovesoe’ i màroy, le nañitrike mpifeleke hitsepak’ aze o mpisorom-beio naho o Fariseoo.
फ़रीसियों ने लोगों को सुना कि उसके बारे में चुपके — चुपके ये बातें करते हैं, पस सरदार काहिनों और फ़रीसियों ने उसे पकड़ने को प्यादे भेजे।
33 Le hoe ty nanoa’ Iesoà: Anianike avao iraho te ama’areo vaho hienga mb’amy nañirak’ ahiy añe.
ईसा ने कहा, “मैं और थोड़े दिनों तक तुम्हारे पास हूँ, फिर अपने भेजनेवाले के पास चला जाऊँगा।
34 Hipay ahy nahareo fe tsy hahaisake; toe tsy mete’ areo hombàñe ty hombako.
तुम मुझे ढूँडोगे मगर न पाओगे, और जहाँ मैं हूँ तुम नहीं आ सकते।”
35 Le hoe ty fifanaontsi’ o Tehodao: Aia ty homba’e te tsy ho trea-tika? Hera homb’ amo miparaitak’ amo Grika añeoo, hañòke o Grikao;
हमारे यहूदियों ने आपस में कहा, ये कहाँ जाएगा कि हम इसे न पाएँगे? क्या उनके पास जाएगा कि हम इसे न पाएँगे? क्या उनके पास जाएगा जो यूनानियों में अक्सर रहते हैं, और यूनानियों को ता'लीम देगा?
36 Inoñe i enta’e ty hoe: Ho paiae’ areo iraho, fa tsy ho isa’ areo; naho, Tsy lefe areo ombañe ty hombako?
ये क्या बात है जो उसने कही, “तुम मुझे तलाश करोगे मगर न पाओगे, 'और, 'जहाँ मैं हूँ तुम नहीं आ सकते'?”
37 Ie amy andro honka ra’elahi’ i sabadidakeiy, le niongake t’Iesoà nipazake ty hoe: Ampomb’ amako mb’etoa hikama rano ze taliñiereñe. Ze miato amako,
फिर ईद के आख़िरी दिन जो ख़ास दिन है, ईसा खड़ा हुआ और पुकार कर कहा, “अगर कोई प्यासा हो तो मेरे पास आकर पिए।
38 hoe i Tsara Masiñey, le higoangoañe boak’ añ’arofo’e ao ty rano veloñe.
जो मुझ पर ईमान लाएगा उसके अन्दर से, जैसा कि किताब — ए — मुक़द्दस में आया है, ज़िन्दगी के पानी की नदियाँ जारी होंगी।”
39 (i Arofo ho rambese’ o mpiato ama’eo i nitsarae’e zay, fe mboe tsy ie i Arofoy, amy te mbe tsy nirengèñe t’Iesoà.)
उसने ये बात उस रूह के बारे में कही, जिसे वो पाने को थे जो उस पर ईमान लाए; क्यूँकि रूह अब तक नाज़िल न हुई थी, इसलिए कि ईसा अभी अपने जलाल को न पहुँचा था।
40 Aa le maro amy lahialeñe nahajanjiñe i tsaray ro nanao ty hoe: Toe ie i Mpitokiy.
पस भीड़ में से कुछ ने ये बातें सुनकर कहा, “बेशक यही वो नबी है।”
41 Hoe ty ila’e: Ie i Norizañey, fa hoe ka ty ila’e: Ho hirike e Galilia añe hao i Norizañey?
औरों ने कहा, ये मसीह है। “और कुछ ने कहा, क्यूँ? क्या मसीह गलील से आएगा?
42 Tsy fa tsinara’ o Sokitse Masiñeo hao te ho hirik’ amo tiri’ i Davideo i Norizañey, naho ho boake Betleheme, rova’ i Davide?
क्या किताब — ए — मुक़द्दस में से नहीं आया, कि मसीह दाऊद की नस्ल और बैतलहम के गाँव से आएगा, जहाँ का दाऊद था?”
43 Aa le nifampiria ty ama’e ondatio.
पस लोगों में उसके बारे में इख़्तिलाफ़ हुआ।
44 Teo o te hitsepak’ azeo, f’ie tsy nipaoham-pitañe.
और उनमें से कुछ उसको पकड़ना चाहते थे, मगर किसी ने उस पर हाथ न डाला।
45 Aa le nibalike mb’amo mpisorom-bey naho Fariseoo mb’eo o mpifelekeo, le hoe ty nanoa’ o beio: Akore t’ie tsy nasese’areo?
पस प्यादे सरदार काहिनों और फ़रीसियों के पास आए; और उन्होंने उनसे कहा, “तुम उसे क्यूँ न लाए?”
46 Le hoe ty natoi’ o mpifelekeo: Mbe lia’e tsy nahafilañoñe manahak’ indatiy t’indaty.
प्यादों ने जवाब दिया कि, “इंसान ने कभी ऐसा कलाम नहीं किया।”
47 Le natoi’ o Fariseoo ty hoe: I nahareo ka hao ty nampandridrihe’e?
फ़रीसियों ने उन्हें जवाब दिया, “क्या तुम भी गुमराह हो गए?
48 Ia amo roandriañeo naho amo Fariseoo ty miantok’ aze?
भला इख़्तियार वालों या फ़रीसियों मैं से भी कोई उस पर ईमान लाया?
49 Fokom-pàtse i màroy, amy te tsy apota’e t’i Hake.
मगर ये 'आम लोग जो शरी'अत से वाक़िफ़ नहीं ला'नती हैं।”
50 Hoe t’i nanoa’ i Nikodemosy (i mpiam’ iareo nitilike Iesoà taoloy).
नीकुदेमुस ने, जो पहले उसके पास आया था, उनसे कहा,
51 Mamàtse ondaty aolo’ te ijanjiñañe hahafohiñe i nanoe’ey hao i Han-tikañey?
“क्या हमारी शरी'अत किसी शख़्स को मुजरिम ठहराती है, जब तक पहले उसकी सुनकर जान न ले कि वो क्या करता है?”
52 Natoi’ iereo ty hoe: Nte-Galilia ka v-iheo? Hotsohotsò naho oniño te tsy itroaram-pitoky ty Galilia.
उन्होंने उसके जवाब में कहा, “क्या तू भी गलील का है? तलाश कर और देख, कि गलील में से कोई नबी नाज़िल नहीं होने का।”
53 Le hene nimpoly mb’an-kiboho’e mb’eo.
[फिर उनमें से हर एक अपने घर चला गया।