< Jaona 5 >

1 Nandimbe izay ty sabadidak’ o Jiosio le nionjoñe mb’e Ierosaleme mb’eo t’Iesoà.
इन बातों के बाद यहूदियों की एक 'ईद हुई और ईसा येरूशलेम को गया।
2 Teo ty antara marine’ ty lalambein’ Añondry e Ierosaleme ao atao Beit-zatà ami’ty saontsy Hebreo; aman-alokaloke lime.
येरूशलेम में भेड़ दरवाज़े के पास एक हौज़ है जो 'इब्रानी में बैत हस्दा कहलाता है, और उसके पाँच बरामदेह हैं।
3 Maro ty matindry nandre ao, ty fey, ty kombo, ty kepeke nandiñe ty fihetse’ i ranoy.
इनमें बहुत से बीमार और अन्धे और लंगड़े और कमज़ोर लोग जो पानी के हिलने के इंतज़ार में पड़े थे।
4 Ie an-tsa’e le mizotso mb’amy antaray ty anjeli’ i Talè mitrobo i ranoy; ie troboe’e i ranoy le ze valoha’e milipotse an-drano ao ty ampijangañeñe amy ze hasilofa’e.
[क्यूँकि वक़्त पर ख़ुदावन्द का फ़रिश्ता हौज़ पर उतर कर पानी हिलाया करता था। पानी हिलते ही जो कोई पहले उतरता सो शिफ़ा पाता, उसकी जो कुछ बीमारी क्यूँ न हो।]
5 Teo ty lahilahy nikepeke telo-polo taoñe valo’ amby.
वहाँ एक शख़्स था जो अठतीस बरस से बीमारी में मुब्तिला था।
6 Ie nivazoho’ Iesoà te nidefoke eo, naho niarofoana’e te haehae ty do’e, le nanoa’e ty hoe: Te ho jangam-b’iheo?
उसको 'ईसा ने पड़ा देखा और ये जानकर कि वो बड़ी मुद्दत से इस हालत में है, उससे कहा, “क्या तू तन्दरुस्त होना चाहता है?”
7 Hoe ty natoi’ i kepekey: O Aba, izaho tsy ama’ ondaty hampijoroboñe ahy amo antarao ie ampihalingaliñeñe o ranoo; fa naho mb’eo iraho, le eo ty mizotso aolo.
उस बीमार ने उसे जवाब दिया, “ऐ ख़ुदावन्द! मेरे पास कोई आदमी नहीं कि जब पानी हिलाया जाए तो मुझे हौज़ में उतार दे, बल्कि मेरे पहुँचते पहुँचते दूसरा मुझ से पहले उतर पड़ता है।”
8 Hoe t’Iesoà tama’e: Miongaha, rambeso o tihi’oo le mañaveloa.
'ईसा ने उससे कहा, “उठ, और अपनी चारपाई उठाकर चल फिर।”
9 Nijangañe amy zao indatiy le rinambe’e i tihi’ey vaho nitrantràñe mb’eo. Toe Sabotse ty andro.
वो शख़्स फ़ौरन तन्दरुस्त हो गया, और अपनी चारपाई उठाकर चलने फिरने लगा।
10 Aa le hoe ty asa’ o Tehodao amy jinangañey: Sabata ‘nio; faly ty anikeleha’o tihy.
वो दिन सबत का था। पस यहूदी अगुवे उससे जिसने शिफ़ा पाई थी कहने लगे, “आज सबत का दिन है, तुझे चारपाई उठाना जायज़ नहीं।”
11 Tinoi’e ty hoe: I nampijangañe ahiy ty nanao amako ty hoe: Miongaha, rambeso o tihi’oo le akia.
उसने उन्हें जवाब दिया, जिसने मुझे तन्दरुस्त किया, उसी ने मुझे फ़रमाया, “अपनी चारपाई उठाकर चल फिर।”
12 Le hoe ty ontane’ iareo: Ia t’indaty nanao ama’o ty hoe: Rambeso o tihi’oo, le akia, zao?
उन्होंने उससे पूछा, “वो कौन शख़्स है जिसने तुझ से कहा, 'चारपाई उठाकर चल फिर'?”
13 F’ie tsy napota’ i nafahañey, fa nivik’ añe t’Iesoà, le lahialeñe ty an-toetse ao.
लेकिन जो शिफ़ा पा गया था वो न जानता था कि वो कौन है, क्यूँकि भीड़ की वजह से 'ईसा वहाँ से टल गया था।
14 Ie añe, nivazoho’ Iesoà añ’anjomban’ Añahare ao re le nanoa’e ty hoe: Hehe, t’ie jangañe, ko mandilatse ka, tsy mone hanjo ty lombolombo’ i teoy.
इन बातों के बाद वो ईसा को हैकल में मिला; उसने उससे कहा, “देख, तू तन्दरुस्त हो गया है! फिर गुनाह न करना, ऐसा न हो कि तुझपर इससे भी ज़्यादा आफ़त आए।”
15 Niavotse indatiy nitalily amo Tehodao te Iesoà ro nampijangañe aze.
उस आदमी ने जाकर यहूदियों को ख़बर दी कि जिसने मुझे तन्दरुस्त किया वो ईसा है।
16 Aa le nampisoañe’ o Tehodao t’Iesoà, nikilily hañè doza ama’e, amy t’ie nanoe’e amy Sabotsey.
इसलिए यहूदी ईसा को सताने लगे, क्यूँकि वो ऐसे काम सबत के दिन करता था।
17 Fe hoe ty natoi’ Iesoà: Mifanehake sikal’ amy zao t’i Raeko vaho mitoloñe ka iraho.
लेकिन ईसा ने उनसे कहा, “मेरा आसमानी बाप अब तक काम करता है, और मैं भी काम करता हूँ।”
18 Aa le sandrake te nipaia’ o Tehodao ty hañoho-doza ama’e; tsy t’ie nandilatse amy Sabataiy avao, fa t’ie nanao i Andrianañahare ho Rae’e, hifanahafa’e aman’ Añahare.
इस वजह से यहूदी और भी ज़्यादा उसे क़त्ल करने की कोशिश करने लगे, कि वो न फ़क़त सबत का हुक्म तोड़ता, बल्कि ख़ुदा को ख़ास अपना बाप कह कर अपने आपको ख़ुदा के बराबर बनाता था
19 Le hoe ty natoi’ Iesoà: Eka! to t’itaroñako te, tsy mete manao inoñ’ inoñe am-bata’e i Anakey, naho tsy ty oni’e ano­en-dRae’e; amy te ze trea’e anoen-dRae’e, izay ro anoe’ i Anakey.
पस ईसा ने उनसे कहा, “मैं तुम से सच कहता हूँ कि बेटा आप से कुछ नहीं कर सकता, सिवा उसके जो बाप को करते देखता है; क्यूँकि जिन कामों को वो करता है, उन्हें बेटा भी उसी तरह करता है।
20 Kokoan-dRae t’i Anake le kila atoro’e aze ze anoe’e vaho ho toroa’e fitoloñañe ra’elahy te amy retoañe hilatsà’ areo.
इसलिए कि बाप बेटे को 'अज़ीज़ रखता है, और जितने काम ख़ुद करता है उसे दिखाता है; बल्कि इनसे भी बड़े काम उसे दिखाएगा, ताकि तुम ता'ज्जुब करो।
21 Fa hambañe ami’ty ampitroaran-dRae o vilasio naho mameloñe iareo, ty ameloma’ i Anakey ze no’e.
क्यूँकि जिस तरह बाप मुर्दों को उठाता और ज़िन्दा करता है, उसी तरह बेटा भी जिन्हें चाहता है ज़िन्दा करता है।
22 Toe tsy eo ty zakae’ i Rae, fa hene natolo’e amy Anakey ze fizakañe
क्यूँकि बाप किसी की 'अदालत भी नहीं करता, बल्कि उसने 'अदालत का सारा काम बेटे के सुपुर्द किया है;
23 soa te songa hiasy i Anakey, hambañ’ amy iasia’ iareo an-dRaey. Ze tsy miasy i ana’ey, tsy miasy an-dRae nañirak’aze.
ताकि सब लोग बेटे की 'इज़्ज़त करें जिस तरह बाप की 'इज़्ज़त करते हैं। जो बेटे की 'इज़्ज़त नहीं करता, वो बाप की जिसने उसे भेजा 'इज़्ज़त नहीं करता।
24 Eka! To ty itaroñako te, ze mijanjiñe o volakoo naho matoky i nañirak’ Ahiy ro aman-kaveloñe nainai’e, vaho tsy mimoak’ an-jaka ao; f’ie nienga i havilasiy mb’an-kaveloñe mb’eo. (aiōnios g166)
मैं तुम से सच कहता हूँ कि जो मेरा कलाम सुनता और मेरे भेजने वाले का यक़ीन करता है, हमेशा की ज़िन्दगी उसकी है और उस पर सज़ा का हुक्म नहीं होता बल्कि वो मौत से निकलकर ज़िन्दगी में दाख़िल हो गया है।” (aiōnios g166)
25 Itaroñako an-katò te, ho avy ty ora, toe fa ie henaneo, te ho janjiñe’ o vilasio ty fiarañanaña’ i Anan’ Añaharey, le ho veloñe o mahajanjiñe azeo.
“मैं तुम से सच सच कहता हूँ कि वो वक़्त आता है बल्कि अभी है, कि मुर्दे ख़ुदा के बेटे की आवाज़ सुनेंगे और जो सुनेंगे वो जिएँगे।
26 Fa hambañe ami’te aman-kaveloñe am-pañova’e t’i Rae, ty nanolora’e amy Anakey ty hanañe haveloñe am-bata’e;
क्यूँकि जिस तरह बाप अपने आप में ज़िन्दगी रखता है, उसी तरह उसने बेटे को भी ये बख़्शा कि अपने आप में ज़िन्दगी रख्खे।
27 mbore tinolo’e lily hizaka, amy te ie i Ana’ ondatiy.
बल्कि उसे 'अदालत करने का भी इख़्तियार बख़्शा, इसलिए कि वो आदमज़ाद है।
28 Ko idaba’ areo, fa ho tondroke ty ora ho janjiñe’ ze fonga an-donak’ ao i fiara­ñanaña’ey
इससे ता'अज्जुब न करो; क्यूँकि वो वक़्त आता है कि जितने क़ब्रों में हैं उसकी आवाज़ सुनकर निकलेंगे,
29 vaho hiongake boak’ao: ze nanao soa ho amy fivañonam-beloñey; le ze nanao raty ho amy fitroaram-pizakañey.
जिन्होंने नेकी की है ज़िन्दगी की क़यामत, के वास्ते, और जिन्होंने बदी की है सज़ा की क़यामत के वास्ते।”
30 Toe tsy mahatafe­tetse iraho te izaho avao. Ie mitsa­no­ñe ro mizaka, le to o zakakoo amy te tsy ty lahako ro paiako fa ty satrin-dRae nañirak’ ahy.
“मैं अपने आप से कुछ नहीं कर सकता; जैसा सुनता हूँ 'अदालत करता हूँ और मेरी 'अदालत रास्त है, क्यूँकि मैं अपनी मर्ज़ी नहीं बल्कि अपने भेजने वाले की मर्ज़ी चाहता हूँ।
31 Aa naho mitalily vatan-draho, tsy ho tò i taliliy.
अगर मैं ख़ुद अपनी गवाही दूँ, तो मेरी गवाही सच्ची नहीं।
32 Ao ty mitalily ahy, le apotako te to i taroñe talilie’e ahiy.
एक और है जो मेरी गवाही देता है, और मैं जानता हूँ कि मेरी गवाही जो वो देता है सच्ची है।
33 Fa nañitrik’ amy Jaona nahareo, le nitaroña’e ty hiti’e.
तुम ने युहन्ना के पास पयाम भेजा, और उसने सच्चाई की गवाही दी है।
34 Tsy rambeseko ze talilie’ ondaty ahy, fe ivolañako o raha zao hahazoa’ areo rombake.
लेकिन मैं अपनी निस्बत इंसान की गवाही मंज़ूर नहीं करता, तोभी मैं ये बातें इसलिए कहता हूँ कि तुम नजात पाओ।
35 Jiro nirehetse naho nireandrean-dre vaho nisatrie’ areo ty hirebeke hey amy hazavà’ey.
वो जलता और चमकता हुआ चराग़ था, और तुम को कुछ 'अर्से तक उसकी रौशनी में ख़ुश रहना मंज़ूर हुआ।
36 Amam-balolombeloñe ambone’ i Jaona iraho, fa o fitoloñañe nafanton-dRae amako ho henefañeo vaho i fitoloñañe fanoeko ro mitalily ahy te nirahen-dRae.
लेकिन मेरे पास जो गवाही है वो युहन्ना की गवाही से बड़ी है, क्यूँकि जो काम बाप ने मुझे पूरे करने को दिए, या'नी यही काम जो मैं करता हूँ, वो मेरे गवाह हैं कि बाप ने मुझे भेजा है।
37 I Rae nañirak’ Ahy, fa nita­roñe ahy. Mbe lia’ areo tsy nahajanjiñe ty fiarañanaña’e ndra nahaisake i vinta’ey,
और बाप जिसने मुझे भेजा है, उसी ने मेरी गवाही दी है। तुम ने न कभी उसकी आवाज़ सुनी है और न उसकी सूरत देखी;
38 vaho tsy mimoneñe ama’ areo ao o tsara’eo amy te tsy atokisa’ areo i nahitri’ey.
और उस के कलाम को अपने दिलों में क़ाईम नहीं रखते, क्यूँकि जिसे उसने भेजा है उसका यक़ीन नहीं करते।
39 Hotsohotsò o Sokitse Masiñeo; fa atokisa’ areo te ama’e ao ty hanaña’ areo haveloñe nainai’e; eka, ie i mitalily ahikoy, (aiōnios g166)
तुम किताब — ए — मुक़द्दस में ढूँडते हो, क्यूँकि समझते हो कि उसमें हमेशा की ज़िन्दगी तुम्हें मिलती है, और ये वो है जो मेरी गवाही देती है; (aiōnios g166)
40 fe mifoneñe tsy homb’ amako nahareo hahazo haveloñe.
फिर भी तुम ज़िन्दगी पाने के लिए मेरे पास आना नहीं चाहते।
41 Tsy rambeko ty fiasia’ ondatio,
मैं आदमियों से 'इज़्ज़त नहीं चाहता।
42 le apotako nahareo, te tsy an-tro’ areo ao ty fikokoan’ Añahare.
लेकिन मैं तुमको जानता हूँ कि तुम में ख़ुदा की मुहब्बत नहीं।
43 Nimb’ atoa iraho ami’ty tahinan-dRaeko, fe tsy rinambe’ areo; naho eo ty miheo mb’ama’ areo ami’ty añara’e, le ampihovae’ areo.
मैं अपने आसमानी बाप के नाम से आया हूँ और तुम मुझे क़ुबूल नहीं करते, अगर कोई और अपने ही नाम से आए तो उसे क़ुबूल कर लोगे।
44 Aia ty hahafatokisa’ areo, te mifampiasy avao fa tsy mipay ty engeñe boak’ aman’ Añahare tokañe?
तुम जो एक दूसरे से 'इज़्ज़त चाहते हो और वो 'इज़्ज़त जो ख़ुदा — ए — वाहिद की तरफ़ से होती है नहीं चाहते, क्यूँकर ईमान ला सकते हो?
45 Ko atao’ areo te izaho ty hanisý anahareo añatrefan-dRae; toe eo ty haneseke anahareo: i Mosè fitama’ areo.
ये न समझो कि मैं बाप से तुम्हारी शिकायत करूँगा; तुम्हारी शिकायत करनेवाला तो है, या'नी मूसा जिस पर तुम ने उम्मीद लगा रख्खी है।
46 Aa naho niantofa’ areo t’i Mosè le ho natokisa’ areo iraho amy te izaho i nanokira’ey.
क्यूँकि अगर तुम मूसा का यक़ीन करते तो मेरा भी यक़ीन करते, इसलिए कि उसने मेरे हक़ में लिखा है।
47 Aa naho tsy miantoke o soki’eo nahareo, aia ty hatokisa’ areo o volakoo?
लेकिन जब तुम उसके लिखे हुए का यक़ीन नहीं करते, तो मेरी बात का क्यूँकर यक़ीन करोगे?”

< Jaona 5 >