Jaona 12
1 Ie eneñ’ andro taolo’ i Fihelañey, le nomb’e Betania mb’eo t’Iesoà, amy nampivañoneñe i Lazarosy amy havilasiy.
Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
2 Le nañalankaña’ iereo ty mahakama hariva, i Marta ty nitoroñe, le mpiamo nidegañe am-pandambañañe mindre ama’eo t’i Lazarosy.
I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi.
3 Rinambe’ i Marie ty soli-drame rai-litatse saro-bily naho nahoso’e ty fandia’ Iesoà vaho nifaohe’e ami’ty maroi’e o fandia’eo, le nañatseke i anjombay ty harifondrifo’ i solikey.
Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
4 Le hoe t’i Jodasy nte-K’riote, raik’ amo mpiama’eo, i nikilily hifotetse azey:
Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
5 Akore te tsy naletake bogady telon-jato i solikey hatolotse amo rarakeo?
Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
6 Tsy t’ie ni-mpitretrè rarake te nanao izay, fa toe ni-mpikizo. Ie nimpitàn-koroñe vaho nampikamets’ ama’e.
To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
7 Le hoe t’Iesoà: Adono, fa nahaja’e ho ami’ty andro andeveñañe ahy o raha zao.
Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to.
8 Mbe ama’ areo lomoñandro o rarakeo; fe izaho tsy ho ama’ areo nainai’e.
Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
9 Aa le maro amo Tehodao ro nahafohiñe t’ie tao vaho nimb’eo, tsy ty amy Iesoà avao, fa t’ie hahaisake i Lazarosy natroa’e amy havilasiy.
Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
10 Aa le nikinia hañè-doza amy Lazarosy ka o mpisorom-beio.
Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
11 amy t’ie ty nivevea’ ty Jiosy maro, vaho niato am’ Iesoà.
Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
12 Amy loak’androy, ty valobohoke bey niavy hamonjy i sabadidakey, ie nahajanjiñe te fa hizilike am’Ierosalaime t’Iesoà,
Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
13 ro nandrambe ràn-tsatrañe naho niavotse hifanalaka ama’e vaho nisalale ty hoe: Ehe rombaho! Andriañeñe t’i Mpanjaka’ Israele! I mitotsak’ ami’ty tahina’ Iehovày
Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský.
14 Ie nahatendrek’ ana-borìke t’Iesoà le niningitse, ty amy pinatetse, ty hoe:
I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
15 Ko hembañe, ry anak-ampela’ i Ziona; Heheke! totsake i Mpanjaka’oy, miningitse ana-borìke.
Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě.
16 Tsy nirendre’ o mpiama’eo hey izay; ie nirèngeñe t’Iesoà vaho nitiahi’ iereo te pinatetse ty ama’e izay naho t’ie nanoeñe.
Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili.
17 Aa le nivave talily, ondaty nindre ama’e t’ie nikanjy i Lazarosy hiakatse i lonakey vaho nampitroare’e an-kavilasy.
Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých.
18 Izay ka ty talim-panalakà’ i màroy aze, ie nahajanjiñe te nanoe’e i viloñe zay.
Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
19 Aa le nifanao ty hoe o Fariseoo: Hehe te milesa nahareo, inao, mañorik’ aze iaby ty voatse toy.
Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm.
20 Tamo nionjomb’eo hitalaho amy sabadidakeio ty nte-Grika
Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
21 niheo mb’amy Filipo nte Betsaida’ i Galilia mb’eo nipay aze ami’ty hoe: O aba, te hahatrea Iesoà zahay.
Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
22 Nimb’amy Andrea mb’eo t’i Filipo amy entañe zay, le sinaontsi’ i Filipo naho i Andrea am’ Iesoà.
Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi.
23 Hoe ty natoi’ Iesoà: Fa tondroke ty ora te ho rengèñe i Ana’ ondatiy.
A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
24 Eka! to t’itaroñako, naho tsy mipok’ an-tane eo ty tabirin’ ampemba vaho mate, le midoñe ho tokañe ao avao; fa ie mate ro hamokatse bey.
Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
25 Ze mikoko ty fiai’e ro mampianto aze; f’ie malain-ty fiai’e ami’ty voatse toy ro mañaja aze ho amy haveloñe nainai’ey. (aiōnios g166)
Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. (aiōnios g166)
26 Naho eo ty hitoroñ’ ahy, soa re te hañorik’ ahy; fa amy itoerako ty hitoera’ i mpitorokoy; iasian-dRae ze mitoroñe ahy.
Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj.
27 Embetse ty troko henaneo, inoñe ty ho volañeko? O Aba rombaho ami’ty ora toy iraho? fe toe talin-diako ty ora toy.
Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
28 O Aba, rengeo ty tahina’o. Le niboak’ andindìñe ao ty fiarañanañañe nanao ty hoe: Fa nirengèko mbore ho rengèko.
Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
29 Nahajanjiñe izay i màro nizorazoray, le hoe iereo: Nangotroke! hoe ka ty ila’e: Nisaontsia’ ty Anjely.
Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
30 Hoe ty natoi’ Iesoà: Tsy izaho ty niboaha’ i fiarañanañañey, fa inahareo.
Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
31 Henane zao o fizakañe ty voatse toio; henaneo ty hañitoañe ty mpifehe’ ty voatse toy.
Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
32 Aa ie ongaheñe ami’ty tane toy iraho le ho taoneko amako ze kila ondaty.
A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
33 Ty hampahafohinañe i havilasy ho lià’ey i nisaontsie’ey.
(To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
34 Natoi’ i màroy ty hoe: Jinanji’ay amy Hake ao te ho veloñe nainai’e i Norizañey, aa vaho akore ty anoa’o ty hoe: Tsy mahay tsy hengaeñe i Ana’ ondatiy? Ia ze o Ana’ ondaty zao? (aiōn g165)
Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? (aiōn g165)
35 Le hoe t’Iesoà am’iereo: Mbe tsitrà-pie ty hindrezan-kazavàñe ama’ areo. Mañaveloa t’ie an-kazavàñe, ke hivotrahañ’ ieñe; amy te tsy apota’ ty mpañavelo añ’ieñe ao ty homba’e.
Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
36 Ie mbe ama’ areo i hazavàñey, le iantofo i hazavañey, soa t’ie ho anan-kazavàñe. Ie tsinara’ Iesoà le nienga vaho nietake.
Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
37 Ndra te maro ty viloñe nanoe’ Iesoà añatrefa’ iereo, tsy niantoke iereo,
A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však jsou neuvěřili v něho,
38 hampahaheneke i enta’ Isaia mpitoky nitsarae’ey, ty hoe: Ry Iehovà, ia ty niantoke ty talili’ay? Vaho nampalangeseñe ama’ia ty fità’ Iehovà?
Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno?
39 Aa le tsy mete nañaoñe iereo, amy tinovo’ Isaiay ty hoe:
Ale protoť jsou nemohli věřiti, neb opět Izaiáš řekl:
40 Nigoae’e ty fihaino’ iareo, naho nampigañe’e ty arofo’ iareo, soa tsy hahaisake ty fihaino’ iareo ndra hahaoniñe ty arofo’ iareo, himpolia’ iereo ho jangañeko.
Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
41 Nitaroñe’ Isaia izay, ie nahaoniñe ty enge’e vaho nitalily aze.
To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm.
42 Toe maro amo roandriam-beio ty niantok’ aze; f’ie tsy nitalily aze ty amo Fariseoo, hera haitoañe amo fitontonañeo,
A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni.
43 amy te ninò’ iareo ty fandrengea’ ondatio ambone’ ty fandrengean’ Añahare.
Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
44 Nikoike ty hoe t’Iesoà: Ze miato amako, tsy izaho ty atokisa’e, fa i Nañitrik’ Ahiy.
Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž mne poslal.
45 Mahaoniñe i nañirak’ Ahiy ty mahaisak’ ahy.
A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
46 Pok’ etoa ho failo ami’ty voatse toy iraho, soa tsy hidoñe am-pimoromoroñañe ao o miato amakoo.
Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
47 Naho eo ty mijanjiñe o volakoo fe tsy mañambeñe, tsy izaho ty hizak’ aze, amy te tsy t’ie hizaka ty voatse toy ty nombako mb’etoañe, fa ty handrombake ty voatse toy.
A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět.
48 Ty mifary ahy naho tsy mandrambe o volakoo, ao ty hizaka aze; toe hizaka aze amy andro honka’ey o entañe vinolakoo.
Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
49 Izaho tsy nivolañe an-joton-troke; fa i Raeko nañitrik’ Ahy, Ie ty nanolotse lily ahiko: ze ho volañeko naho ze ho taroñeko.
Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
