< Joba 8 >
1 Nanoiñe amy zao t’i Bildade nte-Sohy:
Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
2 Pak’ombia te ho saontsie’o o raha zao? Ampara ombia te ho tio-bey avao o entam-palie’oo?
Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
3 Mengohen’ Añahare hao ty zaka? Ampiolahe’ i El-Sadai hao ty hatò?
Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
4 Ie nandilats’ azo o ana’oo, le nasese’e ami’ty haozara’ o fiodia’eo.
Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
5 Aa naho nitsoehe’o t’i Andrianañahare vaho ty fiferenaiña’ i El-Sadai,
Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
6 naho malio naho vantan-drehe, le hivañona’e hampipoly i akiban-kavantaña’oy.
A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
7 Le ndra te nikede ty fifotora’o, hitombo ho ra’elahy ty figadoña’o.
A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
8 Ehe añontaneo i sà’ taoloy vaho imaneo o nitsikarahen-droae’eo,
Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
9 Bahimo tika fa toly omale avao, mbore talinjo ambone’ ty tane toy o andron-tikañeo.
(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
10 Aa vaho tsy ho toroa’ iareo hao, hisaontsy ama’o, hañakatse entañe boak’ añ’arofo’ iareo ao?
Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
11 Mahafitiry hao ty vinda lehe tsy an-tane hinake? Hitiry tsy aman-drano hao ty vondro?
Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
12 Ie maindoñe, tsy nibiraeñe, le mbe miheatse aolo’ ze hene rongoñe.
Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
13 Izay ty lala’ o mañaliño an’ Andrianañahareo; toe modo fitamàñe ty tsy aman-Kake.
Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
14 Ie maràntsañe ty fiatoa’e; naho fararotse ty fatokisa’e.
Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
15 Hiatoa’e ty anjomba’e fe tsy hahafijadoñe; vontitire’e fe tsy leo’e.
Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
16 Maindoñindoñe re añatrefa’ i àndroy andrevaha’ o tsampa’eo i golobo’ey,
Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
17 vandindire’ o vaha’eo ty votrim-bato, i traño-vatoo nitsifira’ iareoy.
Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
18 Ie ombotañe amy toe’ey, le ho lañe’e, ami’ty hoe, Mbe lia tsy nahatrea azo iraho.
A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
19 Eka, Izay ty haeha’ i lia’ey, mbe hitiry amo debokeo ka ty ila’e.
Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
20 Oniño te tsy ho farien’ Añahare ty vañoñe vaho tsy ho tohaña’e o lo-tserekeo.
Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
21 Mbe ho lifore’e fiankahafañe ty falie’o naho o fivimbi’oo am-pazake.
Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
22 Ho saroñen-kasalarañe ze malaiñe azo, ho modo ty kivoho’ o tsivokatseo.
Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.