Joba 41
1 Mahatarike i Leviatàne am-bintañe v-iheo? hatindri’o ambane an-tàly hao i lela’ey?
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
2 Lefe’o hao ty mampikiviro i oro’ey, ndra ty hangirike i soma’ey am-pengoke?
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
3 Hanao lako halaly ama’o hao re? Ke hivolañe mora ama’o?
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
4 Hifañina ama’o hao, handrambesa’o aze ho fetrek’oro’o kitro katroke?
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
5 Ho hisà’o hao hoe voroñe? ke ho tantalie’o ho amo anak’ ampela’oo.
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
6 Hifampihehetse ama’e hao o mpanao balikeo? Ho zarae’ iareo am’ o mpanao takinakeo hao re?
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
7 Ho tsitsihem-pirango hao i holi’ey? Ndra i loha’ey an-defom-piañe?
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
8 Apaoho ama’e ty fità’o vaho tiahio i ho ali’oy te tsy hindroe’o.
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
9 Hete! Toe tsy vente’e t’ie salalaeñe, tsy ho tafahohoke hao te isahañe?
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
10 I Tsy eo ty lahitsi’ay mahavany hitsobore aze; ia arè ty mahafiatreatre amako?
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
11 Ia ty nanolotse ahy, te havahako? ahiko ze hene ambanen-dikerañe ao.
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
12 Tsy hitsiñeko o kitso’eo, ty haozara’e ra’elahiy, vaho i sandri’e tsaratseakey,
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
13 Ia ty hañolitse o sisin-koli’eo? Ia ty hahafizilik’ añivom-balañorà’e roe ao?
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
14 Ia ty mahafisokake o lalam-bein-tarehe’eo? mampangetraketrake ty fañarikatoha’ o nife’eo.
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
15 Fisengea’e o sisì’e fatratseo, ie mikititse hoe linite;
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
16 Akore ty fifampikiteha’e kanao tsy mahafitsifitse ao ty tioke.
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
17 Nifampireketeñe iereo, mifampipiteke, tsy lefe akatrake.
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
18 Mitsopela-kazavàñe o fihatsìhe’eo, manahake ty holi-maso’ i maraindraiñey o maso’eo.
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
19 Failo milebaleba ty miakatse am-bava’e, afo mipelatse ty mipitsike mb’eo.
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
20 Mañatoeñe o loa-koro’eo, hoe valàñe mamorotse ambone vinda mirehetse.
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
21 Mamiañe foroha ty kofò’e, afo misodotse ty miboak’ am-bava’e ao.
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
22 Mimoneñe an-kàto’e ty haozarañe, vaho mitsinjak’ aolo’e eo ty miroreke.
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
23 Mifampirekets’ ama’e i holi’e mifanosokeo, gañe ama’e Izay tsy mete asitse.
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
24 Gañe hoe vato ty fo’e; manahake ty hamafem-bato-lisañe ambane.
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
25 Ie mivoalatse, miholi-tsandry o fanalolahio; ie vereñe mamoe’ay.
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
26 Tsy lefe t’ie liherem-pibara, ndra lefoñe, ndra ana-defo, ndra baramino masioñe.
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
27 Atao’e ho boka maike ty viñe, naho hatae voroke ty torisìke.
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
28 Tsy mahafandrifitse aze o ana-paleo; atao’e forompotse o vato-piletseo.
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
29 Tonton-drongoñe ama’e o kobaiñeo, tohafa’e o lefoñe mikaratsakaratsakeo.
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
30 Silam-balañe-tane masioñe ty ambane’e, hoe mamofopofoke ampemba t’ie miranga fotake.
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
31 Ampitroatroahe’e hoe valàñe i lalekey; ampanahafe’e ami’ty fampitranahañe rano mañitse i riakey.
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
32 Anoe’e lala-miloeloe ty am-boho’e ao anoe’e hoe a maròy foty i lalekey.
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
33 Tsy ambone-tane atoy ty mañirinkiriñe aze, ie nitsenèñe tsy ho aman-tahotse.
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
34 Jilojilove’e iaby ze atao abo; ie ty lohà’ ze hene anam-pirengevohañe.
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
