Joba 4

1 Le hoe ty natoi’ i Elifaze nte-Temane:

Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:

2 Hampihivivioke azo hao ty fimanea’ay rehak’ ama’o? fa Ia ty maha-lie-batañe tsy hivolañe?

Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?

3 Ingo te maro ty nanare’o, fa nampaozare’o ty fitañe mavozo.

Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.

4 Fiatoa’ o mitsikapio o saontsi’oo; nampifatrare’o o ongotse mikoletrao;

Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.

5 F’ie nizò azo henaneo, ihe ka ty midazidazìtse; nioza ama’o, le minevenevetse;

Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.

6 Tsy o havañona’oo hao ty fatokisa’o vaho fitamà’o ty fahitin-dala’o?

Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?

7 Ehe, tiahio hey: Ia ty nikoromake te nalio-tahiñe? Aia ty vañoñe naitoeñe?

Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?

8 Aa naho o nitreakoo: hambañe ty tatahe’ ty mpitraba-karatiañe, naho ty mpitongy kilily.

Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.

9 Ie mihomak’ ami’ty kofòn’ Añahare, mikoromak’ ami’ty fiforoaham-pifombo’e.

Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.

10 Mitromoro ty liona mireñetse ty liona romotse, fe poñafeñe o nifem-parasy tora’eo,

Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.

11 Mate ty liona-lahi’e te po-tsindroke, mibarakaike ty anan-diona rene’e,

Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.

12 Nasese amako añ’etake ty volañe, nitsepahen-tsòfiko ty nitangongoe’e.

Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.

13 Nitsakoreñe añ’aroñaron-kaleñe, ie lampon-drotse ondatio,

V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,

14 Niazo ty anifan-draho, nirevendreveñe, nampititititihe’e o taolako iabio.

Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.

15 Nihelañe añatrefan-tareheko eo ty angatse, niriñariña o volon-tsandrikoo.

Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.

16 Nijohan-dre, fe tsy nirendreko ty vinta’e; nitroatse aolo’ o masokoo ty vente’e, nianjiñe, le inao ty fiarañanañañe nanao ty hoe:

Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:

17 Ho to añatrefan’ Añahare hao t’i raolombelo? halio te amy Namboatse azey hao ondatio?

Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?

18 Heheke ndra o mpitoro’eo tsy atokisa’e, mbore anisia’e lilatse o anjeli’eo,

Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.

19 Àntsake o mpimoneñe an-traño taneo, O faha’eo an-debok’ ao, ie ho pìneke aolo’ ty fizara!

Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.

20 Ie demok’ añivo’ ty manjirik’andro naho ty haleñe; modo kitro-katroke tsy ihaoñañe.

Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.

21 Tsy nombotañe an-tro’e ao hao o talin-kivoho’eo? Ie mihomak’ avao, tsy aman-kilala!

Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.