Joba 33
1 Ie amy zao, ry Iobe, janjiño o entakoo, tsendreño iaby o volakoo.
Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
2 Hehe t’ie misoka-bava; mirehake ty lela am-bavako ao.
Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
3 Habeo’ ty havantañan-troko o volakoo, le hitaron-kilala ki’e o soñikoo.
Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
4 Nitsene ahiko t’i Arofon’Añahare, vaho mameloñe ahy ty kofò’ i El-Sadai.
Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
5 Toiño iraho naho mete’o; alaharo añ’atrefako etoa; mitroara!
Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
6 Hehe t’ie aman’ Añahare manahake azo: nitsenèñe am-bokon-dietse ka.
Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
7 Ehe, tsy hahafiriatsandry azo ty fihembaña’o ahy, mbore tsy havesatse ama’o te tindrieko.
Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
8 Toe nisaontsy am-pitsanoñako irehe, tsinendreko i fiarañanañan-dañona’oy,
Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
9 nanao ty hoe: Mikanitsoke iraho, tsy aman-kakeo; ki’e tsy aman-tahiñe an-troko ao.
Čist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
10 Ie mipay lengo’e haneseha’e ahy, Izaho atao’e ho rafelahi’e;
Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
11 Ajo’e an-dongòk’ ao o tombokoo, vandroñe’e iaby o lalakoo.
Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
12 Hete! ambarako azo: Zao ty tsy maha-to ty azo: Jabajaba te ama’ ondaty t’i Andrianañahare.
Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
13 Ino ty atreatre’o aze, te inao, Tsy hene volilie’e o anoe’eo?
Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
14 Indraike ty itsaràn’ Añahare, he indroe, fe tsy haoñe’ ondaty.
Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
15 amo nofioo, añ’aroñaron-kaleñe, naho milañake an-drotse ondatio, ie mihity an-tihy ao;
Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
16 zay ty anokafa’e ty ravembia’ ondaty naho ampipiteha’e ao ty fanoroañe,
Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
17 soa te havi’e amo sata’eo t’indaty naho sebaña’e ty firengevohan-dRaolombelo,
Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
18 hitàn-ty tro’e tsy homb- an’tsikeokeok’ ao naho ty fiai’e tsy ho mongorem-pibara.
A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
19 Liloveñe am-panaentaeñañe an-tihi’e eo ondatio, itoreova’e nainai’e o taola’eo,
Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
20 ampara te heje’e ty mahakama, vaho tsy nom-pisafoa’e ty raha mafiry.
Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
21 Minik’ avao ty sandri’e, le tsy trea; o taola’eo tsy niisake taolo, mirikiriky henaneo.
Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
22 Harivoe’ ty tro’e ty kibory, naho ty fiai’e o mpamonoo.
A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
23 Aa naho eo ty anjely hañalañalañe ho aze, raik’ ami’ty arivo, hañatoà’e ty havantaña’ ondaty,
Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
24 le ee te hiferenaiña’e, hanao ty hoe, Hahao re tsy higodañe mb’an-tsikeokeok’ ao; fa nitreako ty vilin’ ai’e;
Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
25 le hanahake ty haleme’ ty nofon’ ajaja ty sandri’e, Apoho himpolia’e o andron-katòra’eo.
I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
26 Mihalaly aman’ Añahare re, le no’e, isa’e an-kafaleañe i lahara’ey, vaho ampolie’e ama’ ondaty ty havañona’e.
Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
27 Hibekoa’e ondatio, ami’ty hoe: Nandilatse iraho, nimengoheko ty hahiti’e vaho tsy sazò ahy;
Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
28 toe jineba’e ty troko tsy hivariña’e mb’an-koboñ’ao, ho isa’ ty fiaiko i fireandreañey.
Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
29 Inao, fanoen’ Añahare iaby rezay, in-droe, eka in-telo amy t’indaty,
Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
30 hampolie’e boak’an-tsikeokeok’ ao ty tro’e, hiloeloe an-kazavàn-kavelo.
Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
31 Mitomira ry Iobe, janjiño iraho; mianjiña le hivolañe.
Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
32 Ihe aman’ entañe, toiño; mitaroña fa te hañatò azo iraho.
Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
33 Naho tsie, mitsatsiha, mianjiña, vaho hanarako hihitse.
Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
