< Joba 23 >
Tedy odpověděl Job a řekl:
2 Mafaitse ty toreoko henaneo, taña-miletraletra ty amy hatreontreoko.
Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
3 Ehe te napotako ty hahatreavako Aze, hiheovako mb’am-piambesa’e mb’eo.
Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
4 Halahako aolo’e eo ty amako, vaho hatsafeko veroke ty vavako.
Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
5 Ho azoko ty entañe havale’e ahy, vaho ho rendreko ty hitsara’e.
Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
6 Hatreatré’e ami’ty hara’elahin-kaozara’e hao? Aiy, f’ie ho haoñe’e.
Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
7 Mete hilahatse ama’e ty vañoñe, hamotsorañe ahy nainai’e amy Mpizakakoy.
Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
8 Hehe te mionjon-draho, f’ie tsy eo, midisa-voly, fa tsy isako,
Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
9 ie mitoloñ’an-kavia, tsy treako, ie mitolike mb’àn-kavana, tsy rendreko.
By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
10 Fe arofoana’e ty lala fombàko, ie fa nitsoeha’e le hiboake hoe volamena.
Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
11 Nahafitinoñe i lia’ey ty tomboko, nifaharako i lala’ey vaho tsy nitsile.
Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
12 Tsy nisitahako o nafèm-pivimbi’eo; nahajako o tsaram-palie’eo mandikoatse ty anjara rimako.
Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
13 F’ie tsy roe tsy telo, ia ty hampitolik’ aze? anoe’e iaby ze satrin’arofo’e.
On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
14 Ie ro mañeneke o atolots’ ahikoo: maro ty fanoe’e hoe Izay.
A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
15 Aa le hirevendreven-draho añ’atrefa’e eo; izaho mitsakore, le añeveñako.
Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
16 Ampianifan’ Añahare ty troko, ampangebahebae’ i El-Sadai,
Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
17 Toe tsy naitoañ’ añatrefa’ i ieñey iraho, naho nisaroña’e an-tareheko i fimoromoroñañey.
Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou ne zakryl mrákoty.