Joba 15
1 Le hoe ty natoi’ i Elifatse nte-Temane:
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Hanoiñe an-kilala-kafoake hao t’indaty mahihitse, ho lifora’e tiok’atiñanañe hao ty fisafoa’e?
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3 Hisafiry an-drehake tsy vente’e hao, ndra an-dañonañe tsy hahasoa?
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 Eka, apo’o ty fañeveñañe, sebaña’o ty fiambaneañe aman’ Añahare.
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 Anare’ o hakeo’oo ty falie’o, joboñe’o ty famelen-kalitake.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 Mamatse azo o falie’oo, fa tsy izaho; eka talilie’ o fivimbi’oo.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 Ihe hao t’indaty nisamaheñe valoha’e? Nitoly aolo’ o vohitseo v’iheo?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 Janji’o hao o safirin’ Añahare miheotseo? Haramamoe’o hao ty hihitse?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 Ino ty fohi’o tsy fohi’ay? Ino ty rendre’o tsy ama’ay?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 Songa ama’ay ty maròy foty naho ty androanavy bey taoñe te aman-drae’o.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 Maivañe ama’o hao ty fañohòan’ Añahare, naho o navere’e mora ama’oo?
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 Ino ty mampihelañe ty arofo’o? vaho mampandofiry o fihaino’oo?
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 T’ie tsambolitioe’o aman’Añahare ty arofo’o, ie anga’o hiakatse am-palie’o i saontsy zay.
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 Ino t’indaty, t’ie halio? I nasaman’ampelay, t’ie ho vañoñe?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 Ingo, ndra o masi’eo tsy iatoa’e mbore tsy malio am-pivazohoa’e o likerañeo.
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 Àntsake ty lo-tsereke naho ty maleotse, ie mpitohoke tahiñe hoe rano!
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 Hataliliko azo, janjiño; vaho ho taroñeko o nitreakoo—
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 O saontsi’ ondaty mahihitseo, ty tsy naeta’e boak’ aman droae’ iareo;
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 Ie am’ iereo avao ty nitolorañe i taney, ndra ty renetane tsy nihelañe am’iereo ao.
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 Ampikoretohe’ ty farare’e lomoñandro ty lo-tsereke, voaiake o taoñe nahaja ho a’ o mpisenge-herio.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 Feo mañebake ty an-dravembia’e ao; ie manintsin-dre, te ivotraha’ ty malaso.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 Tsy iantofa’e te hibalike boak’amy ieñey, toli’e i fibaray.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 Mirererere mipay hanen-dre ami’ty hoe; Aia Izay? Apota’e te am-pità’e i andro mimoromoroñey.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 Ampangebahebahe’ ty haloviloviañe naho hasotriañe, miambotrak’ ama’e hoe mpanjaka veka’e hihotakotake.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 Amy te natora-kitsi’e aman’Añahare ty fità’e, mitoandratoandra amy El-Sadai.
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26 Horidaña’e ami’ty hagàn-kàto’e, amy hateven’ angozim-pikalan-defo’e.
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27 Amy te kinope’e solike i tarehe’ey, vaho pinako’e havondrahañe ty leme’e;
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 Itoboha’e o rova mangoakoakeo, añ’anjomba tsy fimoneñañe, ie veka’e ho votre.
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 Tsy ho mpañaleale re, tsy ho nainai’e ty fijangaña’e, tsy midrodretse mb’an-tane o ampemba’eo.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 Tsy hibolitira’e i ieñey; haforejeje’ i lelan’ afoy o tora’eo, vaho hampihelaña’ ty kofòm-palie’e.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 Ee te tsy hiatoa’e ty hakoahañe, hamañahia’e vatañe; fa hanambezañe aze ty tsy vente’e.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 Ho henek’ aolo’ ty andro’e Izay, vaho tsy handrevake ty tsampa’e.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 Hahifi’e i valobo’e mantay manahak’ i vahey, vaho hahintsa’e i voñe’ey hambañ’ amo oliveo.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 Fa hangoakoake ty fivavea’ ty tsy aman-Kake, vaho ho forototoe’ ty afo ty kijà’ o mpanao vokàñeo.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 Ie mampiareñe hakalitahañe, naho mampiboloañe hakeo, vaho famañahiañe ty ihentseñan-tro’e.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
