Joba 13

1 Inao! fa nitreako iaby zao, tsinano’ ty sofiko vaho maharendreke.

Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.

2 Ze fohi’areo, apotako ka; Izaho tsy zai’ areo.

Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.

3 Fe te hivolañe amy El-Sadai iraho, te hifanointoiñe aman’ Añahare.

Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.

4 Mpanosoke vande nahareo, songa mpanaha tsy manjofake.

Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.

5 Ehe t’ie vata’e nianjiñe, le ho natao hihitse!

Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.

6 Ehe janjiño ty havereko, vaho janjiño ty fanoroan-tsoñiko

Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.

7 Hisaontsy hamengohañ’ aman’Añahare hao, hilañona’areo famañahiañe?

Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?

8 Handombok’ aze v’inahareoo? h’ondati-aivo, mpihalaly ho an’Andrianañahare hao?

Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?

9 Hahasoa anahareo hao te itsikaraha’e? Hamañahy Aze hao nahareo manahake ty famañahiañe ondaty?

Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?

10 Ie ho trevohe’e te mirihy añ’etake.

V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.

11 Tsy hampangebahebak’ anahareo hao ty enge’e? naho hivotrak’ ama’ areo ty fañeveñañe.

Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?

12 Oha-drehan-davenoke ty onin-taro’ areo, fiaron-dietse ty fikala’ areo.

Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.

13 Mianjiña, apoho iraho hivolañe le adono ho amako ty toly.

Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.

14 Ino ty andrambesako? ami’ty nifeko ty nofoko, vaho apoko an-tañako ty fiaiko.

Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?

15 Ndra te havetra’e, ie ty fatokisako fe hiverok’ añ’atrefa’e raho ty amo satakoo,

By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.

16 Vaho zao ty ho fandrombahañe ahy: te tsy hiatrek’aze ty tsy aman-Kake

Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.

17 Tsendreño o entakoo, naho ty lañonako an-dravembia’ areo.

Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.

18 Ingo, fa nalahako i tarokoy, apotako te hahazo to.

Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.

19 Ia ty hifanjomotse amako? le ho nitsiñe amy zao raho vaho nikenkañe.

Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?

20 Ehe ty raha roe avao ty tsy hanoa’o ahy, le tsy hietahako o lahara’oo.

Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:

21 Ahankaño amako ty fità’o, le ehe tsy hampianifañe ahy ty fañeveñako ama’o

Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.

22 Ie amy zao koiho, le hanoiñe iraho, ke angao hivolan-draho vaho toiño.

Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.

23 Fire o fandilarako naho hakeokoo? Ampahafohino ahy ty fiolako naho o tahikoo,

Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.

24 Akore te añetaha’o laharañe, vaho manao ahy ho rafelahi’o?

Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?

25 Hampititititihe’o hao ty ravets-atae asiotsion-tioke, ho heañe’o hao ty kafo maike?

Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?

26 Fa anokira’o raha mafaitse iraho, vaho ampandova’o ahy o hakeoko te niajalahy.

Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,

27 Añombea’o longòke o tombokoo, naho efera’o ty ho nilian-tombokoo.

A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;

28 ie mihamomoke hoe raha lo iraho, hoe saroñe nihanem-bararaoke.

Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.