Asan'ny Apostoly 7
1 Hoe i talèm-pisoroñey: To v’zao?
Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
2 Hoe t’i Stefana: Ry longo, naho ry aba, Inao! Ie mbe te Mesopotamia añe taolo’ te nimoneñe e Haraña t’i Abraàme raen-tikañe le niheo ama’e t’i Andrianañahare Rengèñey,
A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
3 le nanoa’e ty hoe: Misitaha an-tane’o naho an-drolongo’o, mimoaha an-tane hatoroko azo.
A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
4 Aa le niakats’ i tane Kaldea añe re nivotrake e Harane. Ie añe, naho fa vilasy ty rae’e, le nampiavote’e homb’an-tane fimoneña’ areo atoy henaneo.
Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
5 Fe tsy nimea’e lova ama’e, ndra ty tane handiam-pandia’e, ie mbetsiterake, le nampitama’e te hatolots’aze naho amo tarira’e hanonjohy azeo ho fanañañe izay.
A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.
6 Hoe ty nitsaran’ Añahare, t’ie: Ho renetane an-tanen’ ambahiny o tarira’eo, naho hondevozeñe, vaho ho volevolèñe efa-jato taoñe.
Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
7 Fe ho zakaeko ze tane mañondevo iareo, hoe t’i Andrianañahare, ie añe, le hiavotse iereo, hitoroñe ahy ami’ty toetse toy.
Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
8 Le natolo’e aze ty fañinam-pisavarañe naho nisamake Isaka re le nisavare’e ami’ty andro fahavalo, naho nisamake Iakobe t’Isaka vaho i androanavy folo ro’amby rey t’Iakobe.
I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
9 Ie nikirañe Iosefe i androanavy rey, le naleta’ iereo ho ondevo Egipte añe. Fe tama’e t’i Andrianañahare
A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním,
10 nandrombak’ aze amy ze fonga haoreañe naho tinolo’e hihitse naho fañisohañe añatrefa’ i Farao mpanjaka’ i Egipte le nanoe’e mpamandroñe hifehe i Egipte vaho o añ’ anjomba’e iabio.
A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
11 Nandramban-tane Egipte naho Kanana amy zao ty san-kasalikoañe vaho ty hasotriam-bey le tsy nahaoniñe mahakama o roaentikañeo.
Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
12 Ie jinanji’ Iakobe te aman-tsako ty Egipte, le nampihitrife’e mb’eo o roaentikañeo amy valoha’ey.
A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve.
13 Ie amy faha roey le nampahafohim-batañ’ amo rahalahi’eo t’Iosefe vaho nampandrendreheñe i Farao o longo’ Iosefeo.
A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi.
14 Aa le nampisangitrife’ Iosefe t’Iakobe rae’e naho o longo’eo, i fitom-polo-lime amby rey.
Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
15 Le nañavelo mb’e Egipte mb’eo t’Iakobe vaho nihomake, ie naho o roaentikañeo,
I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
16 le nasese mb’e Sekema añe, ie nirohoteñe amy lonake vinili’ i Abraàme drala amo ana’ i Hamora nte Sekemaio.
I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
17 Aa naho fa an-titotse ty andro nampitaman’ Añahare i nifantà’e amy Abraàmey, le nitombo naho nangetseketseke Egipte añe ondatio.
Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
18 Loneak’amy zao ty mpanjaka hifehe i Egipte tsy nahafohiñe Iosefe.
Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
19 Ie ty nañaramamo ondatin-tikañeo am-pamañahiañe naho famorekekeañe, naho nampiboake o ajajamena’ iareoo tsy hahatam-beloñe.
Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
20 Toly henane zay t’i Mosè, le nisoa vintañe am-pivazohoan’ Añahare, vaho nitaiàñe telo volañe an-trañon-drae’e ao.
V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.
21 Aa ie niotañe, rinambe’ ty anak’ ampela’ i Farao naho nibeize’e ho ana’e,
A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
22 le naòke amy ze hene hilala’ o nte Egipteo t’i Mosè vaho ni-fanalolahy an-tsara naho fitoloñañe.
I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
23 Ie fa ho efa-polo taoñe t’i Mosè, le niheo añ’arofo’e ty hitilike o longo’e ana’ Israeleo.
A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
24 Ie nioni’e te nisamporeraheñe tsy aman-tali’e ty raike, le nañolots’ aze, namale fate i niforekekeñey vaho nañoho-doza amy nte-Egiptey.
A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
25 Natao’e ho rendre’o longo’eo ty fandrombahan’ Añahare am-pità’e, f’ie tsy nahafohiñe.
Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
26 Ie niloakandro, niheo am’iereo mb’eo re nanjo ty nifandrapak’ aly, le nimanea’e fifampilongoañe ami’ty hoe: O lahireo, mpiroahalahy nahareoo; Akore te mifampijoy?
Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
27 Fe nanafasiotse aze i namofoke i rañe’eiy, nanao ty hoe: Ia ty nañory azo ho mpifehe naho mpizaka anay?
Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
28 Hamono ahy v’iheo, hambañe amy nanoa’o i nte Egipte omaley?
Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
29 Ty amy entañe zay, nitriban-day t’i Mosè naho nirenetane e Midiana añe vaho nisamak’ anadahy roe.
I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny.
30 Ie nimodo ty efa-polo taoñe, le nisodehañe ama’e an-dratraratram-bohi-Sinaiy añe ty anjeli’ Iehovà ami’ty lel’afo an-drongoñe.
A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
31 Ie nioni’ i Mosè zay le hinarahara’e i nizoeñey; le nañarivoa’e hahaisake vaho nivovo ama’e ty fiarañanaña’ Iehovà nanao ty hoe:
A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
32 Izaho o Andrianañaharen-droae’ areoo, t’i Andrianañahare’ i Abraàme, naho Isaka vaho Iakobe. Aa le ninevenevetse t’i Mosè tsy nahavany niisake.
Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
33 Le hoe t’ Iehovà tama’e: Afaho o hana am-pandia’oo fa masiñe o toetse ijohaña’oo.
I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
34 Toe niisako ty falovilovia’ ondatiko e Egipt’aoo, naho tsinanoko ty toreo’ iareo vaho nizotso hañaha iareo. Antao arè, fa hahitriko mb’e Egipte mb’eo irehe.
Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta.
35 Fe kiniho’iareo ami’ty hoe t’i Mosè: Ia ty nañory azo ho mpifehe naho mpizaka anay? Ie ty nafanton’ Añahare ampità’ i anjely niboak’ ama’e amy rongoñeiy ho mpifehe naho mpandrombake iareo.
Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
36 Indatiy ty nampiavotse iareo naho nanao halatsàñe naho viloñe tsi-tantane Egipte ao naho amy Riake Menay vaho am-patrambey ao efa-polo taoñe.
A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let.
37 Ie i Mosè nitaroñe amo nte-Israeleo ty hoe: Hampitroaren’ Añahare ho anahareo ty mpitoky hambañe amako boak’amo longo’ areoo.
Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte.
38 Ie ty nitraok’ amy anjeliy amy fivori-bey am-patram-bey añey, niharo amy anjely nisaontsy ama’e am-bohi-Sinaiy vaho taman-droaentikañe; ie ty nandrambe o fetse veloñe nitaroña’e aman-tikañeo.
Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
39 Fe, nizeharen-droaentika naho nasiotsio’ iareo, vaho nitolike mb’Egipte ty arofo’ iareo
Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
40 le nanao ty hoe amy Arone: Andranjio ndrañahare hiaolo anay, f’i Mosè nañavotse anay añ’Egipte izay, amoea’ay ty nizò aze!
Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
41 Nitsene bania iereo henane zay naho nibanabana soroñe amy sarey, vaho nirebek’ amy sata-pità’ iareoy.
I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
42 Aa le niambohoan’ Añahare naho nitolora’e ty hitoroñe i fifamorohotan-dindìñey, ie pinatetse amy bokem-pitokiy: O ry anjomba’ Israeleo, nañenga biby linenta vaho soroñe amako efa-polo taoñe am-patram-bey añe v’inahareo?
I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
43 Te mone nitarazoe’ areo ty kivoho’ i Moloka, naho ty vasia’ i Refane ndrañahare’areoy, o samposampon-draha namboare’ areo ho fitalahoañeo. Aa le haseseko mb’an-kalo’ i Bavele añe nahareo.
Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
44 Taman-droaen-tikañe an-dratraratra añe i kivohom-pitaroñañey, namboareñe do’e amy nisaontsie’e amy Mosèy te hamboare’e hamban-tsata amy niisa’ey.
Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
45 Le nampizilihe’ o roae’ay nandrambe azeo izay mindre amy Josoa, ie tinava’ iareo amo kilakila’ ndaty nasiotsion’ Añahare aolon-dahara’ iareoo i Taney; ie izay ampara’ i Davide;
Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
46 ie nanjò fañisohañe añatrefan’ Añahare, le nihalaly ty hahaoniña’e toetse himoneñan’ Añahare’ Iakobe.
Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
47 Fe i Selomò ty nandranjy anjomba ho aze.
Šalomoun pak udělal jemu dům.
48 Toe tsy miambesatse ami’ty nanoem-pitàñe t’i Andindimoneñe, amy tsara’ i mpitokiy:
Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
49 Fitobohako i likerañey, fitongoàn-tomboko ty tane toy. anjomba manakore arè ty ho ranjie’ areo ho ahiko? Hoe t’Iehovà. Ke, aia ty toetse hitofàko?
Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
50 Tsy ty tañako hao ty nanao ze he’e zao?
Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
51 Ry gan-katoke tsy sinavatse añ’arofo ndra an-dravembia. Zehare’ areo nainai’e i Arofo Masiñey manahak’ an-droae’ areo avao.
Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
52 Ia amo mpitokio ty tsy nisamporerahen-droae’ areo? Nañohofa’ iareo loza o nitoky ty fitotsaha’ i Vañoñeio, i nafote’ areo naho vinono’ areo anianiy;
Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
53 iereo fa nandrambe i Hake nafè’ o anjelioy, f’ie tsy nambenañe.
Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
54 Ie jinanji’iereo i hoe zay, le niromotse añ’arofo vaho nampikodrì-nife.
Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
55 Ie ka, lifotse i Arofo Masiñey, niandrandra nitalake i likerañey vaho nahaisake ty engen’ Añahare naho Iesoà nijohañe am-pitàn-kavanan’ Añahare ey.
On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
56 Heheke, hoe re, Treako te misokake o likerañeo vaho mijohañe ampitàn-kavanan’ Añahare eo i Ana’ondatiy.
I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
57 F’ie nipoña-koràke, nanentsen-dravembia vaho fonga nitrao-pañoridañe aze,
A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
58 le naronjeronje’ iareo alafe’ i rovay, naho nametsa-bato ama’e vaho napo’ o valolombeloñeo an-tombo’ ty dogalahy atao Saole eo o sarimbo’ iareoo.
A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
59 Ie nitolom-pametsam-bato amy Stefana, le nikaihe’e ty hoe: Ry Iesoà Talè, rambeso ty troko.
I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
60 Ie tafatongaleke, le pinaza’e am-piarañanañañe ty hoe: O Talè, ko tiñea’o am’iareo ty hakeo toy. Ie nanao izay le nirotse.
A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
