2 Mpanjaka 18
1 Ie tan-taom-paha-telo’ i Hosea, ana’ i Elà mpanjaka’ Israele, le niorotse nifehe t’i Kezkià, ana’ i Ahkaze, mpanjaka’ Iehodà.
Stalo se pak léta třetího Ozee syna Ela, krále Izraelského, kraloval Ezechiáš syn Achasa, krále Judského.
2 Roapolo toañe lime amby re te niorotse nifehe; le nifeleke roapolo taoñe sive’ amby e Ierosalaime. I Abý, ana’ i Zakarià ty tahinan-drene’e.
V pětmecítma letech byl, když počal kralovati, a dvadceti devět let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Abi, dcera Zachariášova.
3 Nanao ty havantañañe am-pivazohoa’ Iehovà re, manahake ze hene satan-drae’e Davide.
Ten činil, což jest dobrého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž činil David otec jeho.
4 Nafaha’e o toets’ aboo naho dinemo’e o hazomangao, naho finira’e o Aserào, vaho finorefore’e i mereñe torisike niranjie’ i Mosèy; amy te nañembok’ ama’e o ana’ Israeleo ampara’ i andro zay, le nitokaveñe ty hoe Nekostane.
On zkazil výsosti a stroskotal obrazy, a háje posekal, a ztloukl hada měděného, jehož byl udělal Mojžíš; nebo až do těch dnů synové Izraelští kadívali jemu, a nazval jej Nechustam.
5 Niatoa’e t’Iehovà Andrianañahare’ Israele; kanao tsy amo hene’ mpanjaka’ Iehodao naho amo taolo’eo ty nanahak’ aze.
V Hospodinu Bohu Izraelském doufal, a nebylo po něm jemu rovného mezi všemi králi Judskými, i z těch, kteříž byli před ním.
6 Nitambozore’e t’Iehovà, le tsy nenga’e ty fañorihañe aze, fa nambena’e o lili’e linili’ Iehovà i Mosèo.
Nebo se přídržel Hospodina, aniž se uchýlil od něho, a ostříhal přikázaní jeho, kteráž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.
7 Nindre ama’e t’Iehovà, le niraorao re ndra aia’ aia ty nomba’e; niolà’e ty mpanjaka’ i Asore le tsy nitoroñe’e.
A byl Hospodin s ním; k čemuž se koli obrátil, šťastně se mu vedlo. Zprotivil se pak králi Assyrskému, a nesloužil jemu.
8 Zinevo’e o nte-Pelistio pak’ Azà naho o mañohok’ azeo; boak’ am-pitalakesañ’ abo pak’ an-drova mikijoly.
On porazil Filistinské až do Gázy a končin jeho, od věže strážných až do města hrazeného.
9 Ie amy taom-paha-efa’ i Kezkià mpanjakay, naho ty taom-paha’ fito i Hosea, ana’ i Elà mpanjaka’ Israele te nionjomb’e Somerone t’i Salmanesere mpanjaka’ i Asore, nañarikatok’ aze.
Stalo se pak léta čtvrtého krále Ezechiáše, (jenž byl sedmý rok Ozee syna Ela, krále Izraelského, ) vytáhl Salmanazar král Assyrský proti Samaří a oblehl ji.
10 Nahamodo telo taoñe iereo vaho naharambe aze; amy taom-paha’ ene’ i Kezkia naho ty taom-paha sive’ i Hosea mpanjaka’ Israele, ty nitavaneñe i Somerone.
I vzali ji při konci léta třetího; léta šestého Ezechiášova, (jenž byl rok devátý Ozee krále Izraelského, ) vzata jest Samaří.
11 Nasese’ ty mpanjaka’ i Asore mb’e Asore mb’eo t’Israele, vaho napò’e e Kalà añe naho añ’ olo’ i Kabore, saka’ i Gozane, vaho amo rova nte Medaio;
I zavedl král Assyrský Izraele do Assyrie, a osadil jej v Chelach a v Chabor při potoku Gozan, a v městech Médských,
12 amy t’ie tsy nañaoñe ty fiarañanaña’ Iehovà Andrianañahare’ iareo, te mone nivalik’ amy fañina’ey naho ze he’e nandilia’ i Mosè mpitoro’ Iehovà; tsy jinanji’ iareo tsy nanoe’ iereo.
Proto že neposlouchali hlasu Hospodina Boha svého, ale přestupovali smlouvu jeho, i všecko to, což přikázal Mojžíš služebník Hospodinův, tak že ani poslechnouti ani činiti nechtěli.
13 Amy taom-paha folo-efats’ambi’ i Kezkiày, le nionjomb’ amo rova-fatrats’ Iehodao t’i Sankeribe mpanjaka’ i Asore vaho rinambe’e.
Potom čtrnáctého léta krále Ezechiáše přitáhl Senacherib král Assyrský proti všechněm městům Judským hrazeným, a zdobýval jich.
14 Le nampihitrik’ amy mpanjaka’ i Asore e Lakisey t’i Kezkia mpanjaka’ Iehoda nanao ty hoe: Nandilatse iraho, miengà ahy, le ho vaveko ze hapò’o amako. Le sinaze’ i mpanjaka’ i Asorey volafoty telon-jato talenta naho volamena telopolo talenta t’i Kezkià mpanjaka’ Iehodà.
Tedy poslal Ezechiáš král Judský k králi Assyrskému do Lachis, řka: Zhřešilť jsem, odtáhni ode mne; cožkoli na mne vzložíš, ponesu. I uložil král Assyrský Ezechiášovi králi Judskému tři sta centnéřů stříbra a třidceti centnéřů zlata.
15 Fonga natolo’ i Kezkià aze ze volafoty nizoeñe añ’ anjomba’ Iehovà naho am-pañajàm-bara añ’anjombam-panjaka ao.
I dal Ezechiáš všecky peníze, kteréž jsou nalezeny v domě Hospodinově a v pokladích domu královského.
16 Tinampa’ i Kezkia amy zao ty volamena an-dalambein’ anjomba’ Iehovà naho boak’ amo tokonañe nipakore’ i Kezkia mpanjakao; vaho natolo’e amy mpanjaka’ i Asorey.
Toho času obloupal Ezechiáš dvéře chrámu Hospodinova, i sloupy, kteréž byl obložil Ezechiáš král Judský, a dal je králi Assyrskému.
17 Nirahe’ i mpanjaka’ i Asorey boak’e Lakise mb’amy Kezkia mpanjaka e Ierosalaime mb’eo t’i Tartane naho i Rabsarise, vaho i Rabsakè, reketse lahin-defo tsifotofoto. Nionjomb’ eo iereo naho nivotrake e Ierosalaime, ie pok’eo le nimb’an-talahan’ antara ambone an-dala’ i tondam-panasay mb’eo vaho nijohañe ey.
A však poslal král Assyrský Tartana a Rabsara a Rabsace z Lachis k králi Ezechiášovi s vojskem velikým k Jeruzalému. Kteříž vytáhše, přijeli k Jeruzalému, a přitáhše, přitrhli a položili se u struhy rybníka hořejšího, kteráž jest podlé cesty dlážené při poli valchářovu.
18 Ie kinanji’ iareo i mpanjakay le niakatse mb’ am’ iereo mb’eo t’i Eliakime ana’ i Kilkià, mpifehe o añ’ anjombao naho i Sebnà mpanokitse vaho Ioà ana’ i Asafe mpamolily.
A když volali na krále, vyšel k nim Eliakim syn Helkiášův, kterýž byl správce domu, a Sobna písař, a Joach syn Azafův kancléř.
19 Le hoe t’i Rabsakè am’ iereo: Ano ty hoe t’i Kezkià: Hoe i mpanjaka ra’elahy mpifehe’ i Asorey: Ino ze o fiatoañe iatoa’o zao?
I mluvil k nim Rabsace: Povězte medle Ezechiášovi: Toto praví král veliký, král Assyrský: Jakéž jest to doufání, na kterémž se zakládáš?
20 Atao’o te fanoroañe naho haozarañe ente-mialy hao ty fivolan-tsoñy? Ia arè ty iatoa’o, te ihe niola amako?
Mluvils, (ale slova rtů svých ), že jest rady i síly k válce dosti. V kohož tedy nyní doufáš, že mi se protivíš?
21 Inao hey, te niatoa’o i fitoñom-bararata dinemokey, i Mitsraime; ie iatoa’ ondaty le ho voa ty taña’e, toe hitomboha’e; izay t’i Parò mpanjaka’ i Mitsraime amy ze hene miato ama’e.
Aj, nyní zpolehl jsi na hůl třtinovou, a to ještě nalomenou, na Egypt, na niž zpodepřel-li by se kdo, pronikne ruku jeho a probodne ji. Takovýť jest Farao král Egyptský všechněm, kteříž doufají v něho.
22 Fe naho anoa’areo ty hoe: Iatoa’ay t’Iehovà Andrianañahare’ay; Tsy Ie hao ty nañafaha’ i Kezkia o toets-abo’eo naho o kitreli’eo, vaho nanao ty hoe am’ Iehodà naho am’ Ierosalaime: Mitalahoa añatrefa’ ty kitrely e Ierosalaime toy?
Pakli mi díte: V Hospodina Boha svého doufáme: zdaliž on není ten, jehož Ezechiáš pobořil výsosti i oltáře, a přikázal Judovi i Jeruzalému, řka: Před tímto oltářem klaněti se budete v Jeruzalémě.
23 Aa ehe, ano parè amy talèko mpanjaka’ i Asorey; fa hatoloko azo ty soavala ro’ arivo naho mahatongoa mpiningitse ama’e irehe.
Nyní tedy, založ se medle se pánem mým, králem Assyrským, a dámť dva tisíce koní, budeš-li moci míti, kdo by na nich jeli?
24 Aa vaho akore ty hampitoliha’o ty laharam-pifehe’ i faragidrom-pitoron-talèkoy? vaho iatoa’o t’i Mitsraime hahazoa’o sarete naho mpiningitse!
I jakž bys tedy odolati mohl jednomu knížeti z nejmenších služebníků pána mého, ačkoli máš doufání v Egyptu pro vozy a jezdce?
25 Atao’o te tsy amako hao t’Iehovà, izaho nionjom-b’an-toetse toy handrotsake aze? Nanao ty hoe amako t’Iehovà: Tameo i taney vaho rotsaho.
Přesto, zdali bez Hospodina přitáhl jsem proti místu tomuto, abych je zkazil? Hospodin řekl mi: Táhni proti zemi té a zkaz ji.
26 Aa le hoe t’i Eliakime ana’ i Kilkià naho i Sebnà vaho Ioà amy Rab’ sakè: Ehe, misaontsia amo mpitoro’oo an-tsaontsi’ i Arame fa fohi’ay, le ko misaontsy an-tsaontsi’ o nte-Iehodao an-dravembia’ ondaty ambone’ o kijolio eio.
I řekl Eliakim syn Helkiášův a Sobna a Joach Rabsacovi: Mluv medle k služebníkům svým Syrsky, však rozumíme, a nemluv k nám Židovsky před lidem tímto, kterýž jest na zdech.
27 Fe hoe ty nanoa’ Rab’sakè, Nañirak’ ahy homb’ amy talè’oy naho ama’ areo hivolañako o entañe zao, fa tsy amo mitobok’ amo kijolioo ka? hahafitraofa’ iareo filintseñe ty fiamonto’e naho finoñe ty arirano’e?
I odpověděl jim Rabsace: Zdaliž ku pánu tvému a k tobě poslal mne pán můj, abych mluvil slova tato? Však k mužům těm, kteříž jsou na zdech, aby lejna svá jedli, a moč svůj spolu s vámi pili.
28 Niongak’ amy zao t’i Rab’sakè, nipazake ty hoe an-tsaontsi’ Iehoda: Janjiño ty enta’ i mpanjaka ra’elahy, mpifehe’ i Asorey.
A tak stoje Rabsace, volal hlasem velikým, Židovsky mluvě a řka: Slyšte slovo krále velikého, krále Assyrského.
29 Hoe i mpanjakay: Ko enga’ areo hamañahy anahareo t’i Kezkia. Fa tsy ho lefe’e ty hamotsotse anahareo am-pità’e.
Toto praví král: Nechť vás nesvodí Ezechiáš, neboť nebude moci vás vysvoboditi z ruky mé.
30 Le ko enga’ areo t’i Kezkia hampiato anahareo am’ Iehovà, ami’ty hoe: Toe handrombak’ antika t’Iehovà, vaho tsy hatolotse am-pitàm-panjaka’ i Asore ty rova toy.
A nechť vám nevelí Ezechiáš doufati v Hospodina, řka: Zajisté vysvobodí nás Hospodin, a nebudeť dáno město toto v ruku krále Assyrského.
31 Ko janjiñeñe t’i Kezkia; fa hoe ty mpanjaka’ i Asore: Mifampilongoa amako, le miavota mb’amako; le songa hikama amy vahe’ey, naho amy sakoa’ey vaho sindre hitohoke an-dranon-kadaha’e;
Neposlouchejtež Ezechiáše, nebo takto praví král Assyrský: Učiňte se mnou smlouvu, a vyjděte ke mně, a jezte jeden každý z vinice své a z fíku svého, a píte jeden každý vodu z čisterny své,
32 ampara’ te homb’eo iraho hanese anahareo mb’an-tane manahake ty anahareo, tanen-tsako naho divay, tane ama’ mofo naho tanem-bahe, tanen-katae olive naho tantele, soa t’ie ho veloñe fa tsy hihomake; le ko haoñe’ areo t’i Kezkià, ie sigihe’e ami’ty hoe: Ho hahà’ Iehovà tika.
Dokudž nepřijdu a nepřenesu vás do země podobné zemi vaší, do země úrodné, země chleba a vinic, země olivoví, oleje a medu, a budete živi a nezemřete. Neposlouchejtež Ezechiáše, neboť vás svodí, řka: Hospodin vysvobodí nás.
33 Aa vaho eo hao ty ‘ndraharen-kilakila’ ndatio nahavotsotse ty tane’e am-pitàm-panjaka’ i Asore?
Zdaliž mohli vysvoboditi bohové národů jeden každý zemi svou z ruky krále Assyrského?
34 Aia o ‘ndrahare’ i Kamate naho i Arpadeo? aia o ‘ndrahare’ i Sefarvaime naho i Henà vaho Ivào? Nahahaha’ iereo an-tañako hao ty Somerone?
Kdež jsou bohové Emat a Arfad? Kde jsou bohové Sefarvaim, Ana a Ava? Zdaliž jsou vysvobodili Samaří z ruky mé?
35 Ia amo fonga ‘ndrahare’ o fifelehañeo ty nahavotsotse i borizà’ey an-tañako? te hahafañaha’ Iehovà an-tañako t’Ierosalaime?
Kteří jsou mezi všemi bohy těch zemí, ješto by vysvobodili zemi svou z ruky mé? Aby pak Hospodin vysvoboditi mohl Jeruzalém z ruky mé?
36 Fe nianjiñe avao ondatio, leo volañe raike tsy natoi’ iareo ami’ty nandilia’ i mpanjakay ty hoe: Ko manoiñe aze.
Lid pak mlčel, a neodpověděl mu žádného slova; nebo takové bylo rozkázaní královo, řkoucí: Neodpovídejte jemu.
37 Nimb’ amy Kezkià mb’eo an-tsiky riniatse t’i Eliakime, ana’ i Kilkià, mpifehe’ i anjombay naho i Sebna mpanokitsey vaho Ioà mpamoliliy nitalily i enta’ i Rab’sakèy.
Přišli tedy Eliakim syn Helkie, kterýž byl správcím domu, a Sobna písař, a Joach syn Azafův kancléř k Ezechiášovi, majíce roucho roztržené, a oznámili jemu slova Rabsacova.
