< 2 Tantara 8 >

1 Ie añe ty roapolo taoñe namboare’ i Selomò i anjomba’ Iehovày naho i an­jomba’ey,
Stalo se potom po přeběhnutí dvadcíti let, v nichž stavěl Šalomoun dům Hospodinův a dům svůj,
2 le namboare’e o rova natolo’ i Korame azeo vaho nampimoneñe’e ao o ana’ Israeleo.
Že vystavěl Šalomoun města, kteráž byl dal Chíram Šalomounovi, a osadil tam syny Izraelské.
3 Nimb’e Kamate-tsobà mb’eo t’i Selo­mò nandrekets’ aze.
Zatím táhl Šalomoun do Emat Soby, a zmocnil se jí.
4 Le namboare’e i Tadmore am-patrambeiy vaho namboare’e e Kamate ao o rova fihajañe iabio.
I ustavěl Tadmor na poušti, a všecka města skladů vystavěl v Emat.
5 Namboare’e ka ty Bete-Korone ambone naho i Bete-korone ambane; rova fatratse, reketse kijoly naho lalambey vaho sikadañe;
Vystavěl i Betoron hořejší, též i Betoron dolejší, města ohrazená zdmi, branami i závorami.
6 naho i Baalate naho ze hene rova-pihaja’ i Selomòo naho o fonga rovan-tsarete’eo naho o rova’ o mpiningi’eo naho ze he’e namboare’e an-tsatrin-tro’e e Ierosalaime ao naho e Lebanone añe vaho amo hene tanem-pifehea’eo.
Ano i Baalat a všecka města, v nichž měl sklady Šalomoun, a všecka města vozů, i města jízdných, všecko vedlé žádosti své, cožkoli chtěl stavěti v Jeruzalémě a na Libánu, i po vší zemi panování svého.
7 Le ze hene ondaty nisisa amo nte-Kiteo naho amo nte-Amoreo naho amo nte-Perizeo naho amo nte-Kiveo naho amo nte-Iebosio, o tsy nte-Israeleo,
Všecken také lid, kterýž byl pozůstal z Hetejských, a Amorejských a Ferezejských, a Hevejských a Jebuzejských, kteříž nebyli z Izraele,
8 o sehangan’ ana’ iareo amy taney nisisa tsy nimongore’ o ana’ Israeleo, le nampijinie’ i Se­lo­mò rorotse pake henàne.
Z synů jejich, kteříž byli pozůstali po nich v zemi té, jichž byli nevyhubili synové Izraelští, uvedl Šalomoun pod plat až do tohoto dne.
9 Fe naho o ana’ Israeleo, tsy nanoe’ i Selomò mpitoroñe amo fitoloña’eo, fa nilahindefoñe naho mpifehem-pifeleke naho mpifele-tsarete’e vaho mpiningi-tsarete’e.
Ale z synů Izraelských, jichž nepodrobil Šalomoun v službu při díle svém, (nebo oni byli muži bojovní a přední knížata jeho, úředníci nad vozy a jezdci jeho),
10 Ie o mpiaolom-pifehe’ i Selomòo, ty roanjato-tsi-limampolo mpifeleke ondatio.
Z těch, pravím, bylo předních vládařů, kteréž měl král Šalomoun, dvě stě a padesáte, kteříž panovali nad lidem.
11 Le nampionjone’ i Selomò boak’ an-drova’ i Davide ao i anak’ ampela’ i Paròy mb’amy anjomba niranjie’e ho azey; ami’ty saontsi’e ty hoe: Tsy himo­neñe añ’ anjomba’ i Davide mpanjaka’ Israeley ty tañanjombako, amy te masiñe ty toetse nivotraha’ i vata’ Iehovày.
Dceru pak Faraonovu přestěhoval Šalomoun z města Davidova do domu, kterýž jí byl vystavěl. Nebo řekl: Nemohlať by bydliti manželka má v domě Davida krále Izraelského, nebo svatý jest, proto že vešla do něho truhla Hospodinova.
12 Le nañenga soroñe am’ Iehovà amy kitreli’ Iehovày t’i Selomò, i niranjie’e aolo’ i lavarangaiy;
Tedy obětoval Šalomoun zápaly Hospodinu na oltáři Hospodinovu, kterýž byl vzdělal před síní,
13 nañenga boak’ andro re ty amy lili’ i àndroy, ty amy lili’ i Mosèy, le amo Sabatao naho amo pea-bolañeo naho amo andro namantañañe in-telo boa-taoñeo, i sabadida-mofo tsy aman-dalivaiy naho i sabadidan-kereñandroy vaho i sabadi­dan-kibohotsey.
Cokoli náležitě každého dne obětováno býti mělo podlé přikázaní Mojžíšova, ve dny sobotní, na novměsíce a na slavnosti, po třikrát do roka, na slavnost přesnic, na slavnost téhodnů, a na slavnost stánků.
14 Tinendre’e ty amy fañè’ i Davide rae’ey, ty firimboña’ o mpisoroñeo amo fitoroña’eo naho o nte-Levio amo fitoroña’eo, ty handrenge naho hito­roñe añatrefa’ o mpisoroñeo, ty amy lili’ i àndroy; naho ty firimboña’ o mpigarin-dalam-beio, songa an-dalambei’e; amy nandilia’ i Davide ondatin’ Añaharey.
Ustanovil také podlé nařízení Davida otce svého pořádky kněžské k úřadům jejich, a Levíty ku povinnostem jejich, aby chválili Boha, a přisluhovali při kněžích náležitě každého dne, a vrátné v pořádcích jejich u jedné každé brány; nebo tak byl rozkaz Davida muže Božího.
15 Le tsy nivik’ amy nandilia’ i mpanjakay amo mpisoroñeo naho amo nte-Levio aman’ inoñ’ inoñe ndra amo trañon-kàjao iereo.
Aniž se uchýlili od rozkázaní králova kněžím a Levítům při všeliké věci i při pokladích.
16 Aa le linahatse iaby ty fitoloña’ i Selomò ampara’ i fañoreñañe o faha’ i anjom­ba’ Iehovàio, pak’ ami’ty nahahenefa’e aze. Aa le nifonitse ty anjomba’ Iehovà.
A když dostrojeno bylo všecko dílo Šalomounovo od toho dne, v němž založen byl dům Hospodinův, až do vystavení jeho, a tak dokonán byl dům Hospodinův,
17 Nomb’e Etsione-gebere naho Elote, añ’olon-driak’ an-tane’ i Edome mb’eo t’i Selomò.
Tedy jel Šalomoun do Aziongaber a do Elat při břehu mořském v zemi Idumejské.
18 Le hinitri’ i Korame ama’e am-pità’ o mpitoro’eo ty sambo naho o mpitoro’e zatse riakeo, le niharo lia amo mpitoro’ i Selomò mb’e Ofire mb’eo iareo, nangalake volamena efajato-tsi-limampolo talenta añe vaho nendese’ iereo mb’amy Selomò.
I poslal jemu Chíram po služebnících svých lodí, a služebníky umělé na moři, kteříž plavivše se s služebníky Šalomounovými do Ofir, nabrali odtud čtyři sta a padesáte centnéřů zlata, a přinesli je králi Šalomounovi.

< 2 Tantara 8 >