2 Tantara 16
1 Ie an-taom-pifehea’ i Asa faha-telopolo eneñ’ amby, le nionjo hiatreatre am’Iehodà t’i Baasà mpanjaka’ Israele, le namboare’e ty Ramà, hisebañe ze te hiavotse ndra himoak’ mb’amy Asa mpanjaka’ Iehodà.
Léta třidcátého šestého kralování Azova vytáhl Báza král Izraelský proti Judovi, a stavěl Ráma, aby nedal vyjíti ani jíti k Azovi králi Judskému.
2 Aa le nakare’ i Asa ty volafoty naho volamena am-pañajam-bara añ’ anjomba’ Iehovà naho añ’ anjomba’ i mpanjakay vaho nahitri’e mb’ amy Benehadade nte-Arame nimoneñe e Damesèk’ ao, ami’ty hoe:
Tedy vzav Aza stříbro i zlato z pokladů domu Hospodinova i domu královského, poslal k Benadadovi králi Syrskému, kterýž bydlil v Damašku, řka:
3 Eo ty fañina amako naho ama’o, manahake i tañivon-drae’o naho an-draekoy, Ingo te nañitrifako volafoty naho volamena; Mañaveloa, apitsoho ty fañina’o amy Baasà mpanjaka’ Israele, hisitaha’e amako.
Smlouva jest mezi mnou a mezi tebou, mezi otcem mým a mezi otcem tvým. Aj, posílámť teď stříbro a zlato, jdi, zruš smlouvu svou s Bázou králem Izraelským, ať odtrhne ode mne.
4 Aa le hinao’ i Benehadade t’i Asa mpanjaka naho nirahe’e haname o rova’ Israeleo o mpifehen-dahindefo’eo; le linafa’ iareo t’Iione naho i Dane naho i Abelmaime naho ze fonga rovam-pañaja’ i Naftaly.
I uposlechl Benadad krále Azy, a poslal knížata s vojsky svými proti městům Izraelským. I dobyli Jon a Dan, též Abelmaim i všech měst Neftalímových, v nichž měli sklady.
5 Aa ie jinanji’ i Baasa izay, le najihe’e ty fañamboarañe i Ramà vaho nado’e i nitoloña’ey.
To když uslyšel Báza, přestal stavěti Ráma, a zanechal díla svého.
6 Aa le nente’ i Asa t’Iehodà iaby hitaoñe o vato’ i Ramào naho o boda’e namboare’ i Baasao le namboatse i Gebà naho i Mitspà.
V tom Aza král pojal všecken lid Judský, a pobrali kamení z Ráma i dříví, z něhož stavěl Báza, a vystavěl z něho Gabaa a Masfa.
7 Ie amy zay, nimb’ amy Asa mpanjaka’ Iehoda mb’eo t’i Kananý mpioniñe, nanao ty hoe, Kanao niatoa’o ty mpanjaka’ i Arame, le tsy niatoa’o t’Iehovà Andrianañahare’o, le nipolititse am-pità’o ty valobohòm-panjaka’ i Arame.
V ten pak čas přišel Chanani prorok k Azovi králi Judskému, a řekl jemu: Že jsi zpolehl na krále Syrského, a nezpolehl jsi na Hospodina Boha svého, proto ušlo vojsko krále Syrského z ruky tvé.
8 Tsy nivalobohòke vasiañeñe reketse sarete naho mpiningitse nivorentsañe hao o nte-Koseo naho o nte-Lobeo? Fe kanao niatoa’o t’Iehovà le nitolora’e am-pità’o.
Zdaliž jsou Chussimští a Lubimští neměli vojsk velmi velikých, s vozy a jezdci náramně mnohými? A když jsi zpolehl na Hospodina, vydal je v ruku tvou.
9 Fa mihelañe mb’eo mb’eo an-tane atoy o fihaino’ Iehovào, hiboake ho maozatse amo añ’ampon-troke ama’e. Toe nanoe’o hagegeañe i rahay, hanañ’aly irehe henane zao.
Oči zajisté Hospodinovy spatřují všecku zemi, aby dokazoval síly své při těch, kteříž jsou k němu srdce upřímého. Bláznivě jsi učinil v té věci, protož od toho času budou proti tobě války.
10 Niforoforo amy mpioniñey t’i Asa le nampijoñe’e am-bahorañe ao ami’ty haviñera’e amy rahay. Namorekeke ondaty ka t’i Asa henane zay.
Tedy rozhněvav se Aza na proroka, dal ho do vězení; nebo se byl rozhněval na něj pro tu věc. A utiskal Aza některé z lidu toho času.
11 Aa ty amo fitoloña’ i Asao, ty valoha’e ampara’ ty fara’e, ingo te misokitse amo bokem-panjaka’ Iehoda naho Israeleo.
O jiných pak věcech Azových, prvních i posledních, zapsáno jest v knize o králích Judských a Izraelských.
12 Ie an-taom-pifehea’e faha telopolo sive’ amby, narare am-pandia’e t’i Asa; toe nanjeke mafe i arete’ey; fe amy hasilo’ey, tsy Iehovà ty pinai’e, fa o mpanahao.
Potom léta třidcátého devátého kralování svého nemocen byl Aza na nohy své těžkou nemocí, a však v nemoci své nehledal Boha, ale lékařů.
13 Aa le nitrao-piròtse aman-droae’e t’i Asa; nivilasy an-taom-pifehea’e fah’ efapolo-raik’ amby.
A tak usnul Aza s otci svými, a umřel léta čtyřidcátého prvního kralování svého.
14 Nalente’ iareo an-kibori’e hinali’e ho am-bata’e an-drova’ i Davide ao, le natsalalampa’ iareo amy fandreañe natsafeñe raha mandrifondrifoñe naho karazan’ embok’ ankafankafa nitsenèñe ami’ty hilala’ o mpanao rano mañitseoy; le nanoa’ iareo fañoroañe ra’elahy.
A pochovali jej v hrobě jeho, kterýž byl vytesal sobě v městě Davidově, a položili ho na lůžku, kteréž byl naplnil vonnými věcmi a mastmi dílem apatykářským připravenými. I pálili to jemu ohněm velmi velikým.
