1 Korintiana 7
1 Aa ty amo raha sinoki’ areoo. Hàmake tsy hipaok’ ampela ty lahilahy.
O čemž jste mi pak psali, k tomuť vám toto odpovídám: Dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati.
2 Fe ty amo hakarapiloañeo, soa re te songa hanañe ty vali’e ty lahilahy, naho sindre hanañe ty vali’e ty rakemba.
Ale pro uvarování se smilstva, jeden každý manželku svou měj a jedna každá měj muže svého.
3 Le hañeneke ty lili’e amy vali’ey ty lahilahy, manahake izay ka ty rakemba amy tañanjomba’ey.
Muž k ženě povinnou přívětivost okazuj, a tak podobně i žena muži.
4 Tsy manandily amy sandri’ey ty rakemba, fa i vali’ey; naho tsy manandily amy sandri’ey ty lahilahy, fa i rakemba’ey.
Žena vlastního těla svého v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena.
5 Ko mifampifoneñe naho tsy ty amo andro ilahara’ areo ho fitalahoañeo, añe izay le miolora tsy mone hazizi’ i mpañìnjey t’ie tsy maha-lie-batañe.
Nezbavujte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a potom zase k témuž se navraťte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.
6 Fiheveañe o rehako zao, fa tsy lily.
Ale toť pravím podle dopuštění, ne podle rozkazu.
7 Nikitrako te sindre nanahake ahiko ondatio. F’ie songa manañe ty falalàñe natolon’ Añahare aze; etia ty aman-tsata izao le eroa ty aman-tsata izay.
Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak.
8 Aa le hoe iraho amo tsy amam-balio naho amo vantotseo; Soa ho a iareo ty himoneñe hambañe amako.
Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, aby tak zůstali jako i já.
9 Fa naho tsy mahalie-batañe, le apoho hañenga valy. Hamake t’ie hanambaly ta te hiforehetse.
Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se.
10 Le hoe ty atoroko o manam-balio, toe tsy izaho fa i Talè, asoao tsy hisitake ami’ty vali’e ty rakemba.
Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželka od muže neodcházej.
11 (F’ie misitake, soa re te hidoñe tsy hanambaly, ke hifampirekets’ amy vali’ey indraike.) Vaho tsy hañary ty vali’e ty lahilahy.
Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, anebo smiř se s mužem svým. Tolikéž muž nepropouštěj ženy.
12 Manao ty hoe amo ila’eo iraho, fa tsy i Talè: Naho eo ty rahalahy amam-baly tsi-mpiato, fe no’e ty mipiteke amy lahilahiy, le tsy haria’e.
Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí.
13 Naho amam-baly tsi-mpiato ty rakemba, ie mbe te hirekets’ ama’e, le ehe tsy hampisitahe’e.
A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho.
14 Amy te hampiavahe’ i rakembay i vali’e tsi-mpiatoy, vaho hampiavahe’ i lahilahiy i vali’e tsi-mpiatoy; naho tsy izay tsy ho nalio o ana’ areoo, f’ie amy zao, miavake.
Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu věřící, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou.
15 Aa naho te hifampiria’ ty tsi-miato, le apoho homb’eo, fa tsy mpirohy i rahalahiy ndra i rahavavey; fe mikanjy antika hifampilongo t’i Andrianañahare.
Pakliť nevěřící odjíti chce, nechať jde. Neníť manem bratr neb sestra v takové věci, ale ku pokoji povolal nás Bůh.
16 Fa aia ty hahafohina’o, ry rakembao, ke ho rombahe’o ty vali’o? Le aia ty hahafohina’o, ry lahilahio, he ho rombahe’o ty tañanjomba’o?
A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Anebo co ty víš, muži, získáš-li ženu?
17 fe soa re te songa mañavelo amy tinendre’ i Talè azey, amy sindre nikanjian’ Añahare azey, izay ty fanoroako amo Fivory iabio.
Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím.
18 Nikanjieñe t’ie sinavatse hao? aa le tsy ho faohe’e i fisavara’ey; nikanjieñe t’ie tsy nisavatse hao? soa re te tsy ho savareñe.
Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřezání; pakli kdo v neobřízce povolán, neobřezuj se.
19 Ts’inoñe o savatseo; ts’inoñe ka ty tsy fisavarañe; fa ty fañambenañe o lilin’ Añahareo.
Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání Božích.
20 Aa le songa mijohañe amy nikanjiañe azey t’indaty.
Jeden každý v povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej.
21 Niondevo hao t’ie kinanjy? Ko ahoa’o; fe naho mete’o ty mihaha, le mihahà.
Služebníkem byv, povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej.
22 Le ty nikanjieñe amy Talè ao t’ie ni-ondevo ro haha amy Talè; le ty nikanjieñe t’ie midada ka, ro fetrek’ oro i Norizañey.
Nebo kdož jest v Pánu povolán, byv služebníkem, osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán byv svobodný, služebník jest Kristův.
23 Vinily sarotse nahareo, aa le ko miondevo ama’ ondaty.
Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští.
24 O ry longo, sambe mimoneña aman’ Añahare amy nikanjiañe azey.
Jeden každý, jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem.
25 Aa ty amo somondrarao, tsy amako ty lili’ i Talè; f’ie manolo-kevetse amy te niferenaiña’ i Talè ho matoe.
O pannách pak přikázání Páně nemám, ale však radu dávám, jakožto ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti.
26 Aa le ataoko te mahasoa, ty amo faloviloviañe henaneo, te mijohañe amy azey avao t’indaty.
Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti.
27 Ihe mirekets’ aman-drakemba? ko mipay ho votsotse. Ihe mihaha an-drakemba, ko mangala-baly.
Přivázán-lis k ženě, nehledej rozvázání. Jsi-li prost od ženy, nehledej ženy.
28 F’ie mañenga valy, tsy hakeo, lehe engaeñe ty somondrara, tsy aman-tahiñe, fe ho volevolèn-draha ami’ty haveloñe toy, ie ho nikalañako.
Pakli bys ses i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím.
29 Fe zao ty volako, ry longo: Tomotse o androo, aa ie henane zao, soa re te hanao hoe tsy manam-baly o amam-balio,
Ale totoť vám pravím, bratří, protože čas ostatní jest ukrácený: náležíť tedy, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli.
30 naho hoe tsy miharovetse o mirovetseo, naho hoe tsy mirebeke o mirebekeo, naho hoe tsy mahazo o mivilio,
A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž se radují, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli,
31 vaho hoe tsy mijorobo ami’ty haveloñe toy o mitoloñe ama’eo, fa mihelañe ty vinta’ ty voatse toy.
A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa.
32 Kitrako te tsy ni-tsimboetse nahareo. Midare o raha’ i Talèo ty tsy manam-baly, hampiehake i Talè.
A já bych rád chtěl, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu.
33 F’ie midare o raha’ ty tane toio i manambaliy, ty hampinembanebañ’ i vali’ey.
Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbil ženě.
34 Miambake ka ty rakemba naho ty somondrara; dare’ i tsy amam-baliy i Talè, ie te hiavake an-tsandry naho an-troke. Fe tsiborehetohe’ o raha’ ty tane toio i amam-baliy, ty hahafale i vali’ey.
Rozdílnéť jsou jistě žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci světa, kterak by se líbila muži.
35 Ty hahasoa anahareo ty nanoako zao, tsy t’ie hanao bozizy, fa ty hañonjonako ze mañeva, tsy hañembetse ty fiatraha’ areo i Talè.
Totoť pak pravím proto, abych vám to, což jest užitečnějšího, ukázal, ne abych na vás osidlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi bez všeliké roztržitosti.
36 Fa naho eo ty mitsakore te tsy mañeva i anak’ ampela’ey i fanoe’ey, ie fa miha-àñoñe, naho atao’e te toko’e henefañe, le ee te hanoe’e i satri’ey, ie tsy aman-kakeo, apoho hengaeñe.
Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá.
37 Fe i migahiñe añ’ arofo’ey, ie tsy embetse, midada amo azeo, naho fa nanampa-kevetse añ’arofo ao te ho tana’e i somondrara’ey, le manao soa.
Ale kdož jest se pevně ustavil v srdci svém, a není mu toho potřeba, ale v moci má vlastní vůli svou, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí.
38 Aa le manao soa i mampañenga i somondrara’ey, fa lombolombon-kasoa ty tsy mampañenga.
A tak i ten, kdož vdává pannu svou, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí.
39 Fehè’ o lilio ty rakemba ie mbe veloñe ty vali’e; fe naho vilasy i vali’ey le votsotse re hanambaly ze tea’e amy Talè ao.
Žena přivázána jest k manželství zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu.
40 Ho soa tata t‘ie nitoboke amy zao avao, hoe ty ereñereko, ie ataoko te amako ka i Arofon’ Añaharey.
Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podle mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.
