< 1 Korintiana 3 >

1 O ry longo, tsy mahafirehake ama’ areo iraho hoe amo aman’ arofoo, fa hoe amo ama’ nofotseo; hoe ajaja kede amy Norizañey.
Κἀγώ, ἀδελφοί, οὐκ ἠδυνήθην λαλῆσαι ὑμῖν ὡς πνευματικοῖς ἀλλ’ ὡς σαρκίνοις, ὡς νηπίοις ἐν Χριστῷ.
2 Nampikamaeko ronono fa tsy hena; amy t’ie mboe tsy nahaleo naho mboe tsy mahaleo avao.
γάλα ὑμᾶς ἐπότισα οὐ βρῶμα· οὔπω γὰρ ἐδύνασθε. ἀλλ’ οὐδὲ ἔτι νῦν δύνασθε·
3 Toe mbe amy nofotsey nahareo, ie zoeñe ama’ areo ty tsikirìke naho ty lietse; aa tsy hatao t’ie amy nofotsey hao, ie hoe ondaty tsotra ty fañaveloa’ areo?
ἔτι γὰρ σαρκικοί ἐστε. ὅπου γὰρ ἐν ὑμῖν ζῆλος καὶ ἔρις, οὐχὶ σαρκικοί ἐστε καὶ κατὰ ἄνθρωπον περιπατεῖτε;
4 Kanao eo ty manao ty hoe: Mpiamy Paoly iraho, naho ty ila’e: Amy Apolosy iraho; aa vaho tsy t’ie manahake ondatio avao hao?
ὅταν γὰρ λέγῃ τις, ἐγὼ μέν εἰμι Παύλου, ἕτερος δέ, ἐγὼ Ἀπολλῶ, οὐκ ἄνθρωποί ἐστε;
5 Ia arè t’i Apolosy? Ia ka t’i Paoly? naho tsy mpitoroñe nampiato anahareo, ie sambe nitolora’ i Talè.
τί οὖν ἐστιν Ἀπολλῶς; τί δέ ἐστιν Παῦλος; διάκονοι δι’ ὧν ἐπιστεύσατε, καὶ ἑκάστῳ ὡς ὁ κύριος ἔδωκεν.
6 Nitongy iraho, nanondrake t’i Apolosy, fa i Andrianañahare ty nampitombo.
ἐγὼ ἐφύτευσα, Ἀπολλὼς ἐπότισεν, ἀλλὰ ὁ θεὸς ηὔξανεν·
7 Aa le sindre ts’inoñe i mpitongiy naho i mpanondrakey, fa i Andrianañahare ty mpampitombo.
ὥστε οὔτε ὁ φυτεύων ἐστίν τι οὔτε ὁ ποτίζων, ἀλλ’ ὁ αὐξάνων θεός.
8 Lia’e raike ty mpitongy naho ty mpanondrake, songa handrambe ty tambe’e mañeva i fitromaha’ey.
ὁ φυτεύων δὲ καὶ ὁ ποτίζων ἕν εἰσιν, ἕκαστος δὲ τὸν ἴδιον μισθὸν λήμψεται κατὰ τὸν ἴδιον κόπον.
9 Mpifanehake aman’ Añahare zahay; teten’ Añahare nahareo, fandranjian’ Añahare.
θεοῦ γάρ ἐσμεν συνεργοί· θεοῦ γεώργιον, θεοῦ οἰκοδομή ἐστε.
10 Ty amy falalàn’ Añahare natolotse ahikoy, le hoe talèm-pandranjy ty nandaharako i mananta’ey, le mamboatse ama’e ty ila’e. Aa soa re te sindre mitomitse amy ty hanovoña’ey t’indaty.
Κατὰ τὴν χάριν τοῦ θεοῦ τὴν δοθεῖσάν μοι ὡς σοφὸς ἀρχιτέκτων θεμέλιον ἔθηκα, ἄλλος δὲ ἐποικοδομεῖ. ἕκαστος δὲ βλεπέτω πῶς ἐποικοδομεῖ·
11 Fa tsy eo ty mahafañoreñe manantañe ila’ i tafa-oreñey, i Iesoà Norizañey.
θεμέλιον γὰρ ἄλλον οὐδεὶς δύναται θεῖναι παρὰ τὸν κείμενον, ὅς ἐστιν Ἰησοῦς Χριστός.
12 Aa naho eo ty handranjy amy manantañey, ami’ty volamena, volafoty, vatosoa, hatae, ahetse, ndra setra,
εἰ δέ τις ἐποικοδομεῖ ἐπὶ τὸν θεμέλιον χρυσίον, ἀργύριον, λίθους τιμίους, ξύλα, χόρτον, καλάμην,
13 songa hidodea ty sata’ ondaty, fa haboa’ i androy, amy te ho benta­reñe ami’ty afo, vaho i afoy ty hitsoke ty hasoa-sata’ ondaty.
ἑκάστου τὸ ἔργον φανερὸν γενήσεται, ἡ γὰρ ἡμέρα δηλώσει· ὅτι ἐν πυρὶ ἀποκαλύπτεται, καὶ ἑκάστου τὸ ἔργον ὁποῖόν ἐστιν τὸ πῦρ αὐτὸ δοκιμάσει.
14 Ie mahatàñe ty nandranjia’ ondaty amy manantañey, le ho tambezeñe.
εἴ τινος τὸ ἔργον μενεῖ ὃ ἐποικοδόμησεν, μισθὸν λήμψεται·
15 Ie teno ty sata’ ondaty le fianto ama’e. Toe ho rombahen-dre, fe hoe nitoañe afo.
εἴ τινος τὸ ἔργον κατακαήσεται, ζημιωθήσεται, αὐτὸς δὲ σωθήσεται, οὕτως δὲ ὡς διὰ πυρός.
16 Tsy fohi’ areo hao t’ie kivohon’ Añahare, toe imoneña’ i Arofon’ Añaharey?
Οὐκ οἴδατε ὅτι ναὸς θεοῦ ἐστε καὶ τὸ πνεῦμα τοῦ θεοῦ οἰκεῖ ἐν ὑμῖν;
17 Ie rotsahe’ ondaty ty kivohon’ Añahare, le ho mongoren’ Añahare, fa miavake i kivohon’ Añaharey; inahareo ‘nio.
εἴ τις τὸν ναὸν τοῦ θεοῦ φθείρει, φθερεῖ τοῦτον ὁ θεός· ὁ γὰρ ναὸς τοῦ θεοῦ ἅγιός ἐστιν, οἵτινές ἐστε ὑμεῖς.
18 Asoao tsy hamañahy vatañe. Naho ama’areo ty mihaboke hihitse ami’ty sa toy, soa re te hireke ho bahimo, hiha-hihitse. (aiōn g165)
Μηδεὶς ἑαυτὸν ἐξαπατάτω· εἴ τις δοκεῖ σοφὸς εἶναι ἐν ὑμῖν ἐν τῷ αἰῶνι τούτῳ, μωρὸς γενέσθω, ἵνα γένηται σοφός. (aiōn g165)
19 Amy te hadagolañ’ aman’ Añahare ty hihi’ ty tane toy. Fa hoe ty pinatetse: Tsepahe’e ami’ty hakante’e ty mahilala
ἡ γὰρ σοφία τοῦ κόσμου τούτου μωρία παρὰ τῷ θεῷ ἐστιν· γέγραπται γάρ, ὁ δρασσόμενος τοὺς σοφοὺς ἐν τῇ πανουργίᾳ αὐτῶν·
20 tovo’e: Arofoana’ i Talè ty fitsakorea’ o mahihitseo, te tsy vente’e.
καὶ πάλιν, κύριος γινώσκει τοὺς διαλογισμοὺς τῶν σοφῶν ὅτι εἰσὶν μάταιοι.
21 Asoao tsy ondaty ty hisengeañe, amy te fanaña’ areo ze he’e;
ὥστε μηδεὶς καυχάσθω ἐν ἀνθρώποις· πάντα γὰρ ὑμῶν ἐστιν,
22 Ke i Paoly, he i Apolosy, ke i Kefasy, he ty voatse toy, ke ty haveloñe, he ty havilasy, ke o eoo, hera o ho avio; hene anahareo;
εἴτε Παῦλος εἴτε Ἀπολλῶς εἴτε Κηφᾶς εἴτε κόσμος εἴτε ζωὴ εἴτε θάνατος εἴτε ἐνεστῶτα εἴτε μέλλοντα, πάντα ὑμῶν,
23 a i Norizañey nahareo vaho aman’ Añahare i Norizañey.
ὑμεῖς δὲ Χριστοῦ, Χριστὸς δὲ θεοῦ.

< 1 Korintiana 3 >