< 1 Korintiana 11 >
1 Tsikombeo iraho hambañe amy te izaho ka ro mpiamy Norizañey.
Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.
2 Ty andrengeako anahareo ry longo, le t’ie mahatiahy ahy amy ze he’e, naho tambozore’ areo o nafèn-droaeo, ami’ty do’e nitaroñako.
Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ustanovení, tak je zachováváte.
3 Fa teako ho fohi’ areo te lohà’ ze hene ‘ndaty i Norizañey, le lohà’ ty rakemba ty lahilahy; le lohà’ i Norizañey t’i Andrianañahare.
Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.
4 Toe manalatse ty añambone’e ze lahilahy mikolopoke naho mihalaly ndra mitoky.
Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
5 Fa manalatse ty añambone’e ka ze rakemba tsy mampikolopoke ty añambone’e t’ie miloloke ndra mitoky—fa hambañe amy te niharatse.
Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
6 Aa naho tsy mete mikolopo-doha ty rakemba, le hamake te hiharatse. Fe naho mahasalatse i rakembay te ho harateñe ndra hitsifañe le soa re te hikolopo-doha.
Nebo nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.
7 Tsy kolopofa’ ty lahilahy ka ty añambone’e, amy t’ie ty vintan’ Añahare naho ty enge’e; le ty rakemba ro engen-dahilahy.
Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest.
8 (Toe tsy niboak’ami’ty rakemba ty lahilahy, fa ami’ty lahilahy ty rakemba.)
Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.
9 Eka, tsy nitsenèñe ho a ty rakemba ty lahilahy, fa ty rakemba ho a ty lahilahy.
Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
10 Ty amy tsraeñey le soa re te añambone’ i rakemba ty viloñe t’ie aman-dily, ty amo anjelio.
Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.
11 Ie amy zao, amy Talè ao, le tsy mifampiria ami’ty lahilahy ty rakemba, vaho tsy mihaha ami’ty rakemba ty lahilahy.
Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.
12 Le hambañe amy te boak’ami’ty lahilahy ty rakemba te añamy rakemba ka o lahilahio; vaho kila boak’ aman’ Añahare.
Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
13 Mifañaraharà: Mañeva ty rakemba hao ty miloloke aman’ Añahare tsy mikolopoke?
Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu.
14 Aa tsy anare’ o sata’ ty tane toio hao te manalatse o lahilahio ty maròy lava?
Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
15 Fe naho apò’ ty rakemba ho lava ty maroi’e, le enge’e; amy te nitoloreñe aze ho fandrakofañe o maroi’eo.
Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí.
16 Aa naho eo ty te handietse, tsy aman-dilitse ila’e tika ndra o Fivorin’ Añahareo.
Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
17 Fe amo taroñeñe zao, tsy rengeko nahareo; ie tsy mifanontoñe ho ami’ty hasoa, fa ho ami’ty haraty.
Toto pak předkládaje, nechválím toho, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
18 Valoha’e, naho mifanontoñe ho Fivory, inao t’ie mifampiriaria, fe mete hiantofako.
Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.
19 (Toe tsy mahay tsy ama’ areo avao ty fifampitolahañe hampidodeàñe o niventèñe ama’ areoo.)
Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi.
20 F’ie mifanontoñe, toe tsy ty hikama i sabadidak’ i Talèy,
A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti,
21 f’ie mikama, songa mandrambe ty mahakama’e heike; le ao ty kerè vaho ao ty jike.
Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
22 Hete! Tsy songa manañe anjomba hao hikamà’e naho hinoma’e? Ke rabioñe’ areo ty Fivorin’ Añahare, naho salare’ areo o rarakeo? Aa ino ty hitaroñako? Ho rengèko amy zay hao nahareo? Tsy hirengèako!
A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Èili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím.
23 Fa rinambeko amy Talè, i nitaroñakoy, te nandrambe mofo t’i Talè Iesoà amy haleñe nifoterañe azey;
Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
24 nañandriañe re le finola’e vaho nanao ty hoe: Intoy ty sandriko ho anahareo, anò zao ho fitiahiañe ahy.
A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.
25 Hambañ’ amy zay, rinambe’e i fitoviy, ie fa nikama, le nanao ty hoe: Fañina vao ami’ty lioko ty fitovy toy. Anò zao amy fikama’ areo aze ho fitiahiañe ahiko.
Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
26 Aa le amy ikama’ areo ty mofo toy naho inomañe ty fitovy toy, ro mitaroñe ty havilasi’ i Talè ampara’ ty fitotsaha’e.
Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž nepřijde.
27 Aa ndra ia ia mikama amy mofoy ndra minoñe amy fitovi’ i Talèy ami’ty tsy fañeva’e, le aman-kakeo ami’ty fañòva naho ami’ty lio’ i Talè.
A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.
28 Aa le tsy mete tsy hitso-batañe heike ondatio vaho hikama amy mofoy naho hinoñe amy fitoviy.
Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.
29 Amy t’ie mikama naho minoñe ro mikama naho minoñe fàtse ami’ty vata’e naho ie tsy maharedreke i fañovay.
Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
30 Izay ty mampaifoifo naho mahasiloke maro ama’areo, mbore nampiròtse ty ila’e.
Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
31 Ie mahafitsò-batañe ami’ty hatò tika le tsy ho zakaeñe.
Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
32 F’ie zakaeñe, lilove’ i Talè tsy mone hatrao-pàtse ami’ty voatse toy.
Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.
33 Ie amy zao, ry longo naho mifanontoñe hikama, mifandiñisa.
A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.
34 Naho eo ty saliko, soa re te hikama añ’anjomba’e añe, tsy mone hivory hafàtse. Halahareko ho anahareo ami’ty fiàviko o raha ila’eo.
Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.