Tonon-kiran'i Solomona 1
1 Ny tonon-kira tsara indrindra, izay nataon’ i Solomona.
Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
2 Enga anie ka hanoroka ahy amin’ ny fanorohan’ ny vavany izy! Fa tsara noho ny divay ny fitiavanao.
Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
3 Mani-pofona ny menakao tsara, menaka manitra voaidina ny anaranao, koa izany no itiavan’ ny zatovovavy anao.
Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
4 Taomy aho, dia hihazakazaka hanaraka anao izahay; Nentin’ ny mpanjaka ho ao an-efi-tranony aho. Hifaly sy hiravoravo aminao izahay; Hankalazainay mihoatra noho ny divay ny fitiavanao; Fitiavana marina no itiavany anao.
Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
5 Mivalomainty aho, nefa tsara tarehy, ry zanakavavin’ i Jerosalema, toy ny lain’ i Kedara, toy ny ambain-dain’ i Solomona.
Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
6 Aza mibanjina ahy, fa mivalomainty aho, satria efa azon’ ny hainandro; Tezitra tamiko ny zanak’ ineny; Notendreny ho mpiandry ny tanim-boalobony aho; Nefa ny tanim-boaloboko kosa, dia ny an’ ny tenako, tsy mba nandrasako.
Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
7 Lazao amiko, ry ilay tian’ ny fanahiko, izay iandrasanao ny ondrinao, sy izay ampandrianao azy raha antoandro; Fa nahoana no ho tahaka izay mivezivezy foana aho Eny amin’ ny andian’ ny namanao?
Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
8 Raha tsy fantatrao, ry tsara tarehy indrindra amin’ ny vehivavy, dia mandehana hanaraka ny andian’ ny ondry aman’ osy, ary andraso eny amin’ ny lain’ ny mpiandry ondry ny zanak’ osinao.
Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
9 Ry tompokovavy havako, ianao dia ampitahaiko amin’ ny soavalivaviko mitarika ny kalesin’ i Farao.
Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
10 Mahatsara ny tarehinao ireo voahangy voatohy; Manendrika ny vozonao ireo rado.
Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
11 Nefa rojo volamena misy voavola mibontsimbontsina kosa no hataonay ho anao.
Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
12 Raha mipetraka amin’ ny latabany ny mpanjaka, dia mamerovero tsara ny nardako.
Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
13 Ny malalako dia miora am-pehezana madinika mandry eo an-tratrako.
Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
14 Ny malalako dia tahaka ny vonin’ ny kofera amiko, any an-tanimbolin’ i En-jedy.
Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
15 Indro, tsara tarehy ianao, ry tompokovavy havako; Indro, tsara tarehy ianao; Voromailala ny masonao.
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
16 Indro, tsara tarehy ianao, ry malalako, eny, mahafinaritra; Maitso ny fandriantsika.
Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
17 Sedera ny sakamandimbin’ ny tranontsika, ary kypreso ny peta-drindrintsika.
Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
