Salamo 102
1 Fivavaky ny ory, raha reraka izy ka mandoatra ny alahelony eo anatrehan’ i Jehovah. Jehovah ô, henoy ny fivavako, Ary aoka hankeo aminao ny fitarainako.
Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2 Aza manafina ny tavanao amiko amin’ ny andro fahoriako; Atongilano amiko ny sofinao; Amin’ ny andro itarainako dia faingàna hamaly ahy.
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3 Fa levon-ko setroka ny androko Ary ny taolako mahamay tahaka ny forohana.
Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4 Taninina tahaka ny ahitra ny foko ka malazo; Fa hadinoko na dia ny fihinanan-kanina aza.
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5 Noho ny fisentoan’ ny foko Ny taolako miraikitra amin’ ny hoditro.
Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6 Tahaka ny sama any an-efitra aho, Ary tahaka ny vorondolo any an-tanànaolo.
Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7 Tsy mahita tory aho Sady tahaka ny tsikirity irery eo an-tampontrano.
Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8 Mandatsa ahy mandrakariva ny fahavaloko. Izay misafoaka amiko dia manao ahy ho fiozonana.
Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9 Fa lavenona no nohaniko tahaka ny mofo; Ary ny zavatra nosotroiko noharoharoiko ny ranomasoko,
Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10 Noho ny fahaviniranao sy ny fahatezeranao; Fa naingainao aho, kanefa natontanao indray.
Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11 Ny androko dia tahaka ny aloka efa mandroso; Ary efa malazo tahaka ny ahitra aho.
Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12 Nefa Hianao, Jehovah ô, mipetraka manjaka mandrakizay; Ary ny fahatsiarovana Anao mihatra amin’ ny taranaka fara mandimby.
Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13 Hianao hitsangana ka hamindra fo amin’ i Ziona; Fa efa andro hamindram-po aminy izao; Eny, tonga ny fotoana.
Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14 Fa sitraky ny mpanomponao ny vatony, Sady malahelo ny vovo-taniny izy.
Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15 Hatahotra ny anaran’ i Jehovah ny jentilisa, Ary ny mpanjaka rehetra amin’ ny tany hatahotra ny voninahitrao;
Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16 Fa Jehovah nanangana an’ i Ziona; Niseho tamin’ ny voninahiny Izy;
Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17 Nijery ny fivavaky ny mahantra Izy Ka tsy nanevateva ny fivavany.
Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18 Hosoratana ho an’ ny taranaka mandimby izany; Ary izay firenena mbola hoforonina no hidera an’ i Jehovah;
Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19 Fa Izy nitazana tany amin’ ny fitoerany masìna any amin’ ny avo. Tany an-danitra no nitsinjovan’ i Jehovah ny tany,
Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20 Mba hihaino ny fisentoan’ ny mpifatotra Sy hanafaka izay voatendry ho faty,
Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21 Mba hotorina any Ziona ny anaran’ i Jehovah, Ary ny fiderana Azy any Jerosalema,
Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22 Rehefa tafangona ny firenena Sy ny fanjakana maro hanompo an’ i Jehovah.
Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23 Efa nahaketraka ny heriko tany an-dalana Izy; Efa nahafohy ny androko Izy;
Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24 Hoy izaho: Andriamanitro ô; aza maka ahy an-tenatenan’ ny androko; Ny taonanao mihatra amin’ ny taranaka fara mandimby.
Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25 Tany aloha no nanorenanao ny tany; Ary asan’ ny tananao ny lanitra.
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26 Ireo dia ho levona, fa Hianao no maharitra; Izy rehetra ho rovitra toy ny fitafiana; Toy ny lamba no hanovanao azy, ka hovana izy;
Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27 Fa Hianao no tsy miova, Ary ny taonanao no tsy ho tapitra.
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28 Ny zanaky ny mpanomponao handry fahizay, Ary ny taranany hampitoerina eo anatrehanao.
Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
