< Ohabolana 31 >

1 Ny tenin’ i Lemoela mpanjaka, dia ny teny mavesa-danja izay nananaran-dreniny azy.
Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
2 Ahoana, anaka? Ary ahoana, ry zanako naterako? Ary ahoana, ry zanaky ny voadiko?
Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
3 Aza omena ny vehivavy ny herinao, Na ny fombam-piainanao ho an’ izay manimba mpanjaka.
Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
4 Tsy mety amin’ ny mpanjaka, ry Lemoela, Eny; tsy mety amin’ ny mpanjaka ny misotro divay, Na amin’ ny mpanapaka ny ho fatra-paniry toaka;
Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
5 Fandrao, raha misotro izy, dia manadino ny lalàna Ka mamily ny fitsarana ny zanaky ny fahoriana.
Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
6 Omeo toaka izay efa ho faty, Eny, divay ho an’ izay malahelo azon’ ny fangidiam-panahy;
Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
7 Aoka hisotro izy mba hanadinoany ny alahelony, Ary tsy hahatsiarovany ny fahoriany intsony.
Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8 Sokafy ny vavanao hisolo ny moana, Hahazoan’ ny kamboty ny rariny;
Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9 Sokafy ny vavanao, ka tsarao marina, Ary omeo rariny ny ory sy ny malahelo.
Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10 Iza no mahita vehivavy tsara? Fa ny tombany dia mihoatra lavitra noho ny voahangy.
Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11 Matoky azy ny fon’ ny lahy, Ary tsy mitsahatra ny fanambinana azy.
Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12 Soa no ataon-dravehivavy aminy, fa tsy ratsy, Amin’ ny andro rehetra iainany.
Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13 Mizaha volon’ ondry sy rongony izy Ary mazoto miasa amin’ ny tànany.
Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14 Toy ny sambon’ ny mpandranto izy, Ka avy any amin’ ny lavitra no itondrany ny haniny.
Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15 Mifoha izy, raha mbola alina, Ka manome hanina ho an’ ny ankohonany Sy anjara ho an’ ny ankizivaviny.
Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16 Mihevitra saha izy ka mahazo azy; Ny vokatry ny tànany no anaovany tanim-boaloboka.
Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
17 Misikìna hery izy, Ary hatanjahiny ny sandriny.
Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
18 Hitany fa tsara ny tombom-barony, Ary tsy maty jiro mandritra ny alina izy.
Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
19 Mandray ny fihazonam-bohavoha izy, Ary ny tànany mihazona ny ampela.
Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
20 Manatsotra ny tànany amin’ ny ory izy, Eny, mamelatra ny tànany amin’ ny mahantra.
Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
21 Tsy manahy ny oram-panala ho amin’ ny ankohonany izy, Fa ny ankohonany rehetra samy voatafy volon’ ondry mena avokoa.
Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
22 Manao firakotra ho azy izy; Ny fitafiany dia rongony fotsy madinika sy lamba volomparasy.
Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
23 Ny lahy dia hajaina eo am-bavahady, Raha miara-mipetraka eo amin’ ny loholona.
Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
24 Manao akanjo hariry madinika ravehivavy ka mivarotra izany, Ary fehin-kibo no amidiny amin’ ny mpandranto.
Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
25 Hery sy voninahitra no fitafiany, Ary ny andro ho avy dia ihomehezany.
Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
26 Manokatra ny vavany amin’ ny fahendrena izy; Ary ny lalàn’ ny famindram-po no eo amin’ ny lelany.
Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
27 Mitandrina tsara ny ataon’ ny ankohonany izy Ary tsy homana ny mofon’ ny fahalainana.
Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
28 Ny zanany mitsangana ka midera azy hoe sambatra; Ny lahy koa mitsangana ka midera azy hoe:
Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
29 Maro no zazavavy nanao soa, Fa ianao manoatra noho izy rehetra.
Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
30 Fitaka ny fahatsaram-bika, ary zava-poana ny fahatsaran-tarehy; Fa ny vehivavy matahotra an’ i Jehovah ihany no hoderaina.
Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
31 Omeo azy ny avy amin’ ny vokatry ny tànany; Ary aoka ny asany hidera azy eo am-bavahady.
Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.

< Ohabolana 31 >