< Ohabolana 24 >
1 Aza mialona ny olona ratsy fanahy, Na maniry ho namany;
Ne soyez pas envieux des hommes mauvais, ni le désir d'être avec eux;
2 Fa fandravana no saintsainin’ ny fony, Ary fampahoriana notenenin’ ny molony.
pour la violence du complot de leurs cœurs et leurs lèvres parlent de méchanceté.
3 Fahendrena no anaovana trano; Ary fahalalinan-tsaina no mampaharitra azy;
C'est par la sagesse que l'on construit une maison; par l'entendement, il est établi;
4 Sady fahalalana no hamenoana ny efi-trano Amin’ izay harena soa sy mahafinaritra rehetra.
par connaissance les chambres sont remplies avec tous les trésors rares et magnifiques.
5 Be hery ny lehilahy hendry, Eny, mitombo hery ny olona manam-pahalalana;
Un homme sage a un grand pouvoir. Un homme bien informé accroît sa force,
6 Fa ny fahaizana mandamina tsara no entonao miady, Ary raha maro ny mpanolo-tsaina, dia misy famonjena.
car c'est par des conseils avisés que tu fais la guerre, et la victoire est dans de nombreux conseillers.
7 Avo tsy takatry ny adala ny fahendrena, Tsy mba mahaloa-bava eo am-bavahady izy.
La sagesse est trop élevée pour un fou. Il n'ouvre pas sa bouche dans la porte.
8 Izay misaintsaina hanao ratsy Dia atao hoe mpamoron-tsain-dratsy.
Celui qui complote pour faire le mal sera appelé un magouilleur.
9 Ota ny fikasan’ ny hadalana; Ary fahavetavetana eo imason’ ny olona ny mpaniratsira.
Les projets de la folie sont des péchés. Le moqueur est détesté par les hommes.
10 Raha reraka amin’ ny andro fahoriana ianao, Dia kely ny herinao.
Si vous chancelez au moment de la détresse, votre force est faible.
11 Vonjeo izay entina hovonoina, Ary enga anie ka mba harovanao izay mangozohozo efa ho mby eo am-pamonoana!
Sauvez ceux qui sont conduits à la mort! En effet, retenez ceux qui titubent vers le massacre!
12 Raha hoy ianao: Tsia, tsy mahalala izany izahay, Moa Izay mandanja ny fo tsy hihevitra izany va? Ary Izay mandinika ny fanahinao tsy hahalala izany va? Eny, hovaliany araka ny ataony avy ny olona rehetra.
Si vous dites: « Voici, nous ne savions pas cela, » Celui qui pèse les cœurs ne le considère-t-il pas? Celui qui garde ton âme, ne le sait-il pas? Ne doit-il pas rendre à chacun selon son travail?
13 Anaka, homàna tantely, fa tsara izany, Ary ny toho-tantely, fa ho mamy eo am-bavanao;
Mon fils, mange du miel, car il est bon, les excréments du rayon de miel, qui sont doux à votre goût;
14 Ary aoka ho toy izany no hianaranao fahendrena ho an’ ny fanahinao; Fa raha azonao izany, dia hisy hiafarana, Ka tsy ho foana ny fanantenanao.
Ainsi tu connaîtras la sagesse pour ton âme. Si vous l'avez trouvé, il y aura une récompense: Votre espoir ne sera pas coupé.
15 Aza manotrika ao akaikin’ ny tranon’ ny marina ianao, ry ilay ratsy, Aza ravanao ny fonenany;
Ne fais pas d'embuscades, méchant, contre la demeure des justes. Ne détruisez pas son lieu de repos;
16 Fa potraka im-pito ny marina, nefa tafarina ihany; Ary ny ratsy fanahy kosa solafaka, raha azom-pahoriana.
car le juste tombe sept fois et se relève, mais les méchants sont renversés par la calamité.
17 Aza faly, raha lavo ny fahavalonao, Ary aza ravoravo ny fonao, raha tafintohina izy;
Ne te réjouis pas quand ton ennemi tombe. Ne laissez pas votre cœur se réjouir quand il sera renversé,
18 Fandrao hitan’ i Jehovah izany ka ataony ho ratsy, Ary ampialainy aminy ny fahatezerany.
de peur que Yahvé ne le voie et que cela ne lui déplaise, et il détourne de lui sa colère.
19 Aoka tsy hirehitra ny fahatezeranao noho ny amin’ ny mpanao ratsy, Ary aza mialona ny ratsy fanahy;
Ne vous inquiétez pas à cause des méchants, ne soyez pas envieux des méchants;
20 Fa tsy hisy fanantenana ho an’ ny ratsy; Eny, ho faty ny jiron’ ny ratsy fanahy.
car il n'y aura pas de récompense pour l'homme mauvais. La lampe des méchants sera éteinte.
21 Anaka, matahora an’ i Jehovah sy ny mpanjaka; Ary aza mikambana amin’ izay miovaova;
Mon fils, crains Yahvé et le roi. Ne vous joignez pas à ceux qui sont rebelles,
22 Fa ho tampoka no hitrangan’ izay hanjo ireny; Ary iza no mahalala izay loza hiseho amin’ ny androny?
car leur calamité se lève soudainement. Qui sait quelle destruction peut venir de ces deux-là?
23 Izao koa no tenin’ ny hendry: Tsy mety raha mizaha tavan’ olona amin’ ny fitsarana.
Ce sont là des paroles de sages: Faire preuve de partialité dans le jugement n'est pas bon.
24 Izay manao amin’ ny meloka hoe: Marina ianao, Dia hozonin’ ny olona sady ho halan’ ny firenena;
Celui qui dit au méchant: « Tu es juste, » les peuples le maudiront, et les nations l'abhorreront -
25 Fa izay mitsara marina kosa no hahita soa sy hahazo fitahiana tsara.
mais il ira bien avec ceux qui condamnent les coupables, et une riche bénédiction viendra sur eux.
26 Izay mahavoa tsara amin’ ny famaliana dia manoroka ny molotra.
Une réponse honnête est comme un baiser sur les lèvres.
27 Amboary ny asanao any ivelany, Ary ataovy lavorary ny any an-tsaha; Ka rehefa vita izany, dia mahazo manao ny tranonao ianao.
Préparez votre travail à l'extérieur, et préparez vos champs. Ensuite, construisez votre maison.
28 Aza mety ho vavolombelona foana hanameloka ny namanao; Moa hamitaka amin’ ny molotrao va ianao?
Ne sois pas un témoin contre ton prochain sans raison. Ne trompez pas avec vos lèvres.
29 Aza manao hoe: Araka izay nataony tamiko no mba hataoko aminy kosa, Hovaliako ny olona araka izay nataony.
Ne dites pas: « Je lui ferai ce qu'il m'a fait »; Je rendrai à l'homme ce qu'il a fait. »
30 Nandalo ny sahan’ ny kamo Sy ny tanim-boaloboky ny tsy ampy saina aho;
Je suis passé par le champ du paresseux, par la vigne de l'homme dépourvu d'intelligence.
31 Ary, indro, feno sampivato izy Sady voasaron’ ny amiana, Ary nirodana ny ampiantany vatony.
Voici, elle était couverte d'épines. Sa surface était couverte d'orties, et son mur de pierre a été démoli.
32 Dia nojereko ka noheveriko tsara, Eny, hitako ka nahazoako anatra.
Alors j'ai vu, et j'ai bien réfléchi. J'ai vu, et reçu des instructions:
33 Mbola hatory kely ihany, mbola ho renoka kely ihany. Mbola hanohon-tanana kely hatory;
un peu de sommeil, un peu d'assoupissement, un petit pliage des mains pour dormir,
34 Dia ho tonga toy ny mimaona hamely ny alahelonao, Ary ny fahantranao ho toy ny jiolahy.
alors ta pauvreté viendra comme un voleur et votre volonté en tant qu'homme armé.