Joba 6

1 Dia namaly Joba ka nanao hoe:

Odpovídaje pak Job, řekl:

2 Enga anie ka holanjaina tokoa ny fahasosorako, ka hampifandaniaina amin’ ny mizana izy sy ny fahoriako!

Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.

3 Fa ankehitriny mavesatra noho ny fasika any an-dranomasina ny fahoriako, koa dia nirediredy aho.

Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.

4 Fa ny zana-tsipiky ny Tsitoha mitsatoka amiko, ka mifoka ny poizina avy aminy ny fanahiko; Ary ny fampitahorana Andriamanitra milahatra hamely ahy.

Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.

5 Maneno va ny boriki-dia, raha eo amin’ ny vilona? Na mimàmà va ny omby, raha eo amin’ ny fihinany?

Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?

6 Azo hanina va ny matsatso, raha tsy asian-tsira? Na mba misy tsirony va ny tafotsin’ atody?

Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?

7 Ny zavatra izay nolaviko tsy hotendrena, dia ireny no tsy maintsy haniko, na dia maharikoriko ahy aza.

Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.

8 Enga anie ka ho azoko izay angatahiko, ary homen’ Andriamanitra ahy anie izay iriko!

Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,

9 Ka ho sitrak’ Andriamanitra anie ny hanorotoro ahy! Eny, halefany anie ny tànany ka hahamaito ny aiko,

Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.

10 Dia hahita fiononana amin’ izany aho ka hiravoravo na dia amin’ ny fangirifiriana tsy mifaditrovana aza, satria tsy nandà ny tenin’ ny Iray Masìna aho.

Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.

11 Inona moa ny heriko, no hanantena aho? Ary hanao ahoana moa ny farako, no hanindry fo aho?

Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?

12 Herim-bato va ny heriko? Na varahina va ny nofoko?

Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?

13 Tsy efa foana va ny hery ho entiko mamonjy tena, ary tsy efa nakifika hiala amiko va ny faharetana?

Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,

14 Izay efa mivarahontsana dia tokony hiantran’ ny sakaizany. Fandrao mahafoy ny fahatahorana ny Tsitoha izy.

Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?

15 Ny rahalahiko mampihambo manana ahy tahaka ny ranotrambo, dia tahaka ny mason-drano any an-dohasahan-driaka, izay malaky ritra,

Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,

16 Izay mainty azon’ ny ranomandry Sady iafenan’ ny oram-panala;

Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.

17 Fa raha taninin’ ny hainandro izy, dia levona; raha maina ny andro, dia ritra eo amin’ ny fitoerany izy;

V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.

18 Mivilivily no fandehany tankina izy ka levona.

Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.

19 Ny antokon’ i Tema mitazana, ny andian’ i Sheba manantena azy;

To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,

20 Very hevitra ireo, satria samy nanampo; tonga teo izy, kanjo nangaihay.

Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.

21 Fa ankehitriny efa tsinontsinona ianareo; Nahita ny fahoriana ianareo ka raiki-tahotra.

Tak zajisté i vy byvše, ne jste; vidouce potření mé, děsíte se.

22 Moa aho va efa nanao hoe: Omeo aho, ka mahafoiza zavatra ho ahy amin’ ny fanananareo,

Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?

23 Ary vonjeo amin’ ny tanan’ ny fahavalo aho, ka afaho amin’ ny tanan’ ny mpitohatoha?

Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?

24 Mampianara ahy, dia hangina aho; Ary ampahafantaro izay nahadisoako aho.

Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.

25 Endrey ny herin’ ny teny marina! Fa mba mahavoa inona kosa moa ny anatra ataonareo?

Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?

26 Ny amin’ ny teniko ihany va no ananaranareo ahy? Fa ho amin’ ny rivotra ny tenin’ ny olona mamoy fo.

Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?

27 Eny, fa na dia ny kamboty aza dia ataonareo loka, ary ny sakaizanareo dia ataonareo varotra.

Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.

28 Fa ankehitriny, masìna ianareo, mba atreho kely aho, dia ho hitanareo fa tsy handainga tsy akory aho.

A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.

29 Masìna ianareo, diniho indray aho, ary aoka tsy hisy fitsarana tsy marina; eny, diniho indray aho, fa mbola ao ihany ny fahamarinako.

Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.

30 Moa misy heloka va eo amin’ ny lelako?

A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?