Joba 39

1 Fantatrao va ny fotoana fiterahan’ ny osi-dia any amin’ ny harambato? Voahevitrao va ny fiterahan’ ny dieravavy?

Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?

2 Mahisa ny andro ahatanterahany va ianao? Ary fantatrao va ny fotoana fiterahany?

Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?

3 Miondrika izy ka teraka, sady alefany ny faharariany.

Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?

4 Donga ny zanany, mihalehibe any an-efitra ireny; Mivoaka izy ka tsy mety miverina intsony.

Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?

5 Iza moa no nandefa ny boriki-dia ho karenjy? Ary iza no namaha ny fatoran’ ny boriki-dia,

Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?

6 Izay nomeko ny tani’ hay ho fitoerany ary ny tanin-tsira ho fonenany?

Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.

7 Ihomehezany ny fitabatabana ao an-tanàna; Tsy ahoany akory ny fiantsoantson’ ny mpampandeha;

Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.

8 Any an-tendrombohitra rehetra any no fihinanany, ary mitady ny zava-maitso rehetra izy.

To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.

9 Mba mety manompo anao va ny ombimanga na handry ao am-pahitrao amin’ ny alina?

Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?

10 Mahafatotra ny ombimanga amin’ ny mahazaka ho ao am-bavasanao va ianao? Na mety manaraka anao handravona bainga any an-dohasaha va izy?

Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?

11 Azonao itokiana va izy satria lehibe ny heriny? Ary havelanao hataony va ny asanao?

Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?

12 Azonao itokiana hitondra ny varinao mody va izy sy hanangona izany ho eo am-pamoloanao?

Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?

13 Mikopakopaka noho ny fifaliana ny elatry ny ostritsa; Nefa mahalemy fanahy azy va ny elany sy ny volony?

Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?

14 Tsia, fa mandao ny atodiny ao amin’ ny tany izy ka mamela azy ho afanain’ ny vovoka,

A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,

15 Ary tsy ahiny izay ho voaporitry ny tongotra ireo. Na ho voahitsaky ny bibi-dia.

Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?

16 Tsy tia ny zanany izy fa ataony hoatra ny tsy azy ireny; Efa very foana izay nisasarany, nefa tsy ahoany akory izany;

Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.

17 Fa efa nampanadinoin’ Andriamanitra ny fahendrena izy, ary Tsy nomeny anjara fahalalana.

Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.

18 Raha mikopakopak’ elatra toa hanidina izy, dia ihomehezany ny soavaly sy ny mpitaingina azy.

Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.

19 Moa manome hery ny soavaly va ianao, na manarona vombo mihofahofa ny vozony?

Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?

20 Mahay mampitsipika azy tahaka ny valala va ianao? Mahatsiravina ny hamafin’ ny fiefonefony!

Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.

21 Mihehy ao amin’ ny lohasaha izy ka mifalifaly noho ny heriny; Mandroso hanetra ny ady izy.

Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.

22 Mihomehy ny tahotra izy, fa tsy mety mivadi-po. Ary tsy mianotra amin’ ny sabatra.

Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,

23 Mifioka eny amboniny ny zana-tsipìka sy ny lefona manelatselatra ary ny lefom-pohy.

Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.

24 Miriotra mafy amin’ ny fahavinirana sy ny fahatezerana izy ka tsy mety mijanona intsony, rehefa maneno ny anjomara.

S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.

25 Na oviana na oviana no anenoan’ ny anjomara dia mihiaka izy. Ary manimbolo ny ady izy, raha mbola lavitra, dia ny akoralava sy ny fitabataban’ ny manamboninahitra.

Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.

26 Ny fahendrenao va no mampanidina ny hitsikitsika sy mampamelatra ny elany hianatsimo?

Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?

27 Noho ny didinao va no iakaran’ ny voromahery sy anaovany ny akaniny eny an-dringiringy?

Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?

28 Eny amin’ ny harambato no itoerany sy anaovany ny akaniny, dia eo an-tampon’ ny harambato sy ao amin’ ny fiarovana.

Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,

29 Any no itazanany remby; Mahatsinjo lavitra ny masony.

Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.

30 Mitsentsitra rà ny zanany, ary izay itoeran’ ny faty dia any izy.

Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.