< Zabbuli 120 >

1 Oluyimba nga balinnya amadaala. Nkoowoola Mukama nga ndi mu nnaku, era n’annyanukula.
Cántico gradual. A JEHOVÁ llamé estando en angustia, y él me respondió.
2 Omponye, Ayi Mukama, emimwa egy’obulimba, n’olulimi olw’obukuusa.
Libra mi alma, oh Jehová, de labio mentiroso, de la lengua fraudulenta.
3 Onooweebwa ki, era onookolebwa otya, ggwe olulimi olukuusa?
¿Qué te dará, ó qué te aprovechará, oh lengua engañosa?
4 Onoofumitibwa n’obusaale obwogi obw’omulwanyi omuzira, n’oyokerwa ku manda ag’omuti entaseesa.
Agudas saetas de valiente, con brasas de enebro.
5 Ndabye ennaku, kubanga mbeera mu Meseki; nsula mu weema za Kedali!
¡Ay de mí, que peregrino en Mesech, [y] habito entre las tiendas de Kedar!
6 Ndudde nnyo mu bantu abakyawa eddembe.
Mucho se detiene mi alma con los que aborrecen la paz.
7 Nze njagala mirembe, naye bwe njogera bo baagala ntalo.
Yo soy pacífico: mas ellos, así que hablo, [me] hacen guerra.

< Zabbuli 120 >