< Zabbuli 120 >
1 Oluyimba nga balinnya amadaala. Nkoowoola Mukama nga ndi mu nnaku, era n’annyanukula.
Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.
2 Omponye, Ayi Mukama, emimwa egy’obulimba, n’olulimi olw’obukuusa.
Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.
3 Onooweebwa ki, era onookolebwa otya, ggwe olulimi olukuusa?
Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,
4 Onoofumitibwa n’obusaale obwogi obw’omulwanyi omuzira, n’oyokerwa ku manda ag’omuti entaseesa.
Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?
5 Ndabye ennaku, kubanga mbeera mu Meseki; nsula mu weema za Kedali!
Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.
6 Ndudde nnyo mu bantu abakyawa eddembe.
Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.
7 Nze njagala mirembe, naye bwe njogera bo baagala ntalo.
Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.