Zabbuli 104
1 Weebaze Mukama, ggwe emmeeme yange. Ayi Mukama Katonda wange, oli mukulu nnyo; ojjudde obukulu n’ekitiibwa.
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
2 Yeebika ekitangaala ng’ayeebikka ekyambalo n’abamba eggulu ng’eweema,
Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
3 n’ateeka akasolya k’ebisulo bye eby’oku ntikko kungulu ku mazzi; ebire abifuula amagaali ge, ne yeebagala ebiwaawaatiro by’empewo.
Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
4 Afuula empewo ababaka be, n’ennimi z’omuliro ogwaka abaweereza be.
Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
5 Yassaawo ensi ku misingi gyayo; teyinza kunyeenyezebwa.
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
6 Wagibikkako obuziba ng’ekyambalo; amazzi ne gatumbiira okuyisa ensozi ennene.
Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
7 Bwe wagaboggolera ne gadduka; bwe gaawulira okubwatuka kwo ne gaddukira ddala;
K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
8 gaakulukutira ku nsozi ennene, ne gakkirira wansi mu biwonvu mu bifo bye wagategekera.
(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
9 Wagassizaawo ensalo ze gatasaana kusukka, na kuddayo kubuutikira nsi.
Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
10 Alagira ensulo ne zisindika amazzi mu biwonvu; ne gakulukutira wakati w’ensozi.
Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
11 Ne ganywesa ebisolo byonna eby’omu nsiko; n’endogoyi ne gazimalako ennyonta.
A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
12 Ebinyonyi eby’omu bbanga bizimba ebisu byabyo ku mabbali g’amazzi, ne biyimbira mu matabi.
Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
13 Afukirira ensozi ennene ng’osinziira waggulu gy’obeera; ensi n’ekkuta ebibala by’emirimu gyo.
Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
14 Olagira omuddo ne gukula okuliisa ente, n’ebirime abantu bye balima, balyoke bafune ebyokulya okuva mu ttaka.
Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
15 Ne wayini okusanyusa omutima gwe, n’ebizigo okwesiiga awoomye endabika ye, n’emmere okumuwa obulamu.
A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
16 Emiti gya Mukama gifuna amazzi mangi; gy’emivule gy’e Lebanooni gye yasimba.
Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
17 Omwo ebinyonyi mwe bizimba ebisu byabyo; ne ssekanyolya asula mu miti omwo.
Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
18 Ku nsozi empanvu eyo embulabuzi ez’omu nsiko gye zibeera; n’enjazi kye kiddukiro ky’obumyu.
Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
19 Wakola omwezi okutegeeza ebiro; n’enjuba bw’egwa n’eraga olunaku.
Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
20 Oleeta ekizikiza, ne buba ekiro; olwo ebisolo byonna eby’omu bibira ne biryoka bivaayo.
Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
21 Empologoma ento zikaabira emmere gye zinaalya; nga zinoonya ebyokulya okuva eri Katonda.
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
22 Enjuba bw’evaayo ne zigenda, n’oluvannyuma ne zikomawo ne zigalamira mu mpuku zaazo.
Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
23 Abantu ne bagenda ku mirimu gyabwe, ne bakola okutuusa akawungeezi.
Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
24 Ayi Mukama, ebintu bye wakola nga bingi nnyo! Byonna wabikola n’amagezi ag’ekitalo; ensi ejjudde ebitonde byo.
Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
25 Waliwo ennyanja, nnene era ngazi, ejjudde ebitonde ebitabalika, ebintu ebirina obulamu ebinene era n’ebitono.
V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
26 Okwo amaato kwe gaseeyeeyera nga galaga eno n’eri; ne galukwata ge wakola mwe gabeera okuzannyiranga omwo.
Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
27 Ebyo byonna bitunuulira ggwe okubiwa emmere yaabyo ng’ekiseera kituuse.
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
28 Bw’ogibiwa, nga bigikuŋŋaanya; bw’oyanjuluza engalo zo n’obigabira ebintu ebirungi ne bikkusibwa.
Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
29 Bw’okweka amaaso go ne byeraliikirira nnyo; bw’obiggyamu omukka nga bifa, nga biddayo mu nfuufu.
Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
30 Bw’oweereza Omwoyo wo, ne bifuna obulamu obuggya; olwo ensi n’ogizza buggya.
Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
31 Ekitiibwa kya Katonda kibeerengawo emirembe gyonna; era Mukama asanyukirenga ebyo bye yakola.
Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
32 Atunuulira ensi, n’ekankana; bw’akwata ku nsozi ennene, ne zinyooka omukka.
On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
33 Nnaayimbiranga Mukama obulamu bwange bwonna; nnaayimbanga nga ntendereza Katonda wange ennaku zonna ze ndimala nga nkyali mulamu.
Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
34 Ebirowoozo byange, nga nfumiitiriza, bimusanyusenga; kubanga mu Mukama mwe neeyagalira.
Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
35 Naye abakola ebibi baggweewo ku nsi; aboonoonyi baleme kulabikirako ddala. Weebaze Mukama, gwe emmeeme yange. Mumutenderezenga Mukama.
Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
