Engero 16
1 Omuntu ateekateeka by’ayagala okukola mu mutima gwe, Naye okuddamu kuva eri Mukama.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Amakubo g’omuntu gonna gaba matuufu mu maaso ge ye, naye Mukama y’apima ebigendererwa.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Emirimu gyo gyonna gikwasenga Mukama, naye anaatuukirizanga entegeka zo.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 Mukama buli kimu akikola ng’alina ekigendererwa, n’abakozi b’ebibi y’abakolera olunaku lwe batuukibwako ebizibu.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 Buli muntu alina omutima ogw’amalala wa muzizo eri Mukama; weewaawo talirema kubonerezebwa.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Olw’okwagala n’olw’obwesigwa, ekibi kisasulibwa, n’okutya Mukama kuleetera omuntu okwewala okukola ebibi.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Amakubo g’omuntu bwe gaba gasanyusa Mukama, aleetera abalabe b’omuntu oyo okubeera naye mu mirembe.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Akatono akafune mu butuukirivu, kasinga obugagga obungi obufune mu bukyamu.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 Omutima gw’omuntu guteekateeka ekkubo lye, naye Mukama y’aluŋŋamya bw’anaatambula.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Kabaka ky’ayogera kiba ng’ekiva eri Katonda, n’akamwa ke tekasaanye kwogera bitali bya bwenkanya.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 Ebipimo ne minzaani ebituufu bya Mukama, ebipimo byonna ebikozesebwa y’abikola.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Kya muzizo bakabaka okukola ebibi, kubanga entebe ye ey’obwakabaka enywezebwa butuukirivu.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Akamwa akogera eby’amazima bakabaka ke basanyukira, era baagala oyo ayogera amazima.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 Obusungu bwa kabaka buli ng’ababaka abaleese okufa, omusajja ow’amagezi alibukkakkanya.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 Kabaka bw’asanyuka kireeta obulamu; n’okuganza kwe, kuli nga ekire eky’enkuba mu biseera ebya ttoggo.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 Okufuna amagezi nga kusinga nnyo okufuna zaabu, era n’okufuna okutegeera kikira ffeeza!
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 Ekkubo ly’abagolokofu kwe kwewala ebibi, n’oyo eyeekuuma mu kutambula kwe, awonya emmeeme ye.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Amalala gakulembera okuzikirira, n’omwoyo ogwegulumiza gukulembera ekigwo.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Okubeera n’omwoyo ogwetoowaza era n’okubeera n’abaavu, kisinga okugabana omunyago n’ab’amalala.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 Oyo assaayo omwoyo ku kuyigirizibwa alikulaakulana, era alina omukisa oyo eyeesiga Mukama.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 Abalina emitima egy’amagezi baliyitibwa bategeevu, n’enjogera ennungi eyongera okuyamba okutegeera.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 Amagezi nsulo ya bulamu eri oyo agalina, naye obusirusiru buleetera abasirusiru okubonerezebwa.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 Omutima gw’omuntu ow’amagezi gumuwa enjogera ennungi, era akamwa ke kayigiriza abalala.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Ebigambo ebirungi biri ng’ebisenge by’omubisi gw’enjuki, biwoomera emmeeme, ne biwonya n’amagumba.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Wabaawo ekkubo erirabika ng’ettuufu eri omuntu, naye ku nkomerero limutuusa mu kufa.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 Okwagala okulya kuleetera omuntu okukola n’amaanyi, kubanga enjala emukubiriza okweyongera okukola.
Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 Omuntu omusirusiru ategeka okukola ebitali bya butuukirivu, era n’ebigambo bye, biri ng’omuliro ogwokya ennyo.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 Omuntu omubambaavu asiikuula entalo, n’ow’olugambo ayawukanya ab’omukwano enfirabulago.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 Omuntu omukyamu asendasenda muliraanwa we n’amutwala mu kkubo eritali ttuufu.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 Omuntu atemya ku liiso ateekateeka kwonoona, n’oyo asongoza emimwa ategeka kukola bitali birungi.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 Omutwe ogw’envi ngule ya kitiibwa, gufunibwa abo abatambulira mu bulamu obutuukirivu.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Omuntu omugumiikiriza asinga omutabaazi, n’oyo afuga obusungu bwe akira awamba ekibuga.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 Akalulu kayinza okukubibwa, naye okusalawo kwa byonna kuva eri Mukama.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
