Engero 14
1 Omukazi ow’amagezi yeezimbira ennyumba ye, naye omusirusiru eyiye agyemenyera n’emikono gye.
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 Omuntu atambulira mu bugolokofu atya Mukama, naye ow’amakubo amakyamu anyooma Mukama.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 Ebigambo by’omusirusiru bye bimuviirako okukubwa, naye eby’abatuukirivu binaabakuumanga.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Awataba nte nnume ezirima ebyagi biba bikalu, naye emmere ennyingi eva mu maanyi gaazo.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 Omujulizi ow’amazima talimba, naye ow’obulimba ayogera bya bulimba.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 Omukudaazi anoonya amagezi n’atagalaba, naye okumanya kwanguyira omuntu ategeera.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Teweeretereza muntu musirusiru, kubanga tewali by’amagezi biva mu kamwa ke.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 Omutegeevu mugezi kubanga afaayo okutegeera by’akola, naye atalina magezi musirusiru kubanga yeerimba nti amanyi.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 Abasirusiru banyooma okugololwa nga bakoze ensobi, naye abalongoofu baagala emirembe.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 Buli mutima gumanya okulumwa kwagwo, tewali ayinza kugusanyukirako.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 Ennyumba y’abakozi b’ebibi erizikirizibwa, naye eweema y’abatuukirivu erikulaakulana.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 Waliwo ekkubo erirabika nga ttuufu eri omuntu, naye ng’enkomerero yaalyo kufa.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 Enseko zandibaawo naye ng’omutima gujjudde ennaku, era n’enkomerero y’essanyu eyinza okufuuka obuyinike.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 Omuntu atalina kukkiriza alisasulwa empeera emusaanira olw’ebikolwa bye, n’omuntu omulungi naye alisasulwa eyiye.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 Ow’amagezi amatono amala gakkiriza buli kigambo ky’awulira, naye omuntu omutegeevu yeegendereza amakubo ge.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 Omuntu ow’amagezi atya Mukama n’aleka okukola ebibi, naye omusirusiru yeepankapanka era teyeegendereza.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 Omuntu asunguwala amangu akola eby’obusirusiru, n’omukalabakalaba akyayibwa.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 Abatalina magezi basikira butaliimu, naye abategeevu batikkirwa engule ey’okumanya.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 Abakozi b’ebibi balivuunamira abatuukirivu, n’aboonoonyi ne bavuunama mu miryango gy’abatuukirivu.
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 Omwavu alagajjalirwa abantu nga ne muliraanwa we omutwaliddemu, naye abagagga baba n’emikwano mingi.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 Anyooma muliraanwa we akola kibi, naye alina omukisa oyo asaasira abaavu.
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Abateekateeka okukola ebibi, tebawaba? Naye okwagala n’amazima binaabeeranga n’abo abateesa okukola obulungi.
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 Buli mulimu ogukolebwa n’amaanyi gubaako amagoba, naye okwogera obwogezi kireeta bwavu bwokka.
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 Abagezi bafuna engule ey’obugagga, naye obusirusiru bw’abatalina magezi buzaala busirusiru.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 Omujulizi ow’amazima awonya obulamu bw’abantu, naye omujulizi ow’obulimba aba mulimba.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 Atya Mukama alina ekiddukiro eky’amaanyi, era n’abaana be balibeera n’obuddukiro.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 Okutya Mukama ye nsulo y’obulamu, kuleetera omuntu okwewala emitego gy’okufa.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 Ekitiibwa kya kabaka kiri mu kuba n’abantu bangi, naye omukulembeze ataba n’abantu abeera mu kabi.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 Omuntu omugumiikiriza aba n’okutegeera kungi, naye oyo asunguwala amangu ayolesa obusirusiru.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30 Omutima ogulina emirembe guwangaaza omuntu, naye obuggya buvunza amagumba ge.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 Omuntu atulugunya abaavu anyooma oyo eyabatonda, naye buli abakwatirwa ekisa, agulumiza Katonda.
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 Akacwano bwe kajja, omukozi w’ebibi agwa, naye omutuukirivu ne mu kufa aba n’obuddukiro.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 Amagezi gabeera mu mutima gw’omuntu alina okutegeera, era yeeyoleka ne mu basirusiru.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 Obutuukirivu buzimba eggwanga, naye ekibi kiswaza abantu ab’engeri zonna.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 Kabaka asanyukira omuddu akola eby’amagezi, naye obusungu bwa kabaka bunaabuubuukiranga ku oyo akola ebiswaza.
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
