Yobu 29

1 Yobu n’ayongera okwogera nti,

Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:

2 “Nga nneegomba emyezi egyayita, ennaku Katonda mwe yali nga y’andabirira,

Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,

3 ettaala ye bwe yayakiranga omutwe gwange, n’ekitangaala kye bwe kyanjakiranga nga ntambulira mu kizikiza.

Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,

4 Mu biro we nabeerera ow’amaanyi, omukwano gwa Katonda omuyitirivu nga gukuuma amaka gange,

Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,

5 Ayinzabyonna bwe yali ng’akyali nange n’abaana bange nga bakyanneetoolodde,

Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,

6 n’ekkubo lyange nga lisiigiddwa omuzigo n’olwazi nga lunfukirira omugga ogw’amafuta.

Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,

7 “Bwe nalaganga ku mulyango gw’ekibuga ne ntuula ku ntebe mu kifo we baakubiranga enkiiko,

Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.

8 abavubuka abato bandabanga ne badda ebbali, abakadde ne basituka ne bayimirira;

Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.

9 abakungu ab’oku ntikko ne balekeraawo okwogera, ne bakwata ne ku mimwa;

Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.

10 ab’ebitiibwa ne balekeraawo okwogera, ennimi zaabwe ne zeesibira waggulu mu kamwa.

Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.

11 Buli kutu okwampuliranga nga kwesiima, era n’abo abandabanga nga basiima

Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,

12 kubanga nawonyanga abaavu abaakaabiranga obuyambi, n’abatalina bakitaabwe abatalina abayamba.

Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.

13 Omusajja ng’afa, y’ansabira omukisa, ne ndeetera omutima gwa nnamwandu okuyimba.

Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.

14 Ne nnyambala obutuukirivu ng’engoye zange, obwenkanya bwe bwali omunagiro gwange era ekitambala kye neesiba ku mutwe.

V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.

15 Nnali maaso g’abamuzibe era ebigere by’abalema.

Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.

16 Nnali kitaawe w’abanaku, ne nneyama okuwolereza besimanyiiko.

Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.

17 Namenyanga amannyo g’abakozi b’ebibi, ne nziggya mu kamwa kaabwe, be baali bakutte.

A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.

18 “Nalowooza nti, ‘Ndifiira mu nnyumba yange nga mpezezza ennaku zange nga nnyingi ng’omusenyu ogw’oku nnyanja.

A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.

19 Omulandira gwange gulituuka mu mazzi, era n’omusulo gulibeera ku ttabi lyange okukeesa obudde.

Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.

20 Ekitiibwa kyange tekirikaddiwa mu nze, n’omutego gwange ogw’akasaale gusigale nga tegukaddiye mu mukono gwange.’

Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.

21 “Abantu beesunganga okumpuliriza, nga balindirira mu kasirise amagezi gange.

Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.

22 Bwe namalanga okwogera, nga tewaba addayo kwogera, ebigambo byange byagwanga mpola mpola mu matu gaabwe.

Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.

23 Bannindiriranga ng’enkuba ne banywa ebigambo byange ng’enkuba eya ttoggo.

Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.

24 Bwe nabamwenyeranga nga tebakikkiriza; ekitangaala ky’oku maaso gange kyali kya muwendo gye bali.

Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.

25 Nabasalirangawo eky’okukola, ne ntuula nga kabaka n’amaggye ge; nnali ng’abo ababeesabeesa abakungubazi.”

Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.