Masese 31
1 Maloba ya mokonzi Lemweli, mateya oyo mama na ye ateyaki ye:
Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
2 Eh mwana na ngai ya mobali, mwana oyo abimi na libumu na ngai, mwana mobali oyo nalapelaka ndayi:
Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
3 Kosilisa makasi na yo na basi te, komitika te na basi oyo bapengwisaka bakonzi!
Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
4 Eh Lemweli, ebongi te mpo na bakonzi; te, ebongi te mpo na bato minene kotuna: « Wapi masanga ya makasi? »
Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
5 Noki te soki bameli yango, bakobosana mibeko mpe bakokata na bosembo te makambo ya banyokolami.
Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
6 Pesa masanga ya makasi epai ya bato oyo balingi kokufa, mpe vino epai ya bato oyo bazali kotungisama na motema.
Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
7 Tika bango bamela mpo ete babosana pasi na bango mpe batika kokanisa lisusu minyoko na bango.
Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8 Fungola monoko na yo mpo na kolobela bato oyo bazali na makoki ya koloba te, mpe mpo na kolongisa bato oyo bazanga basungi.
Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9 Fungola monoko na yo mpe sambisa na bosembo, bundela babola mpe bato oyo bakelela.
Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10 Nani akoki komona mwasi ya lokumu? Azali na motuya koleka babiju ya talo.
Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11 Mobali na ye atielaka ye motema mpe azangaka te biloko ya motuya.
Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12 Tango nyonso ya bomoi na ye, apesaka mobali na ye esengo, kasi mawa te;
Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13 alukaka bapwale ya meme mpe basinga ya lino, bongo maboko na ye etongaka yango na esengo.
Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14 Azali lokola masuwa ya bato ya mombongo, akendaka koluka bilei na ye mosika;
Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15 alamukaka wana butu ezali nanu, abongisaka bilei mpo na ndako na ye mpe akabolelaka basali na ye ya basi misala.
Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16 Soki asepeli na elanga, asombaka yango; mpe na mbuma ya misala na ye, alonaka elanga ya vino.
Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
17 Akangaka loketo na ye makasi mpe akembisaka maboko na ye na mosala.
Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
18 Amonaka ete mombongo na ye etambolaka malamu; mpe kino na butu, mwinda na ye ekokufa te.
Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
19 Maboko na ye esimbaka mitonga oyo batongelaka, mpe misapi na ye etongaka bilamba.
Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
20 Afungolaka loboko na ye mpo na kokabela babola, mpe asembolaka yango mpo na kosunga bato bakelela.
Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
21 Tango mvula ya pembe ekitaka, abangaka eloko moko te mpo na ndako na ye, pamba te bato nyonso kati na ndako na ye balataka bilamba ya malili.
Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
22 Asalaka babulangeti mpo na mbeto na ye mpe alataka bilamba na ye ya lino ya kitoko mpe ya motane.
Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
23 Bapesaka mobali na ye lokumu, na ekuke ya engumba, tango avandaka elongo na bakambi ya mokili.
Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
24 Asalaka bilamba ya lino mpe atekaka yango, asalaka mombongo ya mikaba.
Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
25 Alataka lokola elamba: molende na mosala mpe lokumu; mikolo ya lobi ebangisaka ye te, asekaka nde yango.
Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
26 Alobaka na bwanya, mpe lolemo na ye epesaka malakisi na bolingo.
Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
27 Azalaka na bokebi na makambo nyonso oyo elekaka na ndako na ye, mpe aliaka lipa na bogoyigoyi te.
Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
28 Bana na ye bakotelema mpo na kokumisa ye, mpe tala ndenge mobali na ye mpe akumisaka ye:
Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
29 « Basi ebele basalaka makambo ya lokumu; kasi yo, oleki bango nyonso! »
Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
30 Bonzenga ya elongi ekosaka, mpe kitoko ya nzoto ezalaka pamba; kasi mwasi oyo atosaka Yawe, ye nde abongi na lokumu.
Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
31 Bopesa ye bambuma ya misala na ye! Tika ete bapesa ye lokumu, na bikuke ya engumba, mpo na misala nyonso oyo asalaka!
Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
