Masese 29
1 Moto oyo atiaka moto makasi soki bapameli ye, akokweyisama na pwasa mpe akobika te.
Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 Soki bato ya sembo bakomi ebele, bato basepelaka; kasi soki bato mabe bakomi koyangela, bato balelaka.
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 Moto oyo alingaka bwanya asalaka esengo ya tata na ye, kasi moto oyo alandaka basi ya ndumba akosilisa bomengo na ye nyonso.
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 Mokonzi oyo akambaka na bosembo ayeisaka kimia na mokili na ye, kasi mokonzi oyo afutisaka mpako ebele abebisaka mokili yango.
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 Moto oyo alobaka na moninga na ye maloba ya sukali atielaka ye motambo na se ya matambe.
Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 Lisumu ya moto mabe ezalaka na motambo, kasi moto ya sembo agangaka na esengo mpe asepelaka.
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 Moto ya sembo ayebaka pasi ya babola, kasi moto mabe ayebaka na ye kutu yango te.
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Batioli batiaka mobulu kati na engumba, kasi bato ya bwanya basilisaka kanda.
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 Soki moto ya bwanya akei kosamba elongo na moto ya liboma, ezala asiliki to aseki, akotikala kozala na kimia te.
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 Bato oyo basopaka makila balingaka bato ya sembo te, kasi bato malamu balukaka bato ya sembo.
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 Zoba alandaka baposa nyonso ya motema na ye, kasi moto ya bwanya akangaka yango mpe akitisaka yango.
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 Soki mokonzi akomi koyoka makambo ya lokuta, basali na ye nyonso bakokoma bato mabe.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 Mobola mpe monyokoli bazali na likambo moko ya lisanga: Yawe angengisaka miso ya bango mibale.
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 Mokonzi oyo asambisaka babola na bosembo, kiti na ye ya bokonzi ekolendisama tango nyonso.
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 Fimbu mpe pamela epesaka bwanya, kasi mwana oyo basundola ayokisaka mama na ye soni.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 Soki bato mabe bakomi ebele, mabe mpe ekomaka ebele; kasi bato ya sembo bakomona bango kokweya.
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Pesa mwana na yo etumbu, bongo okozala na kimia mpe akotondisa motema na yo na esengo.
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Soki emoniseli ezali te, bato bakotambola ngulungulu. Esengo na moto oyo atosaka Mobeko!
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 Bapamelaka mosali na maloba te; pamba te akososola, kasi akoyoka te.
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 Soki omoni moto kowela koloba liboso ete akanisa, malamu kotia elikya na zoba, kasi na ye te.
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 Moto oyo alengelaka mosali na ye wuta bolenge akosuka na kokomisa ye moto makasi.
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 Moto ya kanda amemaka koswana, mpe moto oyo atombokaka noki akomaka na mabe koleka.
Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 Lolendo ya moto ekitisaka ye, kasi moto ya komikitisa azwaka lokumu.
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 Moto oyo akabolaka biloko elongo na moyibi amiyinaka; ayokaka bilakeli mabe, kasi amekaka te kofunda ye.
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 Kobanga bato ezalaka motambo na se ya matambe, kasi Yawe abatelaka moto oyo atiaka elikya na Ye.
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Bato ebele balukaka kokoma balingami ya mokonzi, nzokande ezali Yawe nde apesaka oyo ekoki na moto na moto.
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 Bato ya sembo bayinaka moto ya masumu, mpe moto mabe ayinaka etamboli ya bato ya sembo.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
